„S vyšším výskytem zánětu dásní se v poslední době setkáváme u dětí ve věku 12 až 15 let, u nichž se projevuje kombinace nedostatečné ústní hygieny s hormonálními změnami,“ upozorňuje dentální hygienistka pražského Zubního centra Ořechovka Alena Jasenovcová.

Rodiče jsou přitom často přesvědčeni, že za problémem stojí jen špatná péče o chrup. O hormonálních změnách v dospívání, které mohou ovlivňovat množení bakterií a tím ještě zvyšovat riziko vzniku zánětu dásní, povědomí nemají.

Stejný problém se ale také týká těhotných žen. „Těhotenské hormony obsahují cukr a navozují vyšší citlivost dásní k toxinům a enzymům, tkáně tak mají velice dobré podmínky k množení bakterií,“ vysvětluje dentální hygienistka Hana Vrbová.

Obzvláště obezřetné by tak měly být zejména ženy, které zánětem dásní trpěly již před otěhotněním. Při nedostatečné ústní hygieně mají vyšší riziko zhoršení stavu dásní. O to víc by tedy o svůj chrup měly pečovat.

Podceňovat zánět dásní se nemusí vyplatit

„Lidé, kteří považují krvácení dásní za normální, jsou na velkém omylu. Je potřeba zdůraznit, že zánět dásní není jen lokální problém. Bakterie způsobující gingivitidu produkují toxické látky, které mají vliv na celý organismus,“ varuje stomatolog Robert Vondruška.

Zánět dásní bývá častou příčinou zápachu z úst. U těhotných žen, pokud se nebezpečné bakterie dostanou do krevního oběhu, hrozí riziko předčasného porodu nebo nízká porodní váha dítěte. Obecně pak může neléčená gingivitida časem přejít v parodontitidu, kdy bakterie destruují vaziva, která drží zub v kosti, postupně dochází k úbytku kosti kolem zubů, k viklání a následnému vypadávání zubů.

Rizikovým faktorem vzniku zánětu je i špatný životní styl

Dásně jsou k rozvoji zánětu náchylnější například při dlouhodobějším stresu, který snižuje obranyschopnost organismu. Samostatnou kapitolou je pak kouření.

„Vlivem kouření se sliznice dutiny ústní vysušuje, mění se pH v ústech, což může způsobit rozvoj infekcí a zvýšit riziko vzniku zánětu dásně a parodontózy. Zánět dásně ovšem může být u kuřáků maskován, jelikož nikotin stahuje cévy a dásně tak nemusí krvácet. V takovém případě může napovědět i to, jak dásně vypadají. Jestli mají přirozenou, zdravě růžovou barvu, nebo jsou naopak nezdravě zarudlé až nafialovělé a zduřelé,“ varuje dentální hygienistka.

Změna barvy dásní ale může mít i jinou příčinu. ´Viníkem´ může být například mentol, který obsahují ústní vody, pasty či žvýkačky.

Zánětem jsou také více ohroženi lidé podstupující např. léčbu cukrovky, kteří mívají zhoršený průtok krve v dásních, ale také onkologičtí pacienti, lidé po transplantacích či ti, kteří užívají léky na vysoký krevní tlak či antiepileptika.

U pacientů s HIV může dojít k silnému zarudnutí dásní i při minimálním množství plaku, přičemž při neléčení tohoto stavu se může rychle rozvinout agresivní parodontitida.

Důležitá prevence

Předcházet tomuto problému lze především pečlivou dentální hygienou. Kromě klasických kartáčků by lidé neměli zapomínat i na mezizubní kartáčky.

Od věci pak není dopřát si dvakrát do roka profesionální péči od dentálních hygienistek, které vás navíc zbaví zlozvyků a naučí správné péči o chrup.