Musím zdůraznit, že tento moderní přístroj nedokáže myomy odstranit. Dovede je pouze v různé míře zmenšit. Ne úplně všechny, ale většinu z nich. I to má svůj velký význam.

Myomy jsou nezhoubné nádory. Vznikají na povrchu, uvnitř nebo ve stěnách dělohy, a to u 20 až 40 % žen. Některým nepůsobí žádné potíže, řada z nich proto o jejich existenci ani neví. U jiných naopak vyvolávají hodně nepříjemné problémy, které se navíc pravidelně opakují. Nejčastěji to bývají:

  • bolesti v podbřišku před měsíčky a při nich
  • silná menstruace, u některých pacientek může zapříčinit dokonce chudokrevnost
  • nepravidelné krvácení a špinění mezi cykly
  • časté nucení na močení
  • bolesti při styku a tak dál

Pokud se lékařům podaří myomy zmenšit, zmírní se tím obvykle i uvedené obtíže a žena tak nemusí na operaci. To se samozřejmě většině pacientek líbí.

Zařízení, z kterého vychází cílený ultrazvuk.

Zařízení, z kterého vychází cílený ultrazvuk.

FOTO: archív

Lékař používá přístroj, ze kterého vycházejí speciální vysokoenergetické ultrazvukové vlny. Procházejí tělesnými tkáněmi a v bodě, do něhož se soustředí, vzniká teplo. To lze regulovat: od 60 do 90 °C. Zaměření paprsku na správné místo, tedy na myom, lékaři kontrolují pomocí magnetické rezonance. Stejně jako požadovanou teplotu.

Rezonance plní funkci navigace, teploměru a zpětné vazby. Teplo vytvořené ultrazvukem naruší tkáně. Ty postupně odumírají a nádory se začnou v průběhu několika měsíců zmenšovat. Zároveň díky tomu ustoupí zmíněné obtíže.

Která ano, která ne

Fokusovaný ultrazvuk se však nehodí pro každou pacientku. Výhodný se zdá být hlavně pro ty, kterým myomy způsobují uvedené potíže, nebo kterým rostou, případně jsou větší než čtyři cm. Jestli bude metoda vhodná pro danou ženu, to musí posoudit specialista.

Šetrné metody? Když přijdou včas!

V centru pro komplexní léčbu děložních myomů v pražské Thomayerově nemocnici, které jsme navštívili, je to MUDr. Zuzana Fučíková CSc. Vysvětlila nám i to, pro koho se tento zákrok nehodí. Jsou to pacientky s kardiostimulátorem, s gynekologickým zánětem, s podezřením na zhoubné onemocnění dělohy, těhotné a ženy s alergií na kontrastní látku používanou při zákroku. Ale také pro nemocné trpící panickou úzkostí z těsných uzavřených prostor. Výkon, při kterém leží v tunelu magnetické rezonance, trvá někdy čtyři až pět hodin.

Populární laparoskopie

Fokusovaný ultrazvuk je metodou zajímavou, ale ne zázračnou. Bude zajímavé, až specialisté přesně vyhodnotí jeho úspěšnost. Zatím to není možné udělat objektivně proto, že soubor pacientek, které lékaři zatím ošetřili, není dostatečně velký, a tedy ani reprezentativní. To nepochybně ovlivňuje i vysoká finanční spoluúčast ošetřených žen, neboť výkon není hrazen ze zdravotního pojištění. Doplatek činí 20 000 korun. Cizinky a nepojištěné zaplatí dokonce 80–90 000 Kč.

Radioložka MUDr. Zuzana Ryznarová nám ukazuje zaměřování ultrazvuku.

Radioložka MUDr. Zuzana Ryznarová nám ukazuje zaměřování ultrazvuku.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Lékaři však mohou využít řadu dalších metod. Pokud myom nedělá ženě žádné obtíže, neroste a není větší než čtyři centimetry, stačí obvykle pravidelné kontroly jeho velikosti. Možná je s určitými výhradami i hormonální léčba. Většinou brzdí jeho růst a příznivě může ovlivnit také nepříjemné průvodní obtíže.

Myomy do velikosti osm až deset centimetrů odstraňují lékaři často laparoskopicky, tedy šetrně, z drobných řezů pomocí speciálních sond. Podmínkou je, aby byly příznivě uložené.

Tento typ zákroku bývá vhodný zejména pro pacientky, které chtějí otěhotnět a porodit dítě. Pokud je však myom příliš velký anebo nepříznivě uložený, nevyhnou se lékaři klasické operaci: otevření dutiny břišní z řezu. Riziko, že při tom budou muset pacientce odstranit celou dělohu, se na erudovaném pracovišti pohybuje kolem jednoho procenta.

Málo známá embolizace

K efektivním a ne příliš známým metodám patří embolizace. Zkušený radiolog při ní zavede pacientce katetr do tepny v pravém třísle. Krevním řečištěm se dostane až do dvou cév zásobujících dělohu a katetr si přitom neustále kontroluje pomocí rentgenu. Pak do tepen napustí mikročástice. Ty je uzavřou.

Dělohu, kterou zásobují krví i další tepny, to neohrozí. Výrazně se však omezí průtok krve myomy. Ty se díky tomu postupně zmenšují, někdy až na polovinu. Efekt se plně projeví za tři až šest měsíců. I když nádory úplně nezmizí, výrazně se zmenší už zmíněná intenzita potíží, které vyvolávají. A to o 80 až 90 procent.

Nevýhodou metody je tzv. postembolizační syndrom. Jeho princip zná většina z nás. Stačí, když si zaškrtíme třeba prst, aby do něj netekla dostatečně krev. Postižené místo zmodrá a začne intenzívně bolet. Příznakem syndromu u embolizace však někdy bývá i nevolnost, zvracení, bolesti v podbřišku, zvýšená teplota atd. Tyto nepříjemné průvodní znaky tlumí specialisté pomocí tišících léků podávaných buď do žíly, nebo epidurálně, tedy do páteřního kanálu. Potíže obvykle zmizí za dva až tři dny.

Gynekologové nabízejí embolizaci klientkám, které už prodělaly nějakou komplikovanou operaci v dutině břišní nebo dokonce operací několik. U nich hrozí zvýšené riziko srůstů a dalších komplikací. Je také dobrým řešením pro ženy s velkým počtem myomů.