1. Zahleňuje

Tvrzení, že mléko zahleňuje, se traduje už od středověku. „Neexistují však pro ně žádné racionální důvody, o vědeckých důkazech ani nemluvě,“ říká gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout PhD.

To ale neznamená, že kolem konzumace kravského mléka a zahleňování neexistují vůbec žádné výzkumy. Lékaři udělali studii s astmatiky a s lidmi, kteří se nechali infikovat viry, jež způsobují infekci dýchacích cest. Část z nich pila kravské mléko a část nápoj, který se mu vizuálně a chuťově podobal, ale nešlo o mléko.

Pocit, že jsou daleko víc zahlenění, udávali výrazně častěji jen lidé, kteří věřili, že mléko má tento efekt. Bez ohledu na to, co pili a z jaké skupiny byli. Podle lékařů prokázal pokus to, že pocit zahlenění závisí na víře, a ne konzumaci kravského mléka. Doporučovat proto lidem, kteří trpí dýchacími potížemi, aby ho vyloučili ze svého jídelníčku, je nesmyslné. Navíc se tím připraví o významný zdroj vápníku, vitamínů A, D a dalších velice důležitých látek.

2. Žádný dospělý savec přece mléko nepije

Podle odpůrců mléka je nesmysl ho pít i proto, že to nedělá žádný savec, jakmile dospěje. Tak to vymyslela geniální příroda. Tohle tvrzení zní logicky. Skoro by se dalo říct neprůstřelně. Ale jen na první pohled. Když ho začneme zkoumat podrobněji, uvědomíme si, že by spousta zvířat mléko a mléčné výrobky ráda konzumovala, kdyby měla tu šanci. A nejen mléko. Jenže tu příležitost nemají.

Možnost jíst nejrůznější druhy mas a plodin, stejně jako další potraviny obsahující ty nejlepší zdroje životně důležitých látek, si vybojoval pouze člověk díky svým schopnostem. I proto získal postavení, které dnes má. Můžeme samozřejmě diskutovat o přednostech a nedostatcích tohoto postavení. Ale kolik lidí by se dnes opravdu chtělo vrátit na úroveň našich pravěkých předků? Nebo třeba jen středověku? Určitě ne většina.

3. Hodně vápníku je i v jiných potravinách

Mléko není nutné pít, protože důležitý vápník obsahuje řada dalších potravin. Jak rostlinného, tak živočišného původu. To je další časté tvrzení nepřátel mléka. Do určité míry mají pravdu. Jenže už neřeknou, že vápník bývá z těchto potravin hůře vstřebatelný, a tedy i využitelný pro lidský organismus.

Pokud bychom chtěli dosáhnout stejného efektu jako u mléka, odkud je nejlépe dosažitelný, museli bychom tuto potravinu konzumovat v množstvích, která jsou buďto nereálná, nebo by nám způsobovala jiné problémy.

Příkladem může být mák, bomba plná vápníku. Tabulky uvádějí, že je jednou z potravin, které obsahují úplně nejvíc vápníku. Jenže tento minerál je v něm navázaný na vlákninu, a proto ho náš organismus natráví jenom část. Pokud bychom chtěli získat z máku tolik vápníku jako z mléka, museli bychom konzumovat značnou dávku této potraviny denně. Řekněme odhadem mezi 100 až 200 g denně.

To však představuje problém. Mák obsahuje opravdu hodně tuků, tedy kalorií. S velkou pravděpodobností bychom po něm začali tloustnout. Navíc je otázka, jak by náš organismus zareagoval na nemalé množství vlákniny, kterou obsahuje. Nadýmání a větry by mohly být jenom jedním z našich problémů. Prostě další příklad toho, že jednoduché, černobílé pravdy v reálném životě často nefungují tak jednoduše, jak by si představovali jejich hlasatelé.

4. Trvanlivé mléko je bez živin

Často se traduje, že čerstvé mléko je zdravější než to trvanlivé. Záleží na tom, jaká kritéria sledujeme, „To trvanlivé má stejný obsah hlavních živin jako čerstvé,“ vysvětluje docent Kohout. „Asi bychom v něm našli o něco méně vitamínů, na druhou stranu neobsahuje mikroorganismy.“

Mnozí jsou také přesvědčení, že trvanlivé mléko je méně hodnotné, pokud jde o bílkoviny, sacharidy, tuky a některé další látky, než mléko čerstvé. „Nutriční hodnota trvanlivého mléka je stejná jako toho čerstvého,“ říká docent Kohout.

A pojďme se ještě podívat na časté tvrzení, že trvanlivé mléko obsahuje škodlivé chemické konzervanty. „Pokud ho výrobce ošetřil běžnými postupy, tedy pomocí pasterizace a homogenizace, tak neobsahuje,“ říká docent Kohout.

5. Mléko je moc tučné, a má tedy moc kalorií

To je zčásti pravda. Litr plnotučného mléka obsahuje 2670 kJ, což je takové množství energie, které obsahuje vydatný oběd. Otázka je, kdo dokáže vypít litr takového mléka denně. U polotučného mléka, které pije většina lidí, to vypadá s tuky, a tedy i energií, už mnohem méně dramaticky: litr obsahuje 1990 kJ, u nízkotučného 1548 kJ.

6. Odtučněné mléko má méně  vápníku

Není to pravda. Vápník se v něm neváže na tuky. Proto jejich množství neovlivňuje množství tohoto minerálu v mléce.

7. Mléko od krávy je to nejlepší, co si můžeme dopřát

Obvykle obsahuje bakterie, které jinak zahubí pasterizace. Je otázka, o jak škodlivé bakterie jde a jak se s nimi náš organismus dokáže vypořádat. Řada lidí dostane průjem, když ho vypije, protože jsme v rámci současných hygienických standardů zvyklí na potraviny, které tyto bakterie neobsahují.

Jak rozlišit intoleranci a alergii
Alergie -  alergická reakce může být okamžitá nebo pozdější. Někdy se projeví trávicími potížemi nebo průjmy, jindy kožními anebo astmatickými problémy. V každém případě je nutné ji potvrdit imunologickým vyšetřením. Pokud ji lékař diagnostikuje, musíme vyřadit z našeho jídelníčku mléko a mléčné výrobky. Nejčastějším alergenem je bílkovina kravského mléka, ale mohou to být i jiné látky.
Intolerance -  v případě intolerance jde o problém nedostatku laktázy, tedy enzymu, který štěpí mléčný cukr, laktózu. Kojenci produkují 100 % tohoto enzymu, ale s věkem nebo pod vlivem jiných okolností může jeho množství v organismu klesat. Navíc jinou hladinu tohoto enzymu mají třeba Skandinávci a jinou lidé, kteří žijí v Africe. Tento jev ovlivňuje fakt, jaké potraviny byly klíčové pro přežití a prospívání lidí z těchto končin v minulosti. Hlavními příznaky laktózové intolerance jsou nadýmání, bolesti v břiše, křeče, větry nebo průjmy. Ty někdy bývají docela dramatické. Uvedené potíže souvisí s tím, že organismus neštěpí mléčný cukr tak, jak by bylo potřeba.
Jak se dá léčit -  nejčastěji se množství laktázy v organismu snižuje v důsledku věku nebo nemocí (celiakie, Crohnova choroba apod.). Signálem potíží bývá nezměněná hladina krevního cukru poté, co vypijeme mléko. Nebo vodík, který se objeví v dechovém testu. Objektivně určí tuto poruchu analýza vzorku sliznice z tenkého střeva. Intolerance se dá léčit pomocí dietních opatření a dodáváním potřebného enzymu. Hodně záleží i na tom, jestli ho organismus produkuje aspoň v omezeném množství, nebo ne. Jiným řešením je pití mléka bez mléčného cukru (laktózy). Prodává se v ČR v některých obchodech, včetně několika obchodních řetězců.