Lékař vpraví do postižené žíly speciální pěnu pomocí injekční stříkačky. Pěna naruší vnitřní stěny cévy, které se pak slepí k sobě. Efekt ještě podpoří kompresní bandáž. S její pomocí se stáhne ošetřovaná končetina. Žíla se postupem času změní na vazivový pruh. Ten se pozvolna vstřebá. Krev putuje náhradními cestami pomocí zbývajících žil.

Stejný efekt využívá i jiná, už zavedená forma: sklerotizace. Při té ale lékař vpíchne do poškozené žíly roztok. Další postup je prakticky stejný jako v předchozím případě. Sklerotizace se nejvíc používá na jemné cévy, takzvané metličky, které představují spíš kosmetický než zdravotní problém.

„Pěna má oproti roztoku jednu výhodu,“ říká MUDr. Karel Novotný, specialista z Prahy. „Lépe přilne k vnitřní stěně žíly. Působí tak déle a efektivněji. Díky tomu dosahuje lepších výsledků. Přes to, že obsahuje menší množství účinné látky. Lze ji s úspěchem použít i na větší a středně velké žíly.“

FOTO: fotobanka Profimedia

Menší množství účinné látky navíc znamená i menší vedlejší účinky. Tato metoda se stala populární ve Francii, Itálii a Španělsku. U nás se zatím rozšiřuje pozvolna.

Pozor na rizika

„Přestože je elegantní, účinná a šetrná vůči pacientovi, nejde v žádném případě o zázrak, který jednoduše vyřeší všechny potíže s křečovými žilami,“ zdůrazňuje doktor Novotný. „Není vhodná například na zmíněné metličky. Mohla by je díky svému razantnějšímu účinku příliš narušit a poškodit okolní tkáně.“

Metoda může být nebezpečná pro pacienty, kterým v srdci nesrostl otvor v přepážce mezi srdečními síněmi (tzv. foramen ovale). U většiny lidí se uzavírá brzy po narození. Tepenný a žilní systém jsou díky tomu tak zcela oddělené.
Jedincům, kterým otvor zůstane, hrozí při použití pěnové sklerotizace, že se mikročástečky pěny dostanou skrz něj do tepen. A odtud třeba do mozku, kde mohou vyvolat problémy.

„Ty bývají sice vzácné, skoro až raritní, ale nelze je vyloučit,“ vysvětluje MUDr. Novotný, který tuto metodu sám používá a s komplikacemi se zatím nesetkal. „Proto se u lidí s tímto zdravotním problémem užívání pěny nedoporučuje.“

Nejlepší lékař a nejlepší postup

Pěnová sklerotizace je pouze jedním z možných postupů. Populární se v poslední době stala metoda, při níž se do postižené žíly zavádí radiofrekvenční sonda (RFITT) nebo laserová sonda. Obě zatavují povrchní žilní kmeny, samozřejmě s využitím odlišných principů. Klasikou jsou chirurgické operace, při kterých se poškozené žíly vytrhávají pomocí speciálních nástrojů. Tyto a další metody mají své přednosti i slabiny.

Těhotenství je jednou zmožných příčin, která přispívá ke vzniku varixů. Dostatečné pití a cvičení na rehabilitačním míči může riziko jejich vypuknutí snížit nebo aspoň oddálit.

Těhotenství je jednou z možných příčin, která přispívá ke vzniku varixů. Dostatečné pití a cvičení na rehabilitačním míči může riziko jejich vzniku snížit nebo aspoň oddálit.

FOTO: fotobanka Profimedia

Odborníci se shodují ve dvou věcech:

  • Šikovný a zkušený lékař bývá obvykle důležitější než zvolená metoda.
  • Dlouhodobý výsledek ošetření křečových žil určuje z větší části naše genetická výbava a v menší míře životní styl.

Jaké jsou první signály

Důležité je, aby pacient zašel při prvních potížích k doktorovi. Nejlépe k cévnímu chirurgovi nebo k flebologovi, což je specialista na léčbu žilního systému. Signálem je pocit těžkých nohou, napětí v nich a otoky. Lékař poradí klientovi cviky, může mu předepsat venotonika, která zlepšují vlastnosti žil a mají řadu dalších pozitivních účinků. Někdy pacientovi doporučí vhodné kompresní punčochy.

Riziko vzniku křečových žil zvyšují:

  • Genetická, tedy zděděná dispozice.
  • Dlouhé sezení nebo stání, které nekompenzujeme cvičením.
  • Postupující věk.
  • Nadbytečná kila, která mají negativní vliv na celý systém krevního oběhu.