Okolí je často označuje za blázny, neboť jim závidí schopnost být navzdory osudu spokojení a vnitřně šťastní. Jenže když lidé tohle umějí, nalézt štěstí v sobě, pak jim život nezkrátí ani nepřízeň osudu, méně financí či nefungující vztah. Vědci ze Severní Karolíny ve velmi rozsáhlém výzkumu zjistili, že lidé, kteří se často usmívají a mají pozitivní přístup k životu, skutečně žijí nejdéle.

V třicetileté studii, v níž zkoumali třicet tisíc osob, vyšlo najevo, že riziko předčasného úmrtí je u mrzoutů a pesimistů o čtrnáct procent vyšší. Už jen osoby, které často hovoří o tom, že jejich život ujde, a nepovažují se za zrovna šťastné, jsou ohroženy předčasným úmrtím o šest procent více než lidé veselí a šťastní.

„Bez ohledu na příjmy, zdraví a vztahový status, lidé popisující sebe jako velmi šťastné přežijí všechny ty, kteří se nepovažují za zrovna šťastné, moc šťastné a hlavně vyloženě nešťastné,“ tvrdí autoři z University of North Carolina.

Štěstí je subjektivní pocit

Studie také dokazuje, že štěstí není objektivní hledisko, ale pouze subjektivní pocit. Je jedno, jak lidé žijí – pro jednoho může být určitý způsob života nešťastný, pro druhého šťastný – důležité je, zda štěstí vnímají subjektivně uvnitř sebe. A ti, kdo umějí být šťastní uvnitř, nečekají na okolnosti, žijí nejdéle.

„Ekonomové se neustále obávají ekonomických nejistot, kriminalisté bezpečí a prevence násilí a lékaři zase nezdravého chování. My jsme ale neshledali v ničem takovém podstatný faktor, který by měl silnější vliv než pocit štěstí. Vyšší příjmy, bezpečná čtvrť a lepší zdravotní péče můžou poskytnout člověku ekonomickou jistotu, pocit bezpečí a zdraví, ale nevedou nutně k vnitřnímu pocitu štěstí,“ píší autoři v odborném časopise Social Science & Medicine.