Na vztahu je třeba začít pracovat už po svatbě a od začátku si vytyčit zásady a vymezit jasné hranice. Britská psycholožka Terri Apterová ve své knize Co po mně chceš (v originále What Do You Want from Me), v níž se soustředí na téma tchyně a snachy, tvrdí, že fenomén jejich věčného válčení v nás přetrvává odnepaměti a že byl mezi ženami kulturně naprogramován.

Tchyně a snachy bojují o dominanci

Apterová se mnoho let věnovala této problematice a říká, že spory mezi ženami o to, kdo nyní bude vládnout domácnosti a rodině, jsou v nich tak zakořeněné, že již spolu podvědomě vyvolávají konflikty. Apterová navštívila více než dvě stě domácností a pátrala po vzájemných vztazích mezi ženami různých věkových kategorií i mnohých pokolení a dle jejího mínění je stereotyp silnější než zdravý úsudek.

Z knihy britské psycholožky vyplývá, že tchyně se snachou místo aby našly cestu k porozumění, bojují o dominanci. Taková atmosféra vyplývá napovrch nejen během společných nedělních obědů, ale hlavně se negativně podepisuje na zdraví zúčastněných. Obě rivalky mívají neurologické poruchy a nezřídka propadají depresím.

Společná domácnost ovlivňuje vznik chorob

Před dvěma lety v Japonsku objevili souvislost mezi společnými domácnostmi, kde na jedné hromádce bydlí tchyně i snacha, a zvýšenými onemocněními srdce oproti domácnostem, kde žije rodina bez tchyně.

Stres plynoucí z toho, že žena musí fungovat jako dcera, matka i partnerka, může vést ke zvýšení krevního tlaku a tím škodit srdci, nebo dokonce způsobit cukrovku. Japonští vědci sledovali vliv rodinné konstelace na zdraví bezmála 91 tisíc zdravých mužů a žen ve středním věku po dobu čtrnácti let. Během experimentu se u 671 sledovaných osob objevila koronární arterie, 339 lidí zemřelo na srdeční chorobu a 6255 zemřelo z jiných příčin.

Ukázalo se ale, že ženy, které bydlí s vlastními rodiči nebo rodiči partnera, podstupují až třikrát vyšší riziko, že se u nich vyskytne srdeční choroba, než ženy, které bydlí jen s partnerem.

Doktorka Apterová radí nastávajícím novomanželkám, které se připravují na soužití také s tchyní, že musejí začít se změnou pohledu na tchyni u sebe. Nekoukat se na tchyni jako možného zabijáka, ale spíš tak, že se od ní může něco naučit.

I v Česku jsou k dostání knihy, jež s humorem, vtipem i nadsázkou popisují život tchyně či s tchyní, mezi ně patří například soubor fejetonů Očima tchyně od spisovatelky Radky Kvačkové, která říká: "Pak se divte, že se o tchyních vyprávějí zlé vtipy. Zajímavé ale je, že člověk, když se sám stane tchyní, na sobě žádné zhoršení povahy nepozoruje. Dokonce má pocit, že koná dobro."

Výčitky brát s humorem a nadsázkou

Další psycholožka Sheila Rossanová ve své studii vztahů mezi tchyní a snachou radí snachám, že je také důležité brát tchyniny komentáře s humorem než se dohadovat nebo urážet.

Pokud například začne tchyně tvrdit, že jste tlustá, zkuste se zastavit nad tím, jestli třeba nemá pravdu. Pokud si opravdu myslíte, že byste mohla pár kilogramů shodit, začněte hubnout. Ale pokud se cítíte skvěle a nehodláte shazovat kila, zvolte formu, jak jí to řeknete. Například „manželovi se líbím kulaťoučká, tak kvůli němu přeci nebudu hubnout“.

Chválit a děkovat

Nikdo nejsme dokonalý, a tak je dobré si pamatovat, že kromě záporných vlastností každý máme i klady. To znamená i vaše tchyně. Až příště vlítne do vaší kuchyně a bez optání začne umývat nádobí nebo zapatlané kachlíky, uduste v sobě vztek a místo ohnivých pohledů jí poděkujte, že vám ulehčila práci, již opravdu nemáte ráda. To, že ji někdo ocenil, může vykonat do budoucna zázraky.

Je vaše tchyně věčně nespokojená s tím, co a jak vaříte? Neustále mrmlá nad kvalitou bábovky, řízků či koprovky? Vždyť ona má přece lepší recepty a návody. Zkuste ji jednou poprosit o radu. Řekněte jí, že byste chtěla k manželovým narozeninám uvařit nějakou její specialitku, abyste jej překvapila. Uvidíte, jak se jí radostí rozzáří oči, protože se bude cítit potřebná a bude vědět, že se s ní počítá.

Návštěvy a kávička

Stává se často, že vás tchyně bez ohlášení překvapí návštěvou, a nejde si s ní o tom normálně promluvit? Možná se cítí osamocená, zkuste jí volat častěji a zeptat se jen tak, jak se jí daří, jestli něco nepotřebuje. Z vlastní iniciativy za ní skočte občas na kávu a možná tím dosáhnete toho, aby počet jejích neohlášených návštěv zřídl.

Také je dobré nebrat vše zas tak vážně. Pokud vás tchyně bude kritizovat za prach na skříňce, zkuste to neřešit a řekněte jí například, že čekáte, až se tam navrství ještě více, abyste do toho mohla napsat jméno manžela do srdíčka. Tak jí ukážete, že její představy o pořádku se nemusejí úplně přesně shodovat s vašimi.

Důležité je akceptovat a tolerovat rozdíly povah, a to v každém vztahu. Místo hledání rozdílů se pokuste najít něco, co vás spojuje.