Ordinaci urologa profesora Michaela Sohna z německého Frankfurtu navštíví každý týden zhruba pět zájemců. Zákrok stojí v přepočtu 190 000 Kč. Mužům, jejichž ztopořený penis měří méně než 9 centimetrů, ho hradí zdravotní pojišťovna. Lékař penis prodlužuje v průměru o dva až tři centimetry.

V Itálii přijde tato operace v přepočtu na 150 000-300 000 Kč a v ČR kolem 50 000. V Itálii podstoupilo předloni tento zákrok 50 mužů, loni jich bylo už 300. Letošek podle všeho toto číslo překoná. V ČR jde zatím jen o jednotlivce. Čeští lékaři, pokud pacient netrpí vývojovou vadou penisu, jsou k těmto zákrokům většinou dost zdrženliví.

Je to riskantní

 Existují dva typy prodloužení penisu. Při prvním ho specialisté fakticky neprodlužují. Spíš ho posunou z těla ven. Tím ale sníží pevnost jeho zakotvení. To pak může komplikovat soulož. Při hojení jizev nelze vyloučit ani to, že se pohlavní úd stáhne zpět do těla. Některým mužům se po zákroku pohybuje penis víc do stran. A u všech je méně stabilní.

"Jde o zákrok dost riskantní," říká MUDr. Radim Uzel. "Penis po něm nemusí fungovat tak, jako před tím." Bez rizika není ani další typ zákroku, který se u nás zatím nedělá. Pražský urolog MUDr. Vladimír Kubíček ho viděl v zahraničí. Spočívá v tom, že lékaři odeberou pacientovi žeberní chrupavku. Vloží mu ji mezi žalud penisu a topořivá tělesa. Ani tento zákrok však není bez rizika. Může dojít například k tomu, že se chrupavka k okolní tkáni správně nepřihojí.

Zatracený stres
Mužům vystaveným trvalému stresu se prý zkracuje penis. Tvrdí to brazilský urolog Roberto Trullio a odvolává se při tom na mnohaleté výzkumy lékařské fakulty univerzity v Sao Paulu. Průměrná délka neztopořeného penisu se podle něj pohybuje kolem sedmi centimetrů. Mužům sužovaným stresem, který vyplývá hlavně z jejich profese, naměřili o celé dva centimetry méně. Nejpostiženějšími profesemi se jeví podnikatelé a burzovní makléři.

"Prodlužování pohlavního údu má podle mého názoru smysl u mužů s vývojovou vadou penisu, tedy s údem v délce kolem tří centimetrů," říká doktor Kubíček. "Pokud jim ho prodloužíme o další dva až tři centimetry, má to pro ně význam. Ale mužům, jako byl například pornoherec, který chtěl zvětšit už tak nadprůměrný pohlavní úd, tyto zákroky rozmlouvám." Oba zákroky mají tedy svá velká úskalí. Přesto přibývá mužů, kteří jsou ochotni je podstoupit. Proč?

Mindráky před druhými muži

Odpověď můžeme hledat např. ve výzkumu, který loni dělali italští sexuologové. Podle něj má každý třetí Ital dojem, že ho příroda neobdařila dostatečně velkým pohlavním údem. "Kdyby se takový výzkum dělal u nás, dopadl by podle všeho velmi podobně," říká Radim Uzel. Podle amerického sexuologa Barry McCarthyho si dokonce dva ze tří amerických mužů myslí o svém penisu, že je malý.

Mýtus velkého penisu živí přehnaná soutěživost, diktát kultu krásného těla a ideálních proporcí, ale také pornografické snímky, které však mají k realitě stejně daleko jako hollywoodské dojáky. Podle některých psychologů je pocit mnoha mužů, že mají nedostatečně velký penis, vysloveně mužskou záležitostí. Mluví o takzvaném syndromu šatny. Tedy o tom, že mužům připadá jejich penis nedostatečný nikoli před ženami, ale před ostatními muži.

Délku přirození probíral parlament

Délka pohlavního údu se dostala i na jednání Evropského parlamentu. Poslanci se snažili stanovit normu evropského penisu, která by byla závazná pro výrobce prezervativů. Návrh zněl 17 cm. S tím nesouhlasili Britové. Britská přirození jsou prý delší. Ožehavou situaci se snažila zachránit nizozemská poslankyně Nel van Dijková. Navrhla, ať si každý stát stanoví svůj průměrný pohlavní úd. Ale také to, aby vznikla Charta penisu. A pokud se do ní některá země svým chápáním penisu nevejde, ať požádá o výjimku.

Podměreční studenti
Malé penisy zmařily kariéru dvou studentů pravoslavného gymnázia v rumunské Botosani. Ředitel školy se o nich dozvěděl z lékařské zprávy. A odmítl dát studentům doporučení k dalšímu studiu. U popů pravoslavné církve je totiž manželství podmínkou vysvěcení. "Nemůžeme riskovat, že by v rodinách duchovních docházelo k rozvodům nebo k jiným komplikacím," zdůvodnil ředitel své rozhodnutí.

Největší ztopořený pohlavní úd na světě, který se podařilo změřit, měl podle MUDr. Uzla 35 cm. Průměrný penis vzrušeného Němce má 14,48 centimetru. Zjistil to výzkum sdružení Pro Famila a univerzitní kliniky v Essenu. V zásadě se jeho délka pohybuje v Německu mezi 10 až 19 centimetry. Můžeme s jistotou předpokládat, že údaje u nás budou podobné.

Ženy touží po polibcích

Žen, které potřebují ke svému uspokojení velký pohlavní úd, je zanedbatelné množství, zdůrazňují sexuologové. Naopak, hodně si jich stěžuje, že je pohlavní styk často bolí právě kvůli příliš velkému přirození jejich partnera. Větší nebo tlustší tedy neznamená lepší. Navíc naprostá většina žen netouží po "pořádném mackovi", jak si spousta mužů namlouvá.

Touží po polibcích, něžnostech a laskání, ale také po tom, aby muži chápali jejich pocity. Odborníci, kteří vyvracejí nesmyslný mýtus o velkém penisu, poukazují na to, že nevypovídá vůbec nic o mužových sexuálních kvalitách. Také pro zachování rodu nemá žádný význam. A ani ženy, podobně jako všechny samičky v přírodě, si nevybírají své protějšky podle velikosti přirození, ale podle toho, jak zvládly namlouvací rituál.

Spíš psychologa než chirurga

Velký penis muže je pro ženu nesmyslný i z pohledu její anatomie. V pochvě je nejvíc nervových zakončení 4 centimetry od poševního vchodu. A citlivý G bod, který se podílí na orgasmu spousty žen, bývá na přední stěně pochvy asi 5 cm hluboko. I muži s velmi podprůměrnými pohlavními údy by tedy neměli mít s uspokojením drtivé většiny žen žádné anatomické potíže.

Nepochybně se však najdou takoví, kterým se jejich penis bude zdát přes všechny uvedené argumenty příliš malý. Je však otázka, jestli nepotřebují spíš pomoc psychologa než plastického chirurga. Trefně to vystihuje knížka Mýty a pověry sexu: v harmonickém partnerském vztahu je délka pánského přirození a velikost dámských prsou stejně podružná jako velikost bot nebo číslo límečku u košile.