Ivan Beneš, kterému před deseti lety diagnostikovali velmi zákeřný druh leukémie, kdy mu lékaři dávali jen opravdu minimální naději na přežití, je dnes podle krevních testů zdráv a žije plnohodnotným životem. Podle něj se jedná o malý zázrak. 

Za jeho úspěchem stojí totiž kromě spolupráce s lékaři i jeho změna pohledu na život. Jak říká, především je nutné přijmout odpovědnost za svůj stav a začít hledat, jak nemoc souvisí se životními postoji, s chováním a jednáním, zkrátka s tím, jak žijete. 

Medicína není všemocná. Existuje mnoho lidí, kterým lékaři nedávali nejmenší šanci na přežití, a přesto jsou pořád mezi námi. I lékaři připouštějí, že existují určité zákonitosti, které současná věda nedokáže pojmenovat, ale hrají úlohu při léčení pacientů.

„Ve své dlouholeté praxi mohu jmenovat bezpočet příběhů, které se vyvíjely jinak, než ukazují prognostické tabulky,“ míní MUDr. Švojgrová, lékařka hematologicko-onkologického oddělení FN v Plzni.

Lékařka je přesvědčena, že na těchto „nesrovnalostech“ mají z velké části podíl duševní či psychické principy, byť to zatím nelze exaktně doložit. Podobnou zkušenost má podle jejího názoru mnoho dalších lékařů.

Lékařský verdikt, že máte smrtelnou nemoc, představuje šok, na který každý reaguje jinak. Jeden člověk může zažít i zcela protichůdné reakce.

„Ve mně se rozběhl vyrovnaný souboj dvou částí. Jedna zpanikařila, druhá byla rozhodnutá nevzdat to a pokusit se o nemožné,“ říká Ivan Beneš, kterému lékaři před deseti lety jako pětačtyřicátníkovi diagnostikovali chronickou a téměř nevyléčitelnou formu leukémie – Waldenströmovu chorobu. V jeho případě zvítězilo odhodlání dál žít.

Spolupráce s lékaři je nutná

Přestože se Ivan Beneš rozhodl vzít boj s chorobou do svých rukou, zdůrazňuje, že spolupráce s lékaři je nutná.

„Myslím, že bez klasické medicíny se nelze obejít, má podle mého názoru nezastupitelnou roli v záchraně mého života,“ říká Beneš. Podle něj se díky klasické medicíně podařilo na potřebnou dobu zastavit rozvoj nemoci, potlačit příznaky. Tím získal čas, aby mohl krok po kroku „přeprogramovávat“ nastavení své osobnosti, které bylo v rozporu s jakýmsi univerzálně platným řádem a které jej jako vadný software vedlo k nemoci.

„Představuji si to tak, že vadný software způsoboval sebedestrukci hardwaru, tedy mého těla,“ říká dnes stavební inženýr. „Ke své diagnóze přistupuji tak, že je do všech důsledků opravdu neodstranitelná. Docílil jsem ale toho, že funguji zcela normálně jako zdravý člověk, nepotřebuji léčbu a nemoc ‚spí‘. Na rozdíl od zdravých lidí si ale musím stále hlídat svůj software, aby byl co nejméně v rozporu s uvedeným univerzálně platným řádem a nespustil novou sebedestrukci těla prostřednictvím mé diagnózy.“

Jak přeprogramovat vadný software

Jak je však možné onen chybný software, který způsobil zhoubnou nemoc, „opravit“ tak, aby se začal uzdravovat? Ivan Beneš má za to, že nejdůležitější informace k vidění souvislostí mezi svým životem a chorobou načerpal ze studia filozofického vzdělávacího systému Principy života.

„Díky studiu a používání poznatků z něj v každodenním životě se mi alespoň do určité míry podařilo přebrat zodpovědnost za to, že jsem onemocněl, a oprostit se od běžné představy, že se mi nemoc „stala“, že je to osud, proti kterému nic nezmůžu,“ říká.

Studiu prý vděčí za to, že získal informace, na jejichž základě začíná chápat, jak si sám nemoc způsobil. O své zkušenosti se Ivan Beneš rozhodl s ostatními, kdo mají zájem se na své nemoci podívat jinak, podělit prostřednictvím knihy s názvem Jak jinak na leukemii. Ta může inspirovat mnohé hledající lidi, zdravé i nemocné.

Více o knize najdete zde: www.leukemiejinak.cz .

Přečtěte si také: Peníze za odměnu fungují jako terapie

Studie ukázaly, že peníze jsou nejlepší motivací. Pár drobných svede víc než strach o zdraví.
Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café).