Lidé nevěří lékům s jinou barvou, než na jakou jsou zvyklí

„Často jsem se s touto reakcí setkal u léku na spaní, který byl původně bílý, ale protože docházelo často k jeho záměně, byl obarven. Pacienti si na to ale nezvykli a tvrdili, že jim barevný lék nezabírá. Naopak u tablet s účinnou látkou ibuprofen se lidé často dožadují růžových tablet a bílé považují za méně účinné,“ upozorňuje mluvčí lékárnické komory Aleš Krebs.

Podle něj lze reakci pacientů přečíst mimo jiné i z efektu placeba. Na část pacientů působí i neúčinná látka, protože si myslí, že dostali látku účinnou. „Uvádí se ve statistikách i přes 30 procent placebo aktivních pacientů. Tam skutečně, kdybychom změnili barvu tablety nebo krabičku, ztratí k léku důvěru a nebudou ho užívat,“ dodal Krebs.

Právě tato reakce pacientů je podle něj jedním z důvodů, proč se plošně nedají nahradit drahé originální léky levnějšími kopiemi, tzv. generiky. Když si pacient zvykne na originál určité barvy a tvaru, je obtížné ho převést na lék se stejnou účinnou látkou, ale jiného vzhledu.

Barvení se přitom užívá při výrobě většiny léků. „Je omyl se domnívat, že bílé pilulky jsou zdravější, protože prý neobsahují barviva. Mohou obsahovat titanovou bělobu, která se dává například do žvýkaček a krmiv pro zvířata,“ upozorňuje Lenka Netušilová ze společnosti iElement.

Barvy ovlivňují vnímání účinku léku. Existuje vztah mezi barevností léků, která ovlivňuje centrální nervový systém, a indikacemi, pro které se užívají. Modrá a zelená barva jsou spojovány s uklidňujícími účinky a jsou využívány převážně u uklidňujících léků – sedativ a hypnotik, zatímco například červená a žlutá navozují povzbuzení a jsou to spíše barvy stimulujících léků a antidepresiv.