Blahodárné účinky hudby na stavy úzkosti, deprese a bolesti jsou zdokumentovány. Další ukazují její pozitivní účinky při schizofrenii, demenci či dokonce autismu. Poprvé však byl u člověka prokázán přínos hudby po mozkové příhodě, podtrhl jeden z autorů studie, kterou zveřejnil odborný časopis Brain, Teppo Särkämö z helsinského Ústavu pro výzkum mozku.

Hudba může stimulovat pacienty v klíčovém období, kdy se mozek vzhledem ke své "plastičnosti" snaží přizpůsobit škodám způsobeným cévní mozkovou příhodou (narušení řeči, pohyblivosti či pozornosti).

Je to jakýsi nástroj, který není drahý a navíc je snadno dostupný. Může doplňovat další terapii, tím spíše, že hospitalizovaní pacienti zůstávají týdny či měsíce v nečinnosti.

Lidé po mozkové mrtvici by měli poslouchat hudbu, co nejdříve po příhodě

Studie se týkala 54 pacientů postižených mozkovou příhodou v pravé i levé části mozku. Ti byli rozděleni do tří skupin. Pacienti z jedné z nich si mohli zvolit, jakou hudbu budou poslouchat (jazz, pop, klasiku), další skupina dostala nahrávky knih a poslední sloužila jako kontrolní, nedostala tedy ani hudbu, ani audioknihy. Všem se však dostalo veškeré ostatní obvyklé péče.

Tři měsíce po mrtvici se u 60 procent z těch, kdo poslouchali hudbu, zlepšila verbální paměť. Podobný výsledek se dostavil u 18 procent pacientů, kteří poslouchali audionahrávky knih, a u 29 procent osob z kontrolní skupiny. Šest měsíců po mrtvici tyto výsledky přetrvávaly. "Je důležité začít poslouchat hudbu co možná nejdříve, ihned po přijetí do nemocnice, protože mozek může v prvních týdnech a měsících utrpět závažné změny," vysvětlil Särkämö.

Skutečnost, že 63 procent hudby tvořila opera, zřejmě hraje v rekonvalescenci pacientů klíčovou roli, soudí vědci.

Tato studie je sice podle expertů slibná, musí však být ještě porovnána s dalšími výzkumy, aby bylo možno lépe pochopit neurologické mechanismy objasňující přímé působení hudby na stav pacientů.