Lidé se s věkem jen málokdy mění k lepšímu. Z mužů jsou mrzutí dědci a z dříve pečujících žen hádavé semetriky. Je až neuvěřitelné, jaké naschvály si staří lidé dokážou dělat. Jejich svět se totiž náhle zmenší.

Soustředí se na byt a nejbližší okolí. Sociální kontakty se často omezí jen na rodinu a pár známých. Podružnosti pak nabývají dějinného významu. Byt se stane malým bojištěm, kde zákopová válka probíhá neustále. A jen se čeká na další chybu nepřítele. Z toho pak pramení nekonečné hádky o ničem.

Navíc se určité vlastnosti lidí s věkem zvýrazňují, až karikují. Když byl někdo šetřivý, je pravděpodobné, že se z něj stane lakomec. Kdo byl samotář, bude se ještě více vyhýbat společnosti. Kdo moc nemluvil, bude ještě mlčenlivější.

Přemrštěné hospodyně mohou začít terorizovat partnera, aby udržoval naprostý pořádek a ctil pravidla. K tomu přibydou i určitá psychická a fyzická omezení. A to všechno způsobí, že si lidé lezou víc na nervy.

Dnes se ocitnou sami doma a nestačí zírat, s kým to doteď žili.

Dřív se lidé nedožívali tak vysokého věku, a žili proto spolu kratší dobu. Často se důchodového věku ani nedočkali. Umírali ještě v době, kdy pracovali anebo strávili v důchodu pár let. Dnes spolu žijí víc než třicet let a pak je čeká dalších deset až dvacet v důchodu.

Kdysi také žilo víc lidí na venkově. U každého domku bylo malé hospodářství. Takže i důchodci měli stále co dělat, navíc si museli vzájemně pomáhat. Nakonec i v produktivním věku žili víc spolu, a tak to uměli.

Dnes se ocitnou sami doma a nestačí zírat, s kým to doteď žili. Každý navíc vstupuje do penze a má o ní nějaké představy. Ty ale obvykle nejsou u partnerů stejné. Žena chce, aby byli spolu, muž chce mít pokoj a jít za kamarády. Rozhodně ho nelákají nákupy.

Muže opouštějí síly a chápou to jako osobní porážku.

Říká se, že ženy se hůře smiřují se stárnutím, ale není to pravda. Mužům ubývá s věkem testosteron. Cítí, že je opouštějí síly, a chápou to jako osobní porážku. Proto se z mužského často stává protivný morous, který nechce být se svou slabostí konfrontován. Proto je někdy těžké s ním vyjít.

Žena není celoživotně tak zaměřená na vnější úspěch a zůstává jí domácnost, vnoučata a kamarádky. Určitě neřeší, jak to jde v práci bez ní.

Důležité je, aby oba měli nějaké záliby, které můžou pěstovat i ve vyšším věku. A když občas podniknou něco společně, bude to spíš bonus než každodenní standard.