Hlavní obsah

Náhlá úmrtí mladých lidí mohou mít na svědomí geny

Právo, Petra Hátlová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Srdce je orgán, který dokáže pořádně potrápit. Bolí, pokud člověk prožívá nešťastnou lásku, reaguje na strach i radost. Ve vážných případech ale umí překvapit i svou záludností, to když v plném zdraví najednou vypoví svoji službu.

Foto: Profimedia.cz

Skryté srdeční vady dokáží na 95 procent odhalit genetické testy.

Článek

Příčin, proč srdce začne stávkovat, je nespočet. Mnohdy je na vině špatná životospráva nebo vysoké pracovní nasazení.

Jsou ale případy, kdy vážná srdeční příhoda, často končící smrtí, zasáhne mladého, zdravého a trénovaného člověka přímo uprostřed výkonu. Taková událost většinou okolí nešťastníka zasáhne jako blesk z čistého nebe. Při bližším hledání se ale následně ukáže, že podobných nevysvětlitelných náhod bylo v příbuzenstvu postiženého více…

Ukrytá nemoc velkých sportovců

Takový je obraz jedné z nejzáludnějších nemocí srdce, zvané hypertrofická kardiomyopatie, která stojí za smrtí mnoha špičkových fotbalistů, ale potkat může každého.

„Jde o genetické onemocnění, které je závažné v tom, že je špatně odhalitelné a nepřijde se na něj při běžných vyšetřeních. Většinou se diagnostikuje spíše náhodou, při vyšetření srdce pomocí EKG či ultrazvukem, kdy se ukáže, že srdeční stěny jsou hodně zbytnělé.

U sportovců je diagnostika ztížená tím, že při pravidelné srdeční zátěži dochází k posílení srdečních stěn i u zdravého člověka. Pokud dojde k podezření na patologické zbytnění, je třeba zvážit další vyšetření,“ říká kardiolog Karol Čurila z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Zbytečná smrt

To, co nemoc ale umí odhalit, jsou genetické testy. „Genetika umí zjistit riziko postižení touto nemocí zhruba na 95 procent. Vyšetření je ale nákladné, protože onemocnění způsobuje více genů a testovat všechny je složité. Proto se genetické vyšetření nedělá plošně a ze stejných důvodů není ani součástí běžných zátěžových testů sportovců.

Pokud je podezření, a to jak takové, které vychází z historie rodiny, kde jsou častá nevysvětlitelná úmrtí v mladém věku, tak při podezření, které vznikne na základě ultrazvukového vyšetření, je možné zjistit, zda člověk zdědil geny, které potíže způsobují,“ vysvětluje Marek Minárik, ředitel genetických laboratoří Genomac.

Neštěstí na fotbalových trávnících

18. 8. 2006 zkolaboval Michal Meduna (24) při utkání první turecké ligy svého Manisasporu s Galatasaray. Srdeční kolaps přežil, ale musel se podrobit operaci srdce a ukončil vrcholovou kariéru.Dnes hraje divizi v Živanicích.

28. 8.2007 dvakrát během prvoligového utkání španělské nejvyšší soutěže FC Sevilla zkolaboval její hráč Antonio Puerta (22). Po třech dnech zemřel na blíže nespecifikované srdeční problémy.

V říjnu 2008 zkolaboval na hřišti při utkání záložník Realu Madrid Ruben de la Red.  Podařilo se ho zachránit, ale k fotbalu se už nevrátil.

12. 11. 2008 při utkání ostravského městského přeboru zkolaboval Petr Šula (31). Zemřel při převozu do nemocnice.

5. 9. 2009 zemřel na hřišti v Knovízu poté, co si vstřelil vlastní gól, Michal Ježek (31).

15. 9. 2009 přímo na hřišti při přípravném utkání svého týmu z vesnice Sielnica (Slovensko) zemřel Kamil Lipták (29).

Když testy ukážou, že je člověk nositelem nebezpečného genu způsobujícího hypertrofickou kardiomyopatii, je řešením voperování defibrilátoru. Ten, pokud dojde k zástavě, vyšle impuls a srdeční sval opět nastartuje.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám