Vypadá jako kardiostimulátor, tedy jako miniaturní přístroj, který lékaři zavádějí pacientům s nevýkonným srdcem do prostoru pod klíční kost. Z něho vedou dvě nebo tři sondy (laicky řečeno drátky), do srdce. Dokáže zachytit potíže srdečního svalu a korigovat je tím, že vyšle do postižených oblastí elektrický impulz.

Odkudkoliv na světě, kde je mobilní signál

Novinka, o které je řeč, umí zmapovat všechny poruchy srdečního rytmu. Tak dobře, jak to dosavadní přístroje neuměly. Při tom z ní nevedou žádné sondy.

Prostřednictvím speciálního mobilu, takzvaného Cardio Messengeru, pak dovede zaslat informace do centrály, která je umístěna v Berlíně. Z kteréhokoliv místa na světě, kde je mobilní signál. Odborníci mluví o takzvaném systému dálkového sledování pacientů.

„V centrále data zpracují, vyhodnotí, a pokud je to potřeba, okamžitě upozorní pacientova lékaře, který udělá další kroky,“ říká doc. MUDr. Mgr. Alan Bulava, Ph. D., vedoucí lékař úseku arytmologie Kardiocentra Nemocnice České Budějovice. „Když nejde o dramatické potíže, může zavolat pacientovi a zjistit, jak se cítí, případně si ho pozvat na prohlídku.“

Nový monitorovací přístroj je další ilustrací toho, jak bouřlivě se v posledních letech rozvíjí léčba nemocí srdce.

Nový monitorovací přístroj je další ilustrací toho, jak bouřlivě se v posledních letech rozvíjí léčba nemocí srdce.

FOTO: archiv Biotroniku

V České republice existují tři různé systémy vzdáleného sledování pacientů. Každý má své přednosti i nedostatky. Probírat je má smysl spíš pro lékaře než pro klienty. Díky včasným intervencím a efektivnější léčbě však představují větší komfort pro nemocné a při správném využití zároveň šetří nemalé prostředky ze zdravotního pojištění.

Nedocenitelná pomoc velmi přesného záznamu

Padesátiletého muže přivezli do Kardiocentra Nemocnice České Budějovice, protože ztratil na ulici vědomí. Příznaky jeho potíží signalizovaly, že se podle všeho jedná o blíže nezjistitelný druh arytmie, takzvanou komorovou takychardii. Srdce při tomto rytmu nedokáže čerpat krev. Dochází k výpadku jeho činnosti. Postižení lidé pak často ztrácejí vědomí.

Aby tuto poruchu bylo možné správně léčit, musí lékaři přesně zmapovat její průběh. A právě to umí nový přístroj. Navíc dokáže zachytit i to, jak se srdce chová před ní a po ní. Systém, na který je pacient napojený přes speciální mobilní jednotku, si automaticky stahuje potřebné informace. Obvykle ve dvě v noci, když člověk spí. Ale dovede to udělat i okamžitě, pokud nastane nějaký nebezpečný akutní stav. „Lékař má průběžný přehled o tom, jak se porucha chová,“ říká docent Bulava.

Ukáže specialistům, jak byli úspěšní

Další skupinou, které může tahle „hračka“ pomoci, jsou pacienti s jinou vážnou poruchou rytmu, takzvanou fibrilací síní. Při ní dochází k chaotickému stahování svalových vláken srdečních předsíní a tedy ke ztrátě koordinované srdeční činnosti. Srdce v tomto případě nezvládá čerpat dost krve. To u nemocného zvětšuje například nebezpečí srdečního selhání.

Pacienty se zmíněnou arytmií ohrožuje také vyšší riziko cévních mozkových příhod, při kterých snadno dojde k vážným poškozením funkcí mozku. Mívají horší průběh a vyžadují delší zotavení než mozkové mrtvice u lidí bez této arytmie.

Specialisté léčí tuto poruchu pomocí zákroku, kterému se říká katétrové ablace. Zavedou při ní katetr přímo do nitra předsíní. A tady se snaží sérií zásahů, tzv. „pálení“, arytmii odstranit. „Prakticky u každého pacienta probíhá tento zásah trochu jinak,“ vysvětluje docent Bulava. „Někdy je těžké přesně odhadnout, jaký postup bude ten nejefektivnější.“

To však není jediné úskalí tohoto zákroku. Ne vždy jsou lékaři úspěšní napoprvé. Občas musí zasáhnout podruhé. A právě u těchto případů bývá velice užitečnou pomůckou nový přístroj. Přesně zachytí činnost srdce a ukáže lékařům, jestli byli úspěšní, nebo jestli bude potřeba další zásah. Navíc jim ukáže, jak se porucha rytmu chová. Z jejího dobře zaznamenaného průběhu snáze pochopí, co udělat, aby ji s co největší úspěšností odstranili.