„Biologický věk a reprodukční věk spolu bohužel nemusí nutně korelovat. Přestože mnohé ženy nemají problém otěhotnět ve čtyřiceti, u jiných už v tomto věku může docházet k předčasné menopauze a tedy vyhasnutí činnosti vaječníků. Lidé by tak měli mít stále na mysli, že plodnost ženy je nejvyšší mezi 20-25 lety a poté začíná nezadržitelně klesat. Do 35 sice pomalu, ale poté se tento pokles zrychluje, a otěhotnět po čtyřicítce je pro většinu žen již problematická, často naprosto nemožná záležitost,” upozorňuje Doc. MUDr. Tonko Mardešić CSc. ze Sanatoria Pronatal.

Bohužel v těchto případech mnohdy nepomůže ani ta nejmodernější medicína, ani zdravý životní styl, i když se to na základě mnohých reklam může zdát.

„Lidé opravdu výrazně přeceňují schopnost asistované reprodukce léčit neplodnost podmíněnou vyšším věkem ženy. Dost často podléhají iluzi, že když se to vydařilo slavným ženám, podaří se to i jim. Jenže realita bývá jiná. I slavným se to často podaří až po darování vajíčka od nějaké mladší ženy,” vysvětluje MUDr. Jan Štelcl, vedoucí lékař Institutu reprodukční medicíny Unica.

Další rizika spjatá s vysokým věkem

Po pětatřicítce tedy výrazně klesá i šance na úspěch při umělém oplodnění. Demografická data však svědčí o opačném chování populace – průměrný věk žen při porodu prvního dítěte se stále zvyšuje - od roku 1991 narostl o 9 let (z 21 na současných téměř 30 let).

„Neustále ale stoupá i průměrný věk žen, které přicházejí s poruchou plodnosti k lékařům. Se stoupajícím reprodukčním věkem také stoupá riziko potratu či porodu plodu s geneticky podmíněnou abnormitou – zejména Downova syndromu. Ve věkové skupině nad 40 let až 50 % všech rozpoznaných těhotenství končí neúspěšně,” upozorňuje Mardešić.

Je to především dáno tím, že postupně klesá počet vajíček ve vaječníku a v souvislosti s věkem podmíněnými poruchami v procesu jejich zrání se zvyšuje procento geneticky abnormálních pohlavních buněk. Takové vajíčko (po splynutí se spermií) nemůže dát základ životaschopnému těhotenství, v horším případě dojde ke koncepci plodu s vrozenou vývojovou vadou.

„Od narození holčičky počet vajíček ve vaječníku trvale klesá a tento úbytek nelze nijak ovlivnit. Jakmile dojde k úplnému vyčerpání vaječníků, nastupuje menopauza. U mužů je situace zcela odlišná – produkce pohlavních buněk (spermií) nastupuje až s pubertou, ale poté – s jistými omezeními – trvá až do vysokého věku. To nejlépe dokumentují příběhy mužů, kteří se stali otci v 80 letech. I reprodukce mužů v pokročilém reprodukčním věku je spojena s genetickými riziky, všeobecně však platí, že věk muže má na plodnost páru mnohem menší vliv než věk ženy,” dodává lékař.

Další rizikové faktory

Kromě věku, který způsobuje pokles kvality i kvantity vajíček, ovlivňují ženskou plodnost i další faktory, a to zejména kouření a vyšší index tělesné hmotnosti (BMI). U ženy s nadváhou totiž klesá počet vajíček výrazně rychleji než u žen s normální váhou.

„Ačkoliv současná medicína nedokáže detailně popsat patofyziologické mechanismy účinku obezity, tak je známo, že k poruchám plodnosti u žen s nadváhou a obézních žen dochází na všech úrovních. Přitom pokud bychom docílili jen tzv. mírného váhového úbytku v rozmezí 5 až 10 %, došlo by k výraznému poklesu všech komplikací z toho vyplývajících,“ vysvětluje Harald Čadílek, primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Čáslav.

Někdy ale za problémy mohou i nemoci související s reprodukčním zdravím. „Nejčastěji se jedná o endometriózu, při níž vzniká v dutině břišní chronický zánět, který může být doprovázen zjizvením a srůsty ve vejcovodech. Ty se pak stávají neprostupnými a brání kontaktu spermie a vajíčka. Tělo také vytváří více bílých krvinek, které mohou likvidovat spermie. Přičemž endometroidní cysty ve vaječnících zase utlačují tkáň vaječníku a brání ovulaci nebo ničí zásobu vajíček. Zhoršena může být i kvalita děložní sliznice,” vysvětluje MUDr. Štelcl.

Kdy začít situaci řešit

Obecně platí, že pokud nedojde k otěhotnění po 12 měsících pravidelného nechráněného styku, měl by pár kontaktovat specializované pracoviště, aby byly provedeny alespoň základní testy s ohledem na plodnost obou partnerů. Pokud však existují rizikové faktory, které by mohly negativně ovlivnit plodnost páru (např. prodělané závažné infekce v malé pánvi, závažné operace na vnitřních rodidlech, pokročilý reprodukční věk nebo např. operace nesestouplých varlat u muže), není vhodné čekat plných 12 měsíců a je lepší raději včas konzultovat pracoviště reprodukční medicíny.

Co ženám doporučují lékaři

Pokud se ženám ve vyšším věku nedaří otěhotnět a je to dáno sníženou ovariální rezervou, jsou do značné míry omezeny. Lékaři se nejprve snaží pomocí léků vůbec navodit ovulaci a pak sledují růst folikulu a vajíčka, čímž optimálně načasují snahu o otěhotnění.

Pokud se otěhotnět i přesto nedaří, pak volí jednu z metod umělého oplodnění. Umělé oplodnění pak může a nemusí vyjít. Je velmi časté, že páry musí opakovat hned několik pokusů.

„Pokud ale lékař konstatuje, že se jedná o ovariální selhání bez možnosti navození ovulace či získání vajíček pro úspěšnou léčbu, pak pro ženu neexistuje jiná možnost, než využít dárcovství vajíček. Vajíčka dárkyně jsou v laboratoři oplodněna spermiemi partnera či manžela pacientky a takto vzniklá embrya jsou přenesena do dělohy jeho partnerky,” uzavírá téma Mardešić.

Když mají problém muži

I u mužů může docházet k poklesu kvality spermií a změnám, které jsou podmíněny věkem, stresem, alkoholem, kouřením a celkově špatným životním stylem. U nich je ale situace o něco příznivější, protože současné metody asistované reprodukce dokážou vybrat kvalitní spermii i z velmi špatného vzorku.

„Kombinujeme metodu MACS, která pomocí magnetického pole odstraní ze vzorku spermatu poškozené spermie nebo ty, které jsou ve stádiu své programované buněčné smrti. Z těch zbývajících pak vybereme tu nejživotaschopnější a zavedeme ji přímo do vajíčka,” vysvětluje Štelcl.