Článek
Zrovínka včera se udála menší novota v našem stále čerstvém rodičovství. Jirka, otec dvou dětí (pět a půl a dva a půl roku), nám promluvil do duše ohledně vyražení si na dvě, tři hodinky ven. Odpočinout si od krásné, ale mnohdy vyčerpávající péče o naší berušku. Prý to nemáme se starostlivostí přehánět. Co bychom si namlouvali, nejsme roboti a jednou týdně na 120 až 240 minut vypnout a orazit si, by se mělo!
Nic nového pod Sluncem. Doposud to ale manželka nikdy sama nepodnikla v obavách, že nechat tříměsíční Alžbětku zcela v otcovské péči, při vší úctě ke mně, nemá odvahu. Tříměsíční dítě ale přeci může táta dvě, tři hodinky pohlídat! Tedy nakojené, to jediné není v mé moci, nepřikrmujete-li. Máma s kamarádkou sedne na kafe a upomene si režim před mateřstvím. Hned dvě hodiny po rozpravě s oním protřelým sandiegským známým, chytla Ilča šanci a po nakojení vyrazila do nedaleké hospůdky se známou, ač jsem měl jít já. Předtím mi udělila, samozřejmě, hromadu rad a instrukcí, jakoby odjížděla nejméně na týden do Grónska! Cokoliv se uděje - volej, do pěti minut jsem tady!
A zvládli jsme to jedna dvě. No, pravda, před usnutím, jsme si trochu zavztekali, ale to už si tak mimčo před spaním občas prostě zanadává. (Ačkoliv známá průpovídka hlavně našich vlastních maminek, současných babiček - o nutnosti občasného vyřvaní miminka z důvodu procvičení si plic, se nezakládá na pravdě, jak jsem se několikráte dočetl v moudrých knihách!) Vyměnili jsme plínku, přečetli si něco z knížky. (Nejblíže ruce jsem měl Houpací pohádky - úžasná starší záležitost od moravského pohádkáře a kreslíře pana Mikulky, setsakramentsky milá a úsměvná knížka!) Pravda, prcek nevydrží soustředit se na hlas dlouho, ale pár minut užasle naslouchá, co to tady zvučí a intonuje a spokojeně se usmívá.
Ještě před tím, když mi Bětule vysedávala na klíně, zahřála plínka jak kamínka. Jejda, počůrali jsme se, ale že to je fajruňk, jakobych to měl přímo v klíně! A ono jo. Nevím, jak se podařilo, ale na kalhotech jsem měl rázem velkou skvrnu a plína byla téměř suchá!
Když máma jemně cvakla klikou, zrovna jsme konečně spolu sladce usnuli v ložnici.
První dvě hodinky mezi lidmi měly na manželku doslova lázeňský účinek. Přišla jak vyměněná. Rozzářená, spokojená. Prý si připadala, jako když jde do tanečních. Dala si kafíčko, něco k snědku, podebatila... Znovuzrozená a nadšená myšlenkou alespoň jednou týdně nechat na dvě hodinky malou mě.
Uvědomil jsem si, jak sobecký jsem - sám chodím ven nejméně jednou do týdne!
I stalo se. Od teď mám já úterky a manželka čtvrtky. Možná se ušklíbnete nad takovým plánováním. Lepší je samozřejmě vyrazit kdykoliv se zachce. To ovšem moc s mimčem nejde, takže takový rozpis služeb není marná věc! Jak říká doktor Plzák. Domnívali jsme se ve své staroslivosti, že tříměsíční slečna je ještě malá. I není. Vřele doporučuji čerstvým tatínkům. Pošlete manželku, ať si skočí chvilku ven s kamarádkou, že se o potomka postaráte! Což už ale možná ale dávno děláte, zatímco já objevuji Ameriku. Mámě to prospěje a vy budete mít alibi, až půjdete vy :o)).
