Ze statistik Státního zdravotního ústavu jasně vyplývá, že se tak děje nedostatečně, hořčíku přijímáme zhruba o 20 % méně, než je doporučená denní dávka.

Ne vždy se tak děje jen kvůli nízkému obsahu tohoto prvku v potravinách, ale také vlivem špatné úpravy potravy, nezdravého životního stylu spojeného s konzumací velkého množství tuků a cukrů, které zhoršují vstřebání a biologickou dostupnost hořčíku. K jeho deficitu v lidském organismu přispívá také vysoký příjem kofeinu a alkoholických nápojů, vysoká stresová zátěž a znečištěné vnější prostředí.

V těle člověka vážícího zhruba 70 kilogramů je přibližně 25 až 35 g hořčíku, z čehož je kolem 60 % vázáno v kostech, dalších 40 % hořčíku je obsaženo uvnitř buněk měkkých tkání, jako jsou svaly, játra a červené krvinky. Mimo buňky se v našem těle nachází jen naprosté minimum tohoto minerálu, asi 1 %.

„Hořčík má nezastupitelnou úlohu ve všech procesech probíhajících v organismu. Působí antistresově, antitoxicky, protialergicky i protizánětlivě. Uklidňuje nervový systém, působí pozitivně na srdeční rytmus, je nutný pro tvorbu ochranných látek. Hraje obrovskou roli v procesech srážení krve, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře,” vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS. z AquaLife Institutu.

U mladistvých a dospělých je denní potřeba přibližně 300 až 400 mg hořčíku. Existují však některé skupiny, u nichž je dostatečnému množství hořčíku potřeba věnovat mimořádnou pozornost. Patří k nim například těhotné a kojící ženy, sportovci a lidé s fyzicky náročným zaměstnáním, lidé s psychickou zátěží či stresem a ženy v menopauze.

„Velmi významný deficit hořčíku byl shledán u 6 % postmenopauzálních pacientek, nedostatek středního stupně dokonce u 36 % pacientek,“ upozorňuje prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. z Fakultní nemocnice Hradec Králové, který se tematice dlouhodobě věnuje.

Důsledky nedostatku hořčíku

Nízká hladina hořčíku v těle na sebe nejčastěji upozorňuje svalovými křečemi v nohou. Tento minerál totiž působí na svaly relaxačně. A pokud podáváme fyzické výkony, ať už při práci, či sportu, pak si musíme hladinu hořčíku hlídat. Kromě jiného je totiž potřebný i pro tvorbu energie, na to nesmíme nikdy zapomínat.

Nedostatek hořčíku se také projevuje nespavostí, únavou a zhoršenou funkcí centrálního nervového systému. Právě v mozku, který je metabolicky jedním z nejaktivnějších orgánů v těle, je koncentrace hořčíku velmi vysoká. Hořčík je nepostradatelný při přenosu nervových impulzů, jeho přísun pomáhá předcházet únavě, vyčerpání a stresu.

Vědci prokázali také souvislost mezi hladinou hořčíku v těle a civilizačními chorobami, jako jsou infarkt, mrtvice, obezita, cukrovka i rakovina. Tato onemocnění samozřejmě nezpůsobuje nedostatek hořčíku, ale může mít na jejich rozvoj značný vliv. Řada mezinárodních studií například prokázala, že lidé trpící cukrovkou mají mnohem nižší hladinu hořčíku v těle, nedostatkem hořčíku doslova trpí až 38 % ze všech cukrovkářů. Hořčík je totiž jedním z nejdůležitějších prvků v metabolismu cukrů a inzulinu. Nedostatek hořčíku způsobuje těžší průběh cukrovky a diabetických komplikací, které se s ní pojí (např. diabetická nefropatie).

Epidemiologické studie také dokazují poškození kostí a rozvoj osteoporózy u premenopauzálních žen.

Ideální zdroje hořčíku

„Jednou z cest, jak se chránit před projevy nedostatku hořčíku, je pravidelné každodenní pití přírodní minerální vody bohaté na hořčík, což již prokázalo několik vědeckých studií. Vhodný typ minerální vody je charakterizován vedle zvýšeného obsahu hořčíku a draslíku také nízkým obsahem sodíku,“ upozorňuje prof. Zadák.

V živé přírodě se s hořčíkem setkáváme ve všech zelených rostlinách, protože je součástí chlorofylu nezbytného pro fotosyntézu. Obsah hořčíku ve šťavnatých zelených listech bývá ale často přeceňován. Ve skutečnosti není tak vysoký, protože tyto části obsahují maximálně 1 % chlorofylu. Navíc v případě půdy s nedostatkem hořčíku trpí jeho nedostatkem i rostliny, což se projevuje charakteristickým žloutnutím listů.

Množství hořčíku obsaženého v potravinách se proto značně liší v závislosti na jejich původu a typu zpracování.

Mezi potraviny s vysokým obsahem hořčíku patří luštěniny, pšeničný klíček, kakao, sója a jáhly, ale také kešu či para ořechy. Naopak velmi nízký obsah hořčíku je v tucích a cukru.