Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Jde o neurodegenerativní onemocnění mozku. Často ho doprovázejí také kardiovaskulární změny, kvůli kterým mozek trpí špatným prokrvením. Když se na něj podíváte na snímku z CT, vypadá, jako kdyby byl scvrklý.

Každý rok je cenný

Nejčastějším projevem choroby je zapomínání. Objevují se však i další poruchy. V pokročilých fázích nemoci si pacient nemusí uvědomovat, kdo je nebo kde bydlí. Po svém bytě může zmateně bloudit jako v cizím a neznámém prostoru.

Někteří nemocní nezvládají samostatně ani jídlo nebo vyměšování, takže je potřeba je krmit a přebalovat téměř jako miminka. Pokud se chovají nevypočitatelně, musíte na ně dávat neustále pozor, což je neuvěřitelně vyčerpávající. A tak bychom mohli dlouze pokračovat ve výčtu nejrůznějších problémů.

„V 70 procentech případů se o nemocného stará hlavně jeho rodina,“ říká doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD., ředitelka Gerontologického centra v Praze 8. Představuje to pro ni opravdu velkou zátěž.

„Počet specializovaných zařízení s kvalitní péčí je v Česku nedostatečný. Proto bývá každý rok, o který se podaří nemoc oddálit, nesmírně cenný. Pro nemocného i pro jeho blízké.“ Co mohou obě strany udělat pro to, aby se jim to podařilo?

Zachytit už předehru choroby

Nemoci obvykle předchází stav, kterému lékaři říkají mírná kognitivní porucha (anglická zkratka MCI, znamená Mild Cognitive Impairment). Obvykle trvá několik let. Demence se z ní může, ale také nemusí vyvinout. Dochází při ní k malým, ale už měřitelným poruchám paměti nebo poznávacích funkcí, jako je třeba soustředění, rozhodování a orientace.

Tyto změny bývají výraznější, než by odpovídalo věku konkrétního člověka, ale určitě nenaplňují kritéria pro diagnózu demence. Navíc těmto lidem nijak zásadně nebrání v jejich každodenních aktivitách a nenarušují jejich soběstačnost. Podle studií se MCI objevuje u 20 % lidí nad 65 let.

Pro srovnání, demence propukne u méně než 2 % lidí ve věku 65 až 69 let. S přibývajícím věkem však toto procento výrazně narůstá.

Co můžete ovlivnit vy sami

Co zvyšuje riziko MCI, případně i demence? Z věcí, které nemůžeme ovlivnit, jsou to sklony k nemoci zděděné po rodičích, zvýšené nebezpečí cévní mozkové příhody a prodělaný úraz hlavy s bezvědomím, které trvalo déle než 15 minut.

Z faktorů, které naopak ovlivnit můžeme, je to zvýšená hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak, špatně kompenzovaný diabetes, přílišné pití alkoholu, kouření, nižší úroveň vzdělání a nedostatek fyzické, ale i mentální aktivity.

Společenské hry jsou lepší než křížovky

Nejlepší prevencí proti rozvoji MCI je to, že si tyto rizikové faktory hlídáme. Pomáhá třeba sport nebo nějaká pravidelná fyzická aktivita, i kdyby to měla být jenom zdánlivě banální půlhodinka každodenní chůze. Výborný preventivní vliv proti MCI i proti demenci má také cvičení taj-­či. Ukázaly to dokonce klinické studie.

„Dobrou prevencí je pravidelná duševní činnost i fyzická práce,“ říká docentka Holmerová. „Lepší než vyplňování křížovek nebo sudoku se jeví různé tvůrčí a interaktivní aktivity, zvlášť potom ty, které lidé provozují ve skupině a které provázejí příznivé emoce.“

Tyto a další aktivity mohou být součástí kognitivního tréninku, o kterém se dozvíte víc na webu Alzheimer.cz.

