Zdejší muže zajímají na ženách obvykle jiné věci než to, jestli už přišly o panenství, nebo ne. A prostěradlo zakrvácené po souloži během svatební noci by je dnes možná spíš znepokojilo, než aby v nich vzbudilo pocit triumfální radosti, že jejich partnerka poprvé souložila právě s nimi.

V některých zemích je však neporušená panenská blána stále symbolem panenské čistoty. Obvykle tam panuje zákaz intimních předmanželských styků. A panenství nevěsty ověřuje v lepším případě lékař, v horším porodní bába, kněz nebo šaman. Pro některé dívky je to velmi negativní, nebo dokonce traumatizující zážitek. Což ale obvykle nikdo neřeší. Pokud probíhá ve špatných hygienických podmínkách, hrozí při něm dokonce infekce.

Sexuální revoluce a rostoucí sebevědomí žen postavily panenství na roveň panictví u mladých mužů. Pomineme-li malé procento nábožensky motivovaných puritánů, má neporušená panenská blána pro moderní ženy význam zcela nepatrný.

Neporušenou nebo porušenou panenskou blánu rozhodně nelze považovat za důkaz toho, že dívka je, případně není pannou.

Tato tenká řasa, která obklopuje a někdy téměř uzavírá poševní vchod mladých dívek a žen, mívá různý tvar, ale také různou pevnost i pružnost. A k jejímu narušení může dojít i jinak než při pohlavním styku. Třeba při zavádění menstruačního tampónu, při masturbaci, při jízdě na koni, případně při různých druzích sportu nebo fyzických aktivit.

Ale funguje to i naopak. Řada žen má tuto blánu, které se odborně říká hymen, tak pružnou nebo uvolněnou, že k jejímu poškození nedojde ani při pohlavním styku. U některých dívek navíc není téměř patrná, jiné se dokonce narodí bez ní. Neporušenou nebo porušenou panenskou blánu tedy rozhodně nelze považovat za důkaz toho, že dívka je, případně není pannou.

Většina žen může během první soulože, kdy obvykle dochází k narušení blány, cítit drobnou bolest. Krvácení, které se objeví, bývá malé. Protože při prvním pohlavním styku ženy obvykle neprožívají nějaké mimořádné erotické zážitky, většinou snadno překonají tu trochu nepohody. Ztrátu panenství vnímají spíš jako psychologickou záležitost než nějaký zásadní tělesný problém.

Panenství jako problém

V sexuologické ordinaci se s panenstvím jako problémem setkáváme prakticky jen v případě nekonzumovaného partnerství. Tedy u párů, jež spolu nesouloží. Muž, který se bojí, aby partnerce nezpůsobil bolest a krvácení tím, že ji defloruje, se v těchto vztazích vyskytuje už jen jako rarita.

Poněkud častější jsou případy žen, které trpí vaginismem. Při této sexuální poruše dochází ke křečovitému stažení poševních svalů. Kvůli němu nemá penis šanci proniknout do pochvy. V těchto případech bývá nutné, aby panenskou blánu porušil chirurg. A vaginismus musí léčit odborník postupným uvolňováním poševních křečí.

Panny jsou v určitých zemích žádaným zbožím určeným pánům, kteří obvykle navštěvují prostitutky. Některé šikovné dámičky se prý dokážou prodat za nemalý peníz – a to dokonce i několikrát. Někdy s vydatnou pomocí šikovného plastického chirurga, který sešije porušenou panenskou blánu do téměř původního stavu.