Podle přednosty 2. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesora Aleše Linharta je tedy potřeba zásadně zlepšit informovanost laické i odborné veřejnosti, aby se stalo obecně známé, že infarkt může postihnout i velmi mladé lidi.

Nejmladší pacient sledovaný v grantovém projektu, jež zjišťoval hlavní rizikové faktory u mladých nemocných s akutním infarktem myokardu, neměl ani 26 let. Sledováno bylo 132 nemocných, 97 mužů do 45 let a 32 žen do 50 let, kteří se léčili v některém z pěti zúčastněných kardiovaskulárních center.

Podle projektu mezi největší rizikové faktory patří souběh rodinné zátěže a kouření. Dvě třetiny nemocných měly mezi rodiči nebo sourozenci někoho, kdo prodělal infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Přes 90 procent pacientů byli kuřáci.

"Jasné poselství tedy zní, že ti, kdo mají mezi blízkými příbuznými pacienta po infarktu, by měli kouření rychle zanechat, případně vyhledat odbornou pomoc pro odvykání kouření," uvedl profesor. Zdůraznil, že vysoce rizikové pro zdraví cév je i pasivní kouření, tedy pobyt v zakouřeném prostředí. Ve sledované skupině bylo i několik pacientů, kteří dostali infarkt po požití drog, konkrétně pervitinu, kokainu a marihuany.

Vyvolávající onemocnění

Zásadní význam pro lékařskou péči o tyto nemocné má podle profesora Linharta zjištění, že řada nemocných, kteří měli infarkt v mladém věku, má nějaké "vyvolávající" onemocnění. Nejčastěji to byla horečnatá onemocnění jako virózy a angíny, revmatická onemocnění a celiakie. Významné byly i poruchy krevní srážlivosti a u několika pacientů zhoubný nádor.

Lékaři by tedy u mladých pacientů s infarktem měli provést vyšetření i na tyto nemoci.

Projekt rovněž ukázal, že po vyléčení infarktu se kvalita života mladých nemocných neliší od celostátního průměru. Problém ale je, že dostávají nedostatečné dávky léků na tlak či cholesterol, což u nich zvyšuje riziko dalšího infarktu.