Antioxidanty brzdí stárnutí

Novináři dost psali o tom, že postiženým prospívá užívání preparátů se standardizovaným množstvím ginkgo biloby, která zlepšuje prokrvení zejména v jemných cévách. Jestli to platí i ve vašem případě, o tom se poraďte se svým specialistou.

Prokázaný pozitivní efekt mají také antioxidanty, které brzdí stárnutí a kornatění tepen. Hlavně pak vitamíny E a C. Ideální jsou ty, které získáme z ovoce a zeleniny díky pestrému a racionálnímu jídelníčku.

Pozor na depresi

Lidi, kterým znepříjemňuje život MCI, často trápí také deprese. Pokud se ji psychiatrům podaří dobře léčit, může se zlepšit paměť, ale i poznávací funkce (někdy bývá příčinou zmíněných problémů jenom neléčená deprese). Výsledky v testech paměti zhoršuje také chronický stres, který se nám nedaří dobře kompenzovat. Tady může pomoci zase psycholog.

Důležité je chodit na pravidelné kontroly k lékaři. A pokud si vy nebo vaši blízcí všimnete, že se váš stav zhoršuje, musíte k němu zajít okamžitě. Zjistí, co se děje, a doporučí další léčbu.

Lék zatím neexistuje

Pokud u pacienta demence již propukla, je namístě léčba a pak i neustálá péče. Ti, kteří mají štěstí, se dostanou do některého ze specializovaných center poskytujících kvalitní služby. O zbývající se musí postarat rodina, která se obvykle snaží využít různých asistenčních služeb. Na vesnicích a menších městech to však s nimi bývá složité.

Lék, který by léčil podstatu Alzheimerovy choroby, zatím neexistuje. Lékaři mohou využívat pouze medikamenty, které rozvoj choroby mírní. Ale i u nich bývá větší efekt tehdy, když doktoři mají šanci, aby je nemocnému nasadili včas.

Signálem možného zhoršování MCI jsou například:
Problémy s pamětí, které nám brání v tom, abychom zvládali běžné pracovní úkoly nebo všední život.
Potíže s řečí, kdy si nevzpomínáme na správná slova a nahrazujeme je nesprávnými. Totéž platí i pro psaní, kdy často chybujeme, vypadávají nám písmenka, komolíme slova atd.
Špatný, případně zhoršující se úsudek. Postižený člověk si na sebe vezme třeba dvě košile. Nebo hlídá dítě a úplně na něj zapomene atd.
Dezorientace v čase nebo v prostoru. Nevíme, jaký je den nebo kam jdeme.
Problémy s abstraktním myšlením. Člověk se například dívá na svůj PIN ke kreditní kartě, ale neví, co ta čísla znamenají a k čemu by je měl použít.
Ukládání věcí na nesprávné místo. Třeba mobil do ledničky nebo hodinky do cukřenky.
Prudké změny nálad nebo i chování. Postižený se náhle a nečekaně rozpláče nebo rozzuří, i když k tomu není žádný vážný důvod.
Změny osobnosti. Nemocný se někdy začne chovat zmateně, podezíravě nebo ustrašeně.
Ztráta iniciativy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se zaktivizoval nebo do něčeho zapojil.
Jedním z možných signálů je i to, že se člověku začne zpomalovat chůze. Tyto a další potíže se objevují v různých kombinacích a intenzitě. Záleží na tom, která oblast mozku je nejvíc postižená chorobou.

Kde hledat pomoc

Čím dříve lékař zachytí mírnou kognitivní poruchu (MCI), tím dříve se může snažit o to, aby její rozvoj co nejvíc zabrzdil. Snaží se o to společně s postiženým a jeho rodinou. Ideální případ je ten, že u člověka s MCI nemoc vůbec nepropukne.

Jestli máte tuto poruchu, to zjistí lékař pomocí testů a různých vyšetření. Nejprve byste měli kvůli podezření na MCI navštívit praktického lékaře a pak i specialistu. Poradit a nasměrovat vás mohou také v kontaktních místech České alzheimerovské společnosti, která jsou po celé ČR.