Hlavní obsah

Třetina Čechů se potýká s nějakým duševním onemocněním

Právo, Jiří Vavroň

Nějaké duševní onemocnění či problém měla podle odhadů expertů čtvrtina až třetina Čechů a Češek. Většina lidí ale potíže neřeší. Zhruba 14 procent trpí úzkostnými poruchami, sedm procent depresemi a téměř šest procent demencí. Během roku přímo na dveře psychiatrických ordinací zaklepe více než 600 tisíc mužů a žen.

Foto: Profimedia.cz

Mezi spouštěče duševního onemocnění může patřit dlouhodobý stres, přetěžování, osamělost, traumatizující zážitky, dlouhodobý strach či obavy. Ilustrační foto

Článek

Tento počet roste, v roce 2005 to bylo ročně pouze 450 tisíc lidí, zaznělo v nedělních Otázkách Václava Moravce. Důvodů stoupajícího trendu je řada. Například se prodlužuje věk dožití, kdy se hlásí choroby, které se v předchozích generacích nestačily masově rozvinout.

Sebevraždy i deprese

Mezi startéry duševních onemocnění ale patří i projevy moderní doby a společnosti. Dlouhodobý stres, přetěžování, osamělost, traumatizující zážitky, dlouhodobý strach a obavy.

„Mezi ženami, které dlouhodobě zažívaly násilí ze strany partnera, se může rozvinout posttraumatická stresová porucha,“ řekla Zdena Prokopová z ROSA – centra pro ženy.

„Při analýze zdravotních dopadů násilí v rámci projektu Stop násilí pro zdravotnictví se mezi 106 obětmi vyskytlo šest pokusů o sebevraždu, 56 žen začalo trpět depresemi, 88 poruchami spánku,“ dodala Prokopová.

Zvláště závažný problém je chronický nedostatek dětských psychiatrů. To ztěžuje možnost odhalit včas u dětí počínající problémy. Že je třeba posílit včasný záchyt a pomoc lidem s psychickými problémy, dosvědčuje řada tragických událostí, kdy duševně nemocní lidé zaútočili na spoluobčany.

Reforma je nutná

Proto je potřebná i reforma současného systému psychiatrie. Rychlejší zřizování nových center duševního zdraví, jichž by měly do pár let v Česku fungovat tři desítky a která představují začátek tolik potřebných změn, brzdí nedostatek personálu.

Pracovníky, kteří by se lidem s psychickými nemocemi a potížemi v nových střediscích věnovali, bude nutné nejdřív vyškolit, řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce předseda odborné lékařské psychiatrické společnosti a ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý.

Psychiatrie dostává podle údajů ČTK ročně kolem devíti miliard z 250 miliard korun, které na zdravotní péči vydávají zdravotní pojišťovny. Z evropských fondů by ČR na reformu mohlo získat do roku 2023 asi čtyři miliardy korun. Roční provoz 30 center má vyjít na 450 miliónů korun.

V Česku funguje dvaadvacet velkých léčeben. Reforma, která by měla podle plánů trvat do roku 2025, počítá s přesunem pacientů z velkých zařízení právě do přívětivějších komunitních center duševního zdraví. Nabízet budou nejen zdravotní, ale i sociální služby.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám