„Hysterické chování u partnera umocňuje všechny emoce, které právě prožívá. Týká-li se to právě lásky, která může být silná, strhující, vášnivá, plná zvratů a protichůdných emocí. Nelze říci, že byste se ve vztahu nudili. V případě, že se jedná o poruchu osobnosti, charakterizuje ji citová labilita, sebestřednost se sklonem k teatrálnímu chování a afektům,” vysvětluje sexuoložka Laura Janáčková.

Hysterik je totiž v první řadě silně zaujat svou vlastní osobou, a celý život ho tedy provází velká přecitlivělost a vztahovačnost, přesvědčení o výjimečnosti, náladovost, samolibost vynucující si respekt, někdy až tupohlavá nekompromisnost.

„Jelikož hysterik neustále cítí vnitřní napětí, které si žádá vybití, nesnese klid a musí se na někom vybíjet. Pokud se mu nedostává dostatečného respektu, což pro něho není v dostatečné míře nikdy, začne okolím hrubě manipulovat – mstou, urážením a trucováním,” upozorňuje psycholožka Alice Vondrová.

Mladší ročníky realizují často okázalé nevěry, demonstrují tím, že jinde se jim obdivu dostává. Již z popisu jejich povahy je zřejmé, že jsou to lidé většinou osamělí, nemají trvalé přátelské vztahy a ve společnosti nejsou oblíbeni.

„Zvlášť tragikomickou postavou je muž, který se uráží a trucuje. Chlapská reakce na problém je přece úplně jiná. Hysterik tím dává najevo, jak chabé má sebevědomí, a z toho pak plyne jeho velká vztahovačnost a urážení pro každou maličkost. Takové osobnosti jde hlavně o následné udobřování a pokoření protivníka. Proto nepřistoupí na smír ihned, musí si to užít co nejdéle. Tak alespoň na chvíli podepře stavbičku své sebeúcty – a prosící manželka je důkazem, jak je důležitý, žádoucí a nepostradatelný a jak jí to ukázal! Má-li partnerku komunikativní a hodnou, která nesnáší rozpory a zbytečné napětí, poslouží mu ideálně pro jeho manipulace,” vysvětluje Alice Vondrová.

Jediná možnost obrany je sebeúcta

Jak se v okamžiku hysterického výlevu bránit? Důležité je přestat se omlouvat a prosit. Nechte ho uraženého a neposilujte dál jeho reakce.

„Buďte statečná, vydržte – a uvidíte, jak mu v tom bude za chvíli špatně. Naučte se na jeho výlevy nereagovat, odcházejte, odjíždějte k dětem či kamarádkám, neposkytujte mu služby, na které je zvyklý. Řekněte mu například, že jste chtěla péci jeho oblíbený koláč, ale když s vámi nemluví, tak z toho nebude nic. A dodejte, že jdete navštívit kamarádku. Když vytrváte, vyhrajete. Pokud váš muž zjistí, že původní systém přestal fungovat a jemu to přineslo nepohodlí, určitě se četnost výlevů minimalizuje,” radí Vondrová.

Její slova potvrzuje i Laura Janáčková, podle níž je vždy důležité nenechat se zatáhnout do nelogického rozhovoru a vracet se k původnímu tématu. Stejně tak nepomáhá žádný křik či pláč. „Nechceme-li dál hysterické chování partnera podporovat, je nutné zachovat klid, posadit partnera do křesla s opěradly, mluvit pomalu, jasně, v oznamovacích krátkých větách s cílem hovor co nejdříve ukončit. Pokud se jeho agresivita zvýší, pak je lepší vyklidit pole,” doporučuje sexuoložka.

Když partnerovo hysterické chování zásadně narušuje vztahy v rodině či v páru, pak je důležité začít problém řešit s odborníkem. Pokud se hysterický člověk nechce pokusit se svým chováním něco udělat, je lepší vztah ukončit.

Psychické projevy hysteriků
Věčná nespokojenost
Nenasytnost
Infantilismus v rafinované podobě (prostý a skromný)
Urážlivost
Vynucování lásky a jejích projevů
Trýznění partnera
Nesnášenlivost klidu
Umění vcítit se, ale jen do sebe, a proto, aby vynikl/a
Útěk do nemoci (tachykardie, dušení, křeče, ztráta hlasu a zraku)
Předstírání
Nepřiznání chyby
Vydírání pláčem, chorobou, pokusem o sebevraždu
Pocitu, že nejsou milováni, se brání nemocí, vydíráním a trestáním.
Z knihy „Proč mi děláš scény?” autorů Tomáše Nováka a Hany Drinocké