Hlavní obsah
Stále častěji se dnes upozorňuje na problém tzv. sendvičové generace. Čili těch, kteří se ocitli mezi dvěma, někdy i třemi generacemi své rodiny, které potřebují, případně vyžadují jejich péči a pomoc. Foto: Profimedia.cz

Sendvičová generace aneb Musím zvládnout všechno

Dělíte svůj čas mezi stárnoucí rodiče a nově narozená vnoučata? Podáváte v práci nadstandardní výkony ve snaze přesvědčit všechny o své výkonnosti a dynamičnosti? Padáte večer únavou? Potom vítejte ve společnosti vyčerpaných, unavených a frustrovaných, v klubu sendvičové generace!

Stále častěji se dnes upozorňuje na problém tzv. sendvičové generace. Čili těch, kteří se ocitli mezi dvěma, někdy i třemi generacemi své rodiny, které potřebují, případně vyžadují jejich péči a pomoc. Foto: Profimedia.cz
Sendvičová generace aneb Musím zvládnout všechno

Tak jako se poslední dobou roztrhl pytel s výzkumy, které vyčíslují enormní počet hodin, které žena matka kromě svého zaměstnání stráví péčí o své děti a o domácnost, stále častěji se dnes upozorňuje na problém takzvané sendvičové generace. Čili těch, kteří se ocitli podobně jako šunka mezi plátky sendvičového chleba mezi dvěma, někdy i třemi generacemi své rodiny, které potřebují, případně vyžadují jejich péči a pomoc. Logicky to bývají staří rodiče, případně tchyně s tchánem ze strany jedné, z druhé pak vlastní děti (vzhledem ke stále se zvyšujícímu věku matek prvorodiček) nebo i vnoučata.

K tomuto tlaku se navíc přidává i vlastní zvyšující se věk, který na výkonnosti a schopnosti zvládat stres příliš nepřidává. Pak možná uvězněna v realitě každodenních povinností sníte o týdnu, dnu či alespoň hodině, kdy nebudete nic muset. Kdy se svobodně nadechnete a pokocháte modrou oblohou. Kdy sejmete ze svých beder jho starostí, úkolů a příkazů. Jak se alespoň částečně osvobodit a ulehčit si otrockou dřinu, která zdánlivě zřejmě nikdy neskončí?

Dobrých rad a ještě lépe míněných pouček bylo dost. Vy už přece dávno víte, jak si zorganizovat čas, stanovit priority a nezapomínat na sebe. Tak proč vám tato moudra tak nějak nepomáhají? Zkusme se na problém sendvičové generace podívat trochu jinak.

Hlídejte si soukromí

Zdánlivě nesouvisející rada má svoje opodstatnění. Vaši blízcí, ať už rodiče, či potomci, si zvykli na vaši péči v kterýkoli den i hodinu. Že jste stále k dispozici, je pro ně naprosto samozřejmou věcí. Neuvědomují si, že i vy máte právo na svůj soukromý čas a soukromý život. A tak vám někdo stále volá, přichází a odchází, prosí a žádá o maličkosti, které v úhrnu směle konkurují sisyfovskému kameni, který před sebou ochotně a obětavě valíte.

Smutné je, že i vy sama považujete daný stav věci za normální a nijak se nesnažíte vzepřít. Řešení je přitom tak jednoduché! Vypnout mobil, zamknout dveře a oznámit, v které hodiny prostě odpočíváte. Po chvilce brblání se s tím všichni smíří, nic jiného jim ostatně nezbyde!

Výzkum fakulty psychosociálních studií z univerzity v norském Bergenu se zabýval vztahem mezi dospělými dětmi a jejich stárnoucími rodiči z hlediska vzdálenosti a četnosti návštěv. Senioři v téměř 100 procentech případů preferovali ty z potomků, kteří bydleli daleko a navštěvovali je sporadicky. Naopak děti, které o rodiče poctivě pečovaly nebo s nimi dokonce sdílely bydlení, se žádného velkého vděku nedočkaly. Tito potomci byli hodnoceni jako autoritativní, manipulativní nebo dokonce necitliví! Dobrá připomínka pro ty, kdo by to chtěli s péčí o své drahé seniory přehánět…

Pokládejte si správné otázky

Pohlídáte mladým, nakoupíte starým, uvaříte, napečete, pozvete všechny na nedělní oběd… Vzorně fungující pospolitá rodina, všichni by mohli závidět. Tak proč se cítíte tak vyčerpaná a frustrovaná? Je načase si položit pár všetečných otázek. Opravdu chci, musím, jsem povinna? A není načase nekompromisně oznámit, že svoje služby omezíte, alespoň na čas?

S otázkami souvisí i tolikrát zmiňované umění říct NE!, tedy umění asertivity. Pokud budete ochotně sloužit a pomáhat všem, kdo o to požádají, nepřinese vám to pocit naplnění a uspokojení, spíš ublíženost a vztek.

Studie ze švýcarské Basileje vás jistě přesvědčí. Medici z lékařské fakulty dlouhodobě zkoumali zdravotní stav žen po prodělaném infarktu. Podmínkou byl věk nad padesát let a fungující rodina. Výsledek byl trochu překvapením. Daleko horší výsledky krve, tlaku a dalších hodnot vykazovaly ženy, které přiznávaly frustraci, přetíženost a bezvýchodnost svojí situace v rámci rodiny. Tedy typické představitelky sendvičové generace.

