Reklamy se vám samozřejmě pokusí namluvit něco jiného. Budou mluvit o látkách, které zklidňují sliznice a snižují zánět nebo množství plaku, tedy bílého povlaku na zubech a za dásněmi (je koncentrátem nejrůznějších bakterií).

Jestli to zmíněné pasty opravdu dokážou, na to se můžete zeptat svého dentisty nebo případně zubní hygienistky. Klinické studie zatím ukazují, že to prokazatelně dovedou jen určité ústní vody. Obvykle se jedná o ty, které obsahují účinnou látku chlorhexidini digluconas. Ty mají však jednu nevýhodu: lze je užívat jen po určitou dobu.

Příznivci bylinných přípravků by se měli zajímat o pasty, které neobsahují chemické látky, včetně těch, jež při čistění zubů podporují vznik pěny. A dobré je, když si ověří, kolik účinných látek tyto výrobky mají. Nejlepším testem jejich účinnosti však stejně bývá to, že prakticky vyzkoušíme, jestli nám dokážou pomoci.

Jednoduchá a účinná škrabka na jazyk

Jednoduchou pomůckou, která prokazatelně snižuje množství bakterií v ústech, je škrabka na jazyk. Ten si čistíme každé ráno a večer. Lékaři to doporučují nejen jako součást péče o zuby, ale také na zmírnění nepříjemného pachu z úst, který nás trápí, přestože jsme si chrup vyčistili.

Jeho příčinou bývá totiž zvýšené množství určitých mikroorganismů v ústech. To je potřeba diagnostikovat a snížit. Některé hygienistky doporučují klientům na mírné potíže to, aby užívali tabletky s chlorofylem. Pohlcuje pach, navíc má mírně antibakteriální účinky.

Kartáček, zdroj infekce

Pro zdravé zuby i dásně není rozhodující druh použité zubní pasty, podstatný bývá spíš způsob čištění. Musíme při něm dělat malé krouživé pohyby, zejména tam, kde se dásně stýkají se zuby. Nebo lze stírat chrup směrem od dásně ke špičkám zubů, což je technika, kterou odborníci doporučují zejména dětem.

Nezáleží na tvaru kartáčku ani na sestřihu štětin. Měly by být jen dostatečně husté a spíše měkké. Tvrdými si totiž můžeme při intenzívním čištění zbytečně poškozovat sklovinu a dásně. Sklovina se pak spíše odírá a dásně, které drásáme tvrdými štětinami, začnou ustupovat. Snadno se tak obnaží citlivé krčky zubů.

Pokud kartáček s měkkými štětinami zničíme během 14 dní až tří neděl, příliš při čištění na chrup tlačíme. Podle názoru odborníků bychom ho měli měnit zhruba třikrát až čtyřikrát do roka, záleží na stavu štětin. Častěji jen tehdy, když se nám vracejí afty, herpetické nebo jiné infekce. Bakterie a viry na nich ulpívají.

Řešením může být také to, když všechny kartáčky a další pomůcky přelijeme horkou vodou a necháme je v ní chvíli stát. Měla by zahubit prakticky všechny mikroorganismy, které na nich ulpěly. Stejnou službu nám udělá i líh (nebo sklenka slivovice), případně do růžova zbarvený roztok hypermanganu. Ten ale musíme z pomůcek důkladně vypláchnout.

Hygienistka učí správné technice

Důležitou součástí ústní hygieny jsou kartáčky na čištění mezizubních prostorů, případně dentální niť, nejlépe fluorizovaná. Chrup bychom si měli nechat jednou za půl roku prohlédnout a ošetřit zubní hygienistkou.

Ta upozorní na chyby při jeho čištění nebo na kazy a naučí nás správně používat jednotlivé pomůcky: niť, škrabku na jazyk, jednosvazkový kartáček apod. Ale hlavně nám odstraní zubní kámen, který může přispívat ke zbytečnému dráždění dásní a k jejich zánětu.