Nádory, které trápí zejména muže

Za hlavní příčinu vzniku rakoviny kůže se považuje nadměrné působení ultrafialového (UV) záření na pokožku. Jeho zdrojem mohou být sluneční paprsky, ale i slunění v soláriu. Negativně v tomto směru působí i opakované vystavování kůže rentgenovému záření, některým chemickým sloučeninám a radioaktivním látkám.

Existuje hned několik druhů nádorů, které vypadají jako různě velké kožní výrůstky. Spinocelulární karcinom má zpočátku vzhled zarudlého místa na kůži, ze kterého vyrůstá tuhý uzlík připomínající bradavici. Pomalu se zvětšuje, až se z něj stává vřídek, který prorůstá do okolí a způsobuje nevzhledné místní defekty.

Karcinom z dlaždicových buněk připomíná lesklou kapku vosku na kůži. Postupně se zvětšuje a na svém povrchu vytváří šupinu nebo stroupek. Po odloupnutí zanechává drobný nehojící se vřídek, který se pomalu zvětšuje a ničí okolní kůži.

Nejnebezpečnější je zhoubný melanom, který vypadá jako pigmentová skvrna. Kromě kůže se může vyskytovat i kdekoli na sliznicích nebo na oční sítnici. Obvykle je větší než 6 milimetrů a má nepravidelné okraje. Jeho buňky rychle metastázují po celém těle. Usazují se v plicích nebo mozku a vytvářejí vzdálené metastázy.

Její výskyt stoupá s věkem a může být dlouho bez zjevných příznaků. Potíže spojené s poruchou nebo častým močením jsou obvykle spojovány s nezhoubným zbytněním prostaty, ve skutečnosti může jít i o nádorové onemocnění.

Ověření rakoviny prostaty lze provést jednak vyšetřením nádorového markeru, který je pro prostatu specifický, dále pak biopsií prostaty pod ultrazvukovou kontrolou.

Závažné onemocnění postihující převážně muže ve věku 15–35 let. I zde je klíčová včasná diagnóza, která při okamžitém nasazení léčby významně snižuje úmrtnost u daného onemocnění.

Proto je dobré, když si muž svá varlata pravidelně prohmatává, a pokud ucítí, že jsou zduřelá, bolestivá na pohmat či znatelně zvětšená nebo s výrůstkem, pak je dobré, aby okamžitě vyhledal lékaře. Může se samozřejmě jednat jen o zánět či městnavé postižení žilního systému varlete, ale na tuto možnost není dobré spoléhat.

Pozornost je třeba věnovat i dalším průvodním znakům při postižení varlete, jako jsou např. potíže s močením, vyšší teplota, zduření prsou, bolesti v bedrech či horší dýchání.

Obvykle se zjišťuje po 55. roce života. I když byla prokázána přímá souvislost mezi kouřením a rakovinou plic, onemocnění se může vyskytnout i u nekuřáků. U nich se jako možná příčina uvádí vliv škodlivého životního nebo pracovního prostředí. Nelze vyloučit i dopad tzv. pasivního kouření, kdy je nekuřák dlouhodobě vystaven cigaretovému kouři, obvykle v uzavřeném prostoru.

Zákeřnost těchto nádorů spočívá v tom, že se objevují velmi nenápadně. První příznaky jsou velmi nespecifické a mohou značit mnoho jiných nemocí. Může se objevit teplota, chrapot, ztráta chuti k jídlu, úbytek tělesné hmotnosti, obtíže při polykání nebo chronická únava.

Varovnými signály jsou pak neustávající kašel různé intenzity, vykašlávání krve a tupá bolest v okolí hrudníku. Pokud je bolest ostrá, značí prorůstání rakoviny do hrudní stěny.

U tohoto typu zhoubného onemocnění se příznaky spojené s bolestí břicha, hubnutím, zažívacími potížemi a poruchou vylučování objevují obvykle pozdě, kdy je onemocnění již dosti pokročilé.

Ze 70 procent bývá příčinou špatný životní styl, který způsobuje akumulaci tzv. somatických mutací DNA ve tkáni tlustého střeva, kdy rozkládané produkty stolice ve střevě působí na buňky sliznice tlustého střeva. Ty v důsledku toho mutují. Mutované buňky se pak začínají nekontrolovaně dělit.

Za normálních okolností je lidský organismus schopen odstraňovat tyto mutované buňky, ale pokud jich je mnoho a organismus je z nějakého důvodu oslaben (např. stářím, stresem či jinou nemocí), nemusí to zvládnout a vzniká rakovina.

V rámci časného vyhledání je nutné se nechat pravidelně vyšetřit, a to na přítomnost krve ve stolici, ale i při sebemenších problémech podstoupit kolonoskopii – endoskopické vyšetření tlustého střeva.

Rakovina močového měchýře je šestým nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Nejčastějším příznakem tohoto onemocnění je krev v moči, a to bez dalších příznaků, jako je bolest a potíže při močení.

Základní metodou používanou k rozpoznání nádorů měchýře je cystoskopie – endoskopické vyšetření – a pak také vyšetření moči – tzv. cytologie určující přítomnost nádorových buněk. Někdy se provádí i tzv. vylučovací urografie (rentgenové vyšetření), CT či sonografie.

Nádory močového měchýře jsou ve většině případů vyléčitelným onemocněním. Platí to hlavně pro tzv. povrchové nádory. Tyto nádory však nemocného ohrožují častým opakováním – tedy vznikem dalšího nádoru v budoucnu. Toto riziko se blíží 70 %. Pacienti proto musí být celý život sledováni.

U infiltrujících nádorů (které rostou do hloubky stěny měchýře) je prognóza horší – radikální operace vede k vyléčení v 60–70 % případů. Výsledky jsou samozřejmě lepší, je-li nádor zachycen včas.

Přestože má u nás problémy s ledvinami každý desátý člověk, k lékaři se svými potížemi chodí pozdě. Muži obecně trpí na toto onemocnění více než ženy, zároveň jim i častěji selhávají ledviny, což je přisuzováno častějšímu výskytu vysokého krevního tlaku.

Rakovina ledvin se bohužel také nijak neprojevuje, ani nebolí. Lékaři tak na problém v časném stadiu přijdou obvykle náhodně při jiném vyšetření, což se děje asi u 40 % případů. Ostatní lidé přicházejí často k lékaři pozdě.

Mezi jediné příznaky, které mohou na problémy s ledvinami upozornit, patří zvyšování krevního tlaku, otoky obličeje a očních víček a přibývání na váze kvůli zadržování vody. Bohužel tělo může fungovat i s ledvinami, které jedou na 7 % – ne však více než několik týdnů. Poté selhávají.