„Odborníci dnes již dokážou vybrat pomocí několika různých metod i z velmi špatného vzorku spermatu životaschopnou spermii, kterou vloží přímo do zralého vajíčka. Vzniklá embrya poté pět dní kultivují, přičemž speciálním zařízením monitorují jejich vývoj. Před přenosem embrya také mohou použít speciální látku, která zvyšuje šanci, že se embryo v děloze uhnízdí. Pomocí genetické diagnostiky lze rovněž u embrya zjistit některé závažné odchylky,“ vysvětluje lékař brněnského institutu reprodukční medicíny Unica MUDr. Tomáš Frgala, PhD.

Bohužel se nejedná o hrazené služby zdravotní pojišťovnou, většina těchto metod patří mezi nadstandardy, které si páry musí hradit samy. Standardní metody, jež jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, takové úspěchy bohužel neslaví.

Stále častěji za problémy s neplodností mohou muži

Většina západních zemí zaznamenává u mužů výrazný pokles kvality spermií. „Zatímco ještě v roce 2002 byl jako dárce spermií akceptovatelný každý pátý muž, o deset let později to byl již jen každý osmý,“ upozorňuje  MUDr. Tomáš Frgala.

Ve velké míře za tím stojí především stres a nezdravý způsob života s minimem pohybu a s nekvalitními potravinami plnými konzervantů a dalších škodlivých látek.

Vedle nízkého počtu spermií bývá problémem i jejich nedostatečná pohyblivost nebo špatný tvar. Neplodnost u mužů mohou způsobovat rovněž některé operace, záněty, onkologická léčba nebo genetické poruchy.

U žen je největší problém vysoký věk

Každá žena se rodí s určitou funkční kapacitou vaječníků, která se s rostoucím věkem snižuje. Nejvíce vajíček (oocytů) má ženský plod ve 20. týdnu svého vývoje, tedy ještě v děloze své matky, a sice šest až sedm miliónů primárních oocytů. Dívka na začátku puberty má již „pouhých“ 300 000 až 500 000 primárních oocytů.

Po třicítce zároveň klesá i kvalita dozrávajících vajíček, po 35. roce věku pak velmi výrazně. Vědecké studie prokázaly, že již ve 32 letech má žena až 25 % vajíček aneuploidních (geneticky nekvalitních); ve 40 letech je to minimálně polovina.

Ze zkušeností lékařů jasně vyplývá, že kdyby se ženy pro mateřství rozhodovaly před 25. rokem svého života, většina dnes neplodných žen by s otěhotněním neměla vůbec žádný problém. Kromě věku ale kvalitu vajíček ovlivňuje i kouření a vyšší BMI.

„Mnohé ženy berou téma neplodnosti na lehkou váhu v naivní víře v dnešní schopnosti vědy a medicíny. Pořízení miminka tak odkládají kvůli kariéře a pak se v pětatřiceti diví, že optimální věk dávno propásly,” upozorňuje MUDr. Hana Višňová Ph. D. z kliniky IVF Cube.

Další příčiny

Jen ve výjimečných případech za ženskou neplodností stojí hormonální příčiny (např. ženy neovulují), tzv. tubární faktor, tedy neprůchodnost vejcovodů, nebo různé vady dělohy, endometrióza či alergie na mužské spermie.

„Mnohdy ale nemohou otěhotnět ani páry, co jsou jinak po zdravotní stránce v pořádku. U nich pak hraje velmi důležitou roli psychika a nátlaky okolí. V takových případech je dobré léčbu neplodnosti zkombinovat s psychoterapií, ale i s dalšími metodami, které partnerům umožní uvolnit se,” dodává MUDr. Tomáš Frgala.