Na počátku vztahu procházejí partneři tzv. experimentální fází. Tím, že se teprve poznávají, vzájemně zjišťují své chutě, touhy i přání, je jejich sexuální život opravdu pestrý. Časem se to ale mění, i ze sexu se postupně stává rutina a stereotyp.

„Lidé si často stěžují, že jsou na sex moc unaveni, a když už mají na milování energii, pak je velmi složité se synchronizovat s protějšky. Často se tedy stává, že zatímco jeden milování iniciuje, druhý zrovna nemá náladu a chuť,” vysvětluje pro Daily Mail sexuoložka Annabelle Knightová.

Ve skutečnosti se ale může jednat o pohodlnost. Partneři se jednoduše přestanou snažit. Spoléhají na to, že ten druhý se spokojí s tím samým. Odborníci před tím ale varují. Rezignace a spokojení s málem může vést jednak k frustraci, ale také po čase k rozpadu i jinak harmonického vztahu.

Při milování tělo produkuje hormon endorfin, díky kterému máme dobrou náladu a mnohem pozitivněji vnímáme i posuzujeme své okolí. Pokud jedinci chybí dostatek sexuálního vzrušení a uspokojení, může se to odrazit nejen na jeho náladě, ale také schopnosti odolávat vzrušivým podnětům z okolí. Jsou tak mnohem častěji nevěrní.

Průměrný pár středního věku u nás souloží jednou až dvakrát týdně. Za hodně nízkou frekvenci sexuologové přitom považují milování méně častěji než dvakrát do měsíce. 

Jak tomu zabránit?

Pokud cítíte, že váš milostný život je postavený víc než na vzrušivosti a touze na povinnosti a zvyku, pak se s tímto stavem nespokojte.

„Sex se tak dá oživit například prvky exhibicionismu, voyeurství či partnerského sadomasochismu. Je možné zkusit si vzájemně rozšířit erotickou slovní zásobu, dokoupit prádlo nebo konečně vyrazit do sexshopu. A hlavně pustit uzdu fantazii,” radí sexuoložka Hanka Fifková.

Důležité je také nabourat již vzniklé stereotypy.  Začněte se milovat jindy a jinde. Samozřejmě s ohledem na fyzickou zdatnost a pohodlí.

Místo velkých extrémů, ale mnohdy postačí pochválit druhého a nahlas mu říct: „Pořád se mi líbíš” či „Pořád se mi to s tebou moc líbí.”