Hlavní obsah

Pavel Karas: Kvalita předpovědí počasí výrazně roste

Právo, Lucie Jandová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Před čtvrtstoletím by ho ani nenapadlo, že bude v televizi moderovat relaci o počasí. „Zpřesňují se,“ tvrdí o meteorologických předpovědích Pavel Karas, ale nezapírá, že si občas někdo postěžuje. Třeba když se hlásí jasno, místy srážky. „A z toho jediného místa, kde zapršelo, se ozve člověk, že jsme mu zkazili grilovačku,“ směje se.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Pavel Karas

Článek

Dnes je větrno. Máte s určitým typem počasí spojenou nějakou náladu?

Každý má rád něco jiného, já třeba bouřky a jejich dynamiku. Dříve jsem dost sportoval a dynamičtější počasí mi nevadí. Ačkoli když se jede na kole proti větru, není to snadné.

Máte nějaký zážitek spojený s bouřkou?

Ano, stanovali jsme na Vysočině někdy v devadesátých letech minulého století, kdy bouřky nebyly tak intenzivní, jako jsou poslední roky. Takže nás překvapilo, že přišla bouřka s obrovskými kroupami, které byly tak těžké, že rozlámaly stan. Přišli jsme o přístřešek a museli jet do Jihlavy koupit nový.

Užíváte si krásného povolání, vždyť o počasí si povídá každý!

To je pravda, lidé se mě na něj často ptají. Jsou i situace, kdy jsem svědkem rozhovoru o počasí, třeba v tramvaji, a lidé se baví velmi zasvěceně. Já si pak říkám, že neplatí jenom pořekadlo, co Čech, to muzikant, ale i meteorolog.

Vážně? Já naopak myslela, že se spíš chytáte za hlavu!

To se taky stává. Předpověď někdy vyjde lépe, jindy hůře. Zamrzí mě, když lidé na předpověď nadávají, protože si z ní pamatují jen určitou část. A ona přitom vyšla dobře. Pokud se řekne, že bude polojasno, ojediněle přeháňky, a pak se ozvou jen ti z jediného místa v republice, kde zapršelo, neznamená to, že jsme předpověděli špatně.

Jak moc se zpřesňuje předpověď počasí?

Řekl bych, že významně, jejich kvalita roste. Když jsme před lety začínali v ČT, byly mnohem obecnější. Dnes se předpověď více věnuje rozdílům mezi jednotlivými regiony, snaží se třeba určit oblasti s větší pravděpodobností výskytu srážek.

Foto: ČTK

Při předávání cen Televizní rosnička v roce 2002.

O to je předpověď složitější a někdy samozřejmě nevyjde úplně dokonale, ale o její kvalitu se snažíme. Předpověď na následující den mívá úspěšnost i víc než 95 procent a to je hodně.

Dobře, ale co dlouhodobé předpovědi?

Ty jsou obtížnější a taky obecnější, protože vycházejí z klimatických měření. V nich se porovnává počasí z předchozích let s aktuálním vývojem. Počítají se trendy, zda budou kolísat teploty či bude počasí stálejší, případně kolik srážek spadne. Jak se bude předpovídané období lišit od dlouhodobých průměrů.

Třeba předpověď srážek není úplně jednoduchá, takže když vyjde, je to úspěch.

Platí také lidové pranostiky?

Naši předci se počasím zabývali hodně a mnohé pranostiky mají svou platnost i dnes. Třeba taková Svatá Anna, chladna z rána je pranostika, která má platnost. Souvisí s tím, že se v tu dobu (26. července) zkracuje den a není tolik času, aby se vzduch prohřál. Noc je naopak dostatečně dlouhá, aby se vzduch ochladil. A tak rána v tomto období začínají být hodně studená.

Aha, a vysvětlíte mi pranostiku Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá? Tam podle mě kus času chybí.

Je to také pranostika, která souvisí s délkou dne. Slunce začíná kolem 13. prosince zapadat později, ale taky později vychází. Naši předci byli velmi všímaví. My si ale ve vánočním shonu ani nevšimneme, že je odpoledne každý následující den o minutu delší.

Počasí hlásíte už 25 let. Pamatujete si, jaké zrovna bylo při vaší první předpovědi?

To si nepamatuju, ale vím, že bylo 1. ledna. Nastupoval jsem v roce 1994. Předtím jsem pracoval na programu OK 3, který provozovala Česká televize. Seděl jsem na observatoři v Praze Libuši a tam připravovali relace o počasí na klíč.

Pak přišla nabídka od tehdejšího šéfredaktora zpravodajství pana Studenovského. Myslel jsem si, že to bude tak na rok. No a jsem tady pořád.

Jak se počasí za čtvrtstoletí změnilo?

Stalo se dynamičtějším. Častěji se střídá a také přibývá extrémů v podobě veder i chladnějších teplot. Dochází pak k velkým rozdílům. Následující den nemusí být stejný jako předešlý, a to významně. Dřív bylo počasí stálejší.

Sledoval jste počasí už jako kluk?

Moc ne. Dostal jsem se k němu náhodou. Začal jsem pracovat v Českém hydrometeorologickém ústavu na observatoři v Praze Libuši, a nikdy by mě nenapadlo, že bych mohl hlásit počasí.

K počasí jsem se dostal ne jako meteorolog, ale jako ten, kdo připravuje grