Vypadá záhadně. Částečky endometria, tedy výstelky dutiny děložní, se totiž ocitnou a rostou mimo dělohu. Nejčastěji na pobřišnici, vejcovodech, vaječnících, ve stěně děložní, na děložním hrdle a v pochvě. Méně často pak na močovém měchýři nebo na střevech. Případně proniknou krví až do ledvin a plic, vzácně i do sítnice oka.

Normálně by je měl imunitní systém rozpoznat a zlikvidovat. Proč se tak v případě endometriózy nestane, lékaři nevědí.

"Ložiska endometriózy reagují na ženské pohlavní hormony," říká MUDr. Michael Fanta z Centra pro diagnostiku a léčbu endometriózy v Praze při Všeobecné fakultní nemocnici. "V průběhu menstruačního cyklu v nich dochází k podobným změnám jako v děložní sliznici. Na rozdíl od ní se však tato ložiska neuvolňují prostřednictvím menstruačního krvácení. Krevní barvivo se v nich hromadí a rozkládá. Při změnách hormonálních hladin proto žena někdy pociťuje bolest. Rozsáhlejší ložisko může vyvolat srůsty v břišní dutině."

Omylem ji léčili pomocí antibiotik

Čtyřicetiletá překladatelka změnila už potřetí gynekologa. Nový lékař jí však na bolesti v podbřišku, které se u ní objevovaly hlavně těsně před menstruací a během ní, nepředepsal antibiotika, tak, jak to udělali jeho dva kolegové před ním (ti se totiž domnívali, že postižené místo je vlastně zánět). Poslal ženu do specializovaného centra. Tam jí diagnostikovali endometriózu, která zasáhla vejcovody a vaječník. Naštěstí nebyla tak rozsáhlá, aby vyžadovala odstranění ženských orgánů. Stačila kombinace drobnějšího chirurgického ošetření s následnou hormonální léčbou. Ženiny problémy po ní začaly ustupovat. Během tří měsíců zmizely úplně.

Civilizační nemoc

Případů endometriózy přibývá. Některé studie udávají, že trápí 15 % žen, jiné, že to je 40 až 60 % pacientek. Lékaři ji označují jako typickou civilizační chorobu. Hlavní příčiny, proč se objevuje stále častěji, souvisejí s naším způsobem života:

* snižuje se věk, kdy ženy začínají menstruovat,
* prodlužuje se jejich reprodukční období,
* ženy rodí méně dětí a v pozdějším věku, * také se zkracuje doba kojení, které maminky chrání před vznikem této choroby,
* a stále častěji se na růstu choroby podílejí negativní změny imunity.

Laparoskopie spolu s hormony

Téměř jistým způsobem, jak se zbavit endometriózy, je těhotenství. Jinak bývá léčba nemoci hodně individuální. "Lékaři obvykle kombinují hormonální léčbu a chirurgický zákrok, při kterém využívají laparoskopického přístupu, tedy miniaturní kamery a dalších operačních nástrojů," říká doktor Fanta. "Zavedou je do dutiny břišní z 1 až 2 cm velkých vpichů. Laparoskopie je nutná k přesnému stanovení diagnózy nemoci a jejího rozsahu."

Provádí se v celkové anestezii. Lékaři se snaží odstranit co nejvíce patrných ložisek endometriózy, stejně jako případné srůsty tkání. Při nekomplikovaném průběhu a menším rozsahu nálezu mohou pacientku po čtyřiadvaceti hodinách propustit domů. Problém je, že se potíže někdy objeví znovu. Také není možné odstranit mikroskopická ložiska choroby.

Účinnost léčby pomocí hormonů se pohybuje od 75 až do 95 procent. Dnes už jich ženy nemusí polykat tolik jako kdysi. V některých případech dokonce stačí jedna hormonálni injekce za tři měsíce. Ta vyvolá tzv. umělé klimakterium. Zablokuje menstruační cyklus a tedy i hormonální stimulaci ložisek. Další, podobně účinnou léčbou je nasazení vhodné hormonální antikoncepce.

Ale ani hormony nejsou všemocné. U 25 až 50 % pacientek se poté, co je vysadily, mohou obtíže vrátit. Nejúspěšnější bývají u ložisek na pobřišnici. Téměř žádný efekt nemají u endometriózy vaječníků nebo přepážky mezi pochvou a konečníkem.

Hormonální léčba, která způsobuje přechodné klimakterium, může mít i vedlejší účinky. Například náladovost, deprese, migrény, návaly nebo poruchy spánku. Trvají však jen po dobu léčby (většinou 3-6 měsíců).

Speciální centra

Když má gynekolog, který ženu vyšetří, podezření, že by mohla mít endometriózu, měl by ji poslat na specializované pracoviště. Nejlépe do jednoho ze tří Center pro diagnostiku a léčbu endometriózy. Je v Praze u Apolináře (při Všeobecné fakultní nemocnici), v Brně-Bohunicích a v Ostravě Porubě (také při porodnickogynekologických klinikách fakultních nemocnic).

Jak ji poznat

Nemoc se nejčastěji projevuje:
* bolestivou menstruací (50-90 % žen)
* bolestmi v pánvi a podbřišku, které se mohou, ale i nemusejí objevovat pravidelně v souvislosti s menstruací (30-50 % pacientek)
* bolestivým pohlavním stykem (25-50 % žen)
* neplodností (nemoc ji způsobí u 20-50 % postižených pacientek).

"Další projevy jsou naštěstí vzácné, například krev v moči, když jsou ložiska ve stěně močového měchýře," říká doktor Fanta. "Nebo krev ve stolici, případně poruchy průchodnosti střev, pokud nemoc zasáhne střevní stěny." K lékaři je nejlepší zajít co nejdřív. Ženy, které trpně snášejí bolest v oblasti malé pánve, se mohou dočkat komplikovaného nálezu. Víc se o nemoci dozvíte na: www.endometrioza.cz