Jejich nepřetížené kolegyně, tedy ty, které ještě pomáhat nemusely, měly navzdory obezitě, kuřáctví a nedostatku pohybu výsledky daleko lepší a také se rychleji uzdravovaly. Zřejmě se na rozdíl od těch prvních těšily domů…

Delegujte

Všechno nemusíte zvládnout sama, většinu povinností můžete (ve svém zájmu musíte!) přehrát někomu jinému. K lékaři může odvézt maminku pečovatelská služba a zrovna tak jí může nakoupit i uklidit. S vnoučátkem také zrovna nemusíte nachodit sto jarních kilometrů v bahně, ale taková hezká kavárna s dětským koutkem a spoustou milých vrstevnic je občas také dostačující.

A co teprve zaručeně domácí moučník z pekárny na rohu? Jednoduše řečeno, nemusíte všechno oddřít sama, pokud úkoly hezky rozdělíte mezi ostatní a ty svoje si trochu ulehčíte. Delegování nemusejí být uchráněni ani rodinní příslušníci, a pokud ještě vlastníte i nějakého teenagera, můžete mu vytvořit i menší placenou brigádičku. To se potom budou konat nákupy babičce ochotně a rychle!

A abychom vás nezklamali, i zde můžeme posloužit celkem zajímavou studií. Umění delegovat je totiž velmi vítaná a žádoucí dovednost, z které jsou zkoušeni v některých zemích i vrcholní manažeři.

V jedné nejmenované nadnárodní firmě pokládali v rámci přijímacího řízení několik hodně složitých otázek, jejichž zodpovězení vyžadovalo hlubokou znalost prostředí, produktu i chodu firmy. Uchazeči o vysoké manažerské posty se dost zapotili, než zvládli alespoň dílčí odpověď. K údivu ostatních ale vyhrál ten, který se s odpověďmi vůbec netrápil. Prostě jen napsal, že řešení otázek bude delegovat specialistům, protože on coby manažer nemusí znát všechno, ale musí vědět přesně, koho se zeptat! Stejným způsobem můžete postupovat i vy – a zvítězit!

Chraňte si partnerský vztah

Asi by prošlo úplně bez povšimnutí, že zatím nepadla zmínka o partnerovi a vztahu s ním. Přitom právě on je ten, který by měl být v popředí zájmu. Přece nechcete o toho společnými lety zušlechtěného, vychovaného a společensky obroušeného jedince nakonec přijít a přenechat ho atraktivní, načinčané, a hlavně odpočaté sokyni?

Je snad partner méně důležitý než umytá babiččina okna a vycíděný vnuččin kočárek? Nikoli. Měl by být ujišťován o své nenahraditelnosti, pravidelně chválen a také hýčkán vaší pozorností, zájmem a péčí. Prostě, minimálně by měl dostat občas po příchodu z práce večeři a vidět vás jinak než v pracovním oblečku. Pokud se vám nechce a považujete tuto iniciativu za zbytečnou, pomyslete na vlastní blížící se stáří. Také budete potřebovat pomoct!

Možná odmítavě třepete hlavou, ale výsledky nejrůznějších studií jsou téměř shodné. Manželství a partnerství lidem prospívá nejen na duchu, ale i na těle! V Bonnu si dala jedna pracovnice matriky práci a z vlastní iniciativy zkoumala vliv let strávených v partnerství na délku života zúčastněných.

Počet společných let výrazně pozitivně ovlivnil délku života. A to i tehdy, pokud se zmíněná dvojice rozvedla a dalo se předpokládat, že jejich soužití nebylo ideální. Zřejmě tedy platí, že lépe se hádat ve dvou než osaměle mlčet.

Našich pár dobře míněných rad vás v žádném případě nemělo odradit od chuti pomáhat, být užitečná a žít smysluplně. Mělo jen upozornit na úskalí s touto činností spojená a také vám trošku pomoci s rozhodováním, co je a není tak úplně nejdůležitější. Vždyť udřít se umí dneska každý – vlastně každá, že!

Citáty

Nestrachujte se o velké problémy světa, bojte se o konkrétního člověka, kterému můžete pomoci. Matka Tereza

Nepomáhá nám tolik pomoc našich přátel, ale jistota, že by nám pomohli. Epikuros

Nejjistější místo, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene. Mark Twain

Poraďte se

Městský úřad, sociální odbor, pracovník pro seniory – na každém pověřeném úřadu je vyčleněn pracovník pro seniory. Ten by vám měl poskytnout ucelené informace o možnostech pomoci, typu a škále služeb určených seniorům.

Může se jednat např. o „školku“ pro seniory, kde mohou trávit čas stejně jako děti ve školce včetně stravy nebo nejrůznějších aktivit, kroužků, vzdělávání.

Každé město zajišťuje prostřednictvím neziskových organizací i rozvoz jídla, poskytování dalších služeb včetně úklidu nebo odvozu k lékaři. Většina měst má i svůj leták, kde jsou všechny organizace poskytující sociální služby zohledněny.

Člověk je zrozen k vzájemné pomoci. Seneca

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků