Hormonální antikoncepce brání otěhotnění tím, že nastavuje v ženském těle stabilní hladiny hormonů. Hlavní důvod užívání hormonální antikoncepce – tedy ochranu před otěhotněním - zná asi každá žena, ne každá ale ví, že v případech několika druhů cyst, endometriózy nebo syndromu polycystických ovarií mohou tyto pilulky rovněž chránit ženskou plodnost, a proto ji často specialisté na neplodnost ženám předepisují i v rámci léčby jako možnost zvýšení naděje na otěhotnění pomocí IVF.

Folikulární cysty se tvoří ženám, jejichž folikul během ovulace nepraskne, ale pokračuje v růstu. „Tento typ cyst naštěstí není nebezpečný ve smyslu rizika nádorového onemocnění, ale může způsobovat bolesti, zástavu cyklu a tím pádem nemožnost otěhotnění a třeba i kolapsový stav v okamžiku, kdy prasknou,“ upozorňuje MUDr. Ondřej Matěna, IVF specialista brněnského Institutu reprodukční medicíny Unica.

Folikulární cysty jsou podle něj velmi dobře rozpoznatelné na ultrazvuku, lékař je tak dokáže dobře odlišit například od cyst endometroidních. Tento druh cyst vzniká cyklickou aktivací drobných ložisek nezdravé tkáně, která měnící se hladiny hormonů během ženského cyklu podporují v růstu.

Nebezpečná endometrióza

„Endometroidní cysty mohou poškozovat tkáň vaječníku útlakem, snižovat tak počet dostupných folikulů v dalších cyklech a přímo ovlivňovat plodnost ženy. Pokud se neléčí, mohou i zcela zničit vaječník,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Matěna a dodává, že u menších ložisek může hormonální antikoncepce nahradit i operační výkon.

Endometrióza (gynekologické onemocnění, při kterém dochází k růstu endometria, částeček výstelky dutiny děložní, mimo dělohu) postihuje více než 30 % žen, endometroidní cysty jsou jen jednou z jejích forem. Endometrióza se může vyskytovat například i ve vejcovodech a způsobovat jejich neprůchodnost a tím pádem neplodnost. „Dokonce i její výskyt v dutině břišní může aktivovat zánětlivou reakci imunitního systému a způsobovat ničení pronikajících spermií,“ dodává lékař.

Užívání hormonální antikoncepce může pomáhat i v případě syndromu polycystických ovarií. Při tomto syndromu dochází ke zvýšené aktivaci folikulů, které ale správně nedozrávají.

„Cykly se tak stávají anovulačními, tedy bez možnosti otěhotnět, případně menstruace zcela vymizí. Při užívání hormonální antikoncepce mohou být vaječníky krátkodobě mírně zklidněny, čímž se zvyšuje šance na úspěšnou ovulaci i těhotenství,“ popisuje Matěna.

Když je žena zdravá, nevadí plodnosti ani dlouhodobé užívání antikoncepce

Ženy se nemusejí bát, že by dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce ohrožovaly svou plodnost. Pokud jsou ovšem zdravé.

„Lékař musí znát osobní i rodinnou anamnézu pacientky a v případě pochybností provést hematologické či interní vyšetření. Komplikací může být například vysoký krevní tlak, nekompenzovaný diabetes nebo zvýšená srážlivost krve,” vysvětluje lékař.

Úskalí dlouhodobého užívání antikoncepce spočívá v tom, že může maskovat problémy s menstruačním cyklem, které se projeví až po jejím vysazení. Často pak vzniká mylný dojem, že následná menstruace je nepravidelná kvůli antikoncepci, stejně tak, že se nedostavuje ovulace kvůli antikoncepci.

„Menstruační krvácení se totiž může objevovat i bez ovulace. Často se ve své praxi setkávám s tím, že se ženy mylně domnívají, že pokud menstruují, mají i ovulaci. To ale nemusí být pravda. Pokud si ženy nehlídají přítomnost ovulace měřením bazálních teplot, ovulačními testy nebo vyšetřením u gynekologa, nemají šanci rozlišit, zda jim vajíčka skutečně dozrávají, či ne. Nepoznají tedy ani to, jestli mohou v danou dobu otěhotnět,” vysvětluje renomovaný sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan.

Dalším úskalím je vysoký věk žen, které odkládají těhotenství na dobu, kdy jsou jejich šance na otěhotnění již velmi nízké. Na vině přitom není antikoncepce, ale přirozené stárnutí, které velmi významně ovlivňuje kvalitu vajíček a tím pádem i šanci na úspěšné otěhotnění a porod.

Reprodukční optimum je zhruba mezi 20 až 28 lety, po třicítce jsou již mnohá vajíčka abnormální, po třicátém pátém roce života to může být už více než polovina.

Důležité testy na dědičnou poruchu srážlivosti krve

Až 10 % žen v Česku trpí vážnou poruchou srážlivosti krve - u nich roste riziko výskytu trombózy při užívání antikoncepce s možností úmrtí. Proto je důležité mít před započetím užívání antikoncepce jistotu, že žena netrpí touto genetickou poruchou. Pomoci mohou speciální genetické testy, které u rizikových žen předepisuje sám gynekolog, nicméně vyšetřit se může nechat každá žena přímo ve specializovaných laboratořích.

„Hlavní informace, kterou vám test poskytne, tkví ve vyloučení či potvrzení přítomnosti mutace FV Leiden nebo mutace v genu pro faktor II (FII). Jedná se o mutace přítomné v koagulačním faktoru V, který se na procesu srážení krve významně podílí. Včasné vyšetření tak odhalí sklony ke vzniku krevních sraženin,” vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.