Každý člověk je jinak stavěný. Někteří zvládají citová traumata, jako jsou nešťastná láska, rozchod či smrt blízkého člověka s přehledem, jiní se pod vlivem událostí emočně hroutí. Mohou si tak přivodit i velmi závažné zdravotní problémy.

Mezi ty velmi akutní stavy pak patří syndrom zlomeného srdce. Po silném emočním či fyzickém šoku dojde k poruše srdečního svalu, na základě něhož člověk prožívá velmi obdobný stav, jako u infarktu myokardu. Obvykle ho zasáhne silná bolest na hrudi, dušnost, ale i studený pot. Člověk může upadnout i do bezvědomí.  Proto je vždy nutné zavolat lékaře. Pokud je zahájena včasná léčba, pak na rozdíl od infarktu myokardu obvykle nedochází k žádným trvalým následkům.

Kardiolog Richard Regnant podchytil za dva a půl roku ve dvou velkých nemocnicích ve státě Rhode Island čtyřicet případů syndromu tako‑tsubo. Pětadevadesát procent pacientů byly ženy, z nichž 60 % prožilo krátce před hospitalizací silný stres.

Spektrum stresujících zážitků bylo široké – od loupeže, přes hádku, po smrt partnera. Sedmdesát procent pacientů trpělo silnou bolestí hrudníku a třetina měla dýchací potíže. U pětiny pacientů bylo nutné napojení na respirátor. Kritických bylo prvních 48 hodin. Pacienti, kteří přežili toto kritické období, se ale posléze vyléčili.

Za vše mohou stresové hormony

Podle odborníků k těmto stavům zřejmě dochází kvůli prudkému vzestupu hladin stresových hormonů a to zejména adrenalinu, kvůli nimž dochází k dočasnému oslabení srdečního svalu. Nelze ale vyloučit i další příčiny.

"Přesný mechanismus není znám, zdá se ale, že "zlomené srdce" je stav dočasný a zcela vratný," vysvětlují odborníci ze serveru Kardiochirurgie.cz a dodávají: "Zajímavé je, že jen u dvou pacientů došlo k opakování syndromu zlomeného srdce, zatímco ostatní pacienti nezaznamenali během následujících čtyř let žádné srdeční potíže."