Vychutnejte si dobrůtky na černém pivu

Podle studie Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského české pivo obsahuje o 45 % více vitamínu B6 a o 30 % více vitamínu B1 než zahraniční piva.

Pivo v sobě má i přibližně dva tisíce dalších látek, které prospívají zdraví. Jsou to nejen už zmíněné vitamíny, ale i bílkoviny, antioxidanty a minerální látky. Oproti jiným druhům alkoholických nápojů vykazuje relativně nízký obsah alkoholu – 15 až 25 gramů v jednom půllitru.

Traduje se, že po pivu rostou ženám prsa. Jde o mýtus, anebo není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu? Pivo obsahuje fytoestrogeny, látky, které se svou chemickou stavbou a strukturou blíží ženskému pohlavnímu hormonu estrogenu. Působí dokonce obdobně jako ženské hormony, jen v podstatně slabší intenzitě, proto se jim také říká rostlinné hormony. Nabízí se tedy úvaha, že pravidelné pití piva ve větším množství může ovlivnit velikost mléčné žlázy. Nic takového však nebylo vědecky prokázáno.

Druhou a pravděpodobnější možnost představuje prosté ukládání tuku, zejména u pivařek ve vyšším věku. U žen somatotypu „jablíčko“ se tuk ukládá převážně v horní polovině těla. A protože pivo, zejména černé, rozhodně není bez kalorií, je možné, že jeho pravidelná konzumace má za následek mimo jiné vyplňování košíčků u podprsenky.

Naše pivo se vyznačuje zejména vyšší plností chuti, hořkostí, která déle doznívá, plnější zlatavou barvou a kompaktní bílou pěnou. Od zahraničních piv se odlišuje vyšší pitelností i vyšším podílem sacharidů, vitamínů a minerálních látek.

Jedinečná chuť českého piva je dána odlišným způsobem výroby a použitými surovinami, které jsou opravdu výjimečné. Za základní kameny českého piva plzeňského typu je možné považovat zejména slad z českého sladovnického ječmene a žatecký chmel. Ten, díky jedinečným chmelovým silicím, dává pivu charakteristickou hořkou chuť a chmelové aroma.

V Česku se nejvíce používá odrůda jemného aromatického chmele Žatecký poloraný červeňák, jenž patří k nejcennějším na světě. Slad pro výrobu českého piva připravují sladovny ze speciálně vyšlechtěných druhů jarního ječmene.

Rozlišujeme světlý a tmavý slad, existují i slady speciální. Na výrobu jednoho půllitru ležáku padne až sto ječných klasů. Zanedbatelná není ani voda. Dobrá voda je při výrobě piva jednou z klíčových surovin. Na půllitr vyrobeného piva se jí spotřebují až čtyři litry. I proto se pivovary zakládají v místech, kde lze najít silné zdroje kvalitní vody.

Poslední nezbytnou surovinou pro výrobu piva jsou pivovarské kvasinky, které v průběhu hlavního kvašení a dokvašování přemění cukry na alkohol, CO2 a vodu.

Hladinka je nejvyváženější varianta čepovaného piva, ideálně s tří až čtyřcentimetrovou pěnou, uchovává si cca 80 % oxidu uhličitého. Hladinka se čepuje na jeden ráz.

Šnyt je objemem zhruba malé pivo načepované do větší sklenice, s hustou bohatou pěnou, která sahá 2–3 centimetry pod okraj. Pivo má říz, pěna lépe chrání únik oxidu uhličitého a uchovává nápoj déle čerstvý.

Čochtan se nazývá pivo úplně bez pěny, je tedy i nejříznější, ve sklenici si v sobě zachovává plnou dávku oxidu uhličitého, ten však rychleji vyprchá.

Mlíko se říká pivu s téměř samou pěnou, velmi jemnému, výrazně sladšímu, které má nejmenší říz.