Hlavní obsah

Zákeřný pneumokok ho připravil o sluch, na své dětství nevzpomíná dobře

Novinky, Dana Sokolová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když byly Martinovi Mullerovi tři roky, onemocněl zákeřnou pneumokokovou meningitidou. Přestože mu tenkrát lékaři zachránili život, neobešlo se to bez následků. Ochrnul a ohluchl. Najednou tak přišel o možnost běhat a komunikovat s okolím. Na období, které následovalo, nevzpomíná vůbec hezky. Naději na lepší život mu přinesl až kochleární implantát.

Foto: archív Martina Mullera

Martin Muller

Článek

„Vše začalo teplotami a kašlem, na které nezabírala antibiotika. Velmi záhy se můj zdravotní stav natolik zhoršil, že mne vrtulníkem transportovali do nemocnice v Plzni,” vzpomíná dnes pětadvacetiletý Martin.

Tenkrát mu lékaři v Plzni zachránili život, ale těžká forma pneumokokové meningitidy si vybrala svou daň. Martinovi zůstal doživotní hendikep, ochrnul a přišel o sluch. Jeho život tak obklopilo naprosté ticho. Na toto období Martin nevzpomíná dobře, jen velmi těžce se se svým osudem vyrovnával. A jak sám přiznal, měl pocit, jako by se zastavil čas.

Vysvobození přišlo až po dvou letech, kdy mu lékaři voperovali kochleární implantát - zařízení, které se vkládá do vnitřního ucha, kde stimuluje nervy a tím nahrazuje funkci vnitřního ucha. Přestože se musel některé věci učit znova, neuměl rozeznávat zvuky a slyšet je, vzpomíná na tento čas již s úsměvem.

Foto: archív Martina Mullera

Martin moc rád cestuje.

„Nejdřív jsem poznával zvuky na základě hlasitosti a tónů. Například mňoukání a štěkání. Musel jsem se naučit znova, jaké je houkání sanitky nebo hučení větru, troubení aut a zvuk zvonku. Pak přišly na řadu psychologické testy. Odborníky zajímalo, jak zvládám běžné zařazení do života,“ vzpomíná Martin.

Vše bylo v pořádku, jen kvůli šišlání a špatné artikulaci nemohl nastoupit na klasickou základní školu, rodiče ho tak přihlásili na základní školu pro sluchově postižené v Praze, což bylo 170 km od rodného Chebu. Musel tak bydlet na internátu, což bylo pro malého kluka velmi těžké.

„Stýskalo se mi po rodičích, kamarádech a vše jsem špatně zvládal, proto mne nakonec rodiče přihlásili do normální školy v Chebu,” dodává Martin.

Dnes žije plnohodnotný život

Po základní škole Martin vystudoval střední ekonomickou školu, dnes pracuje v administrativě, o víkendech si přivydělává jako recepční v hotelu. Již mu nečiní problém telefonovat ani řídit auto.

Jelikož ve svém volném čase moc rád cestuje, plánuje své zkušenosti zúročit i jinak, a to studiem cestovního ruchu na vysoké škole.

Mimo to se také věnuje osvětě v boji proti pneumokokovým infekcím a často o nich přednáší.

„Snažím se pomoci rodičům, kterým onemocněly děti stejně jako já. Snažím se je povzbuzovat, aby neztráceli naději a věděli, že možnosti, jak kvalitně žít, tu stále jsou,“ uzavírá své vyprávění Martin.

Pneumokokové infekce
Pneumokoky patří k nejčastějším původcům bakteriálních nákaz dýchacích cest, zánětů středouší a zápalů plic. Mohou způsobit také sepsi, hnisavou meningitidu a další orgánové infekce. Navzdory moderním možnostem léčby může dojít k úmrtí, nebo má nemocný doživotní následky. K nejčastějším komplikacím patří postižení neurologické, mentální retardace, epilepsie. Až 30 % pacientů má po prodělané pneumokokové meningitidě poruchu sluchu. V současné době již existuje účinná prevence ve formě očkování.

Reklama

Výběr článků

Načítám