Hlavní obsah

Radim Uzel: Ženy ve vedoucím postavení často bojují se svou rolí matky

Právo, Radim Uzel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jedna čelná představitelka českého feministického hnutí nedávno prohlásila: „Jezdíme se do Bruselu učit, jak mužům správně zakroutit krkem.“ Možná šlo o parafrázi na Klementa Gottwalda. Jezdil do Moskvy, aby se tam učil, jak zakroutit krkem buržoazii. Po převratu v roce 1948, kdy se k moci dostala Komunistická strana Československa a on se stal prezidentem republiky, jí krkem opravdu zakroutil.

Článek

Vzpomněl jsem si na slova české feministky při nedávných docela vášnivých debatách o tom, kolik je mezi komisaři v Bruselu mužů a kolik žen. Myslíte, že se podaří, aby počet komisařek byl stejný jako komisařů? Nebo aby jich raději bylo o něco více? Skoro bych se vsadil, že se to nepodaří.

Rozdíly mezi mužským a ženským pohlavím nejsou jen společenské a sociální, ale hlavně biologické. Muži usilují o místo komisaře mnohem intenzivněji. Ženy bude Brusel lákat spíš proto, že pracovat tam se nosí a je to moderní.

Většinu mužů přitahuje dobrodružství. Ne že by mezi ženami nebyly také vyznavačky adrenalinových sportů. Ale muži mnohem častěji riskují, jsou agresivnější, netrpělivější a soutěživější.

Matka, nebo kariéra 

Také americký ekonom Gary S. Becker poukazuje na nedostatečné zastoupení žen ve vrcholových funkcích. Nepovažuje ho však za důsledek nějakých mizogynních, tedy ženám nepřátelských, bariér. Mnohé z žen by totiž mohly těchto funkcí dosáhnout, ale nechtějí. Jejich postoj zřejmě pramení ze snahy hledat rovnováhu mezi rodinným a profesním životem.

Čím výše vystoupíme po hierarchickém žebříčku vlivu a moci, tím méně potkáme žen. Můžeme sice vyrovnat sociálně společenské podmínky pro obě pohlaví, ale nepodaří se nám to u podmínek biologických. Žádný muž ještě nebyl těhotný, neprodělal porod nebo šestinedělí ani nekojil dítě.

Žena, která se ocitne ve vedoucím postavení, často prožívá vnitřní konflikt. Střet mezi svou profesní rolí a úlohou matky. Má dojem, že čím úspěšnější bude při budování kariéry, tím horší začne být matkou. Snadno pak může mít pocit viny z toho, že v této roli selhává. Úspěšné zvládnutí mateřské funkce bude asi ještě dlouho komplikovat naprostou rovnost pohlaví.

Jedna vychovatelka ze školní družiny nedávno přiznala, že telefonuje vždycky matce, a nikoliv otci, pokud se dítěti něco stane. Tedy když utrpí úraz nebo náhle onemocní. Přitom neuměla vysvětlit proč. Prostě se to tak dělá. Nevěděla však, co by podnikla, kdyby matka byla bruselskou komisařkou.

Muži víc touží po slávě 

Psychologové přisuzují mužům větší touhu po slávě, poctách a uznání. Soutěž o prestiž není pro muže i ženy stejně důležitá. Muži si v řídicích funkcích cení vysokých platů, dlouhodobých kariérních cílů a možnosti dalšího postupu. Ženy dávají přednost obsahově bohaté práci, kvalitě pracovního prostředí a mezilidských vztahů.

A je tu ještě jeden zádrhel. Týká se výběru partnera. Psychologové to už mnohokrát prokázali. Ženy preferují u partnera především ekonomickou jistotu. Muži si svou partnerku vybírají podle vzhledu.

Bruselský komisař bude tedy velmi atraktivní známostí pro ženy. Bruselská komisařka však může velmi snadno zůstat na ocet.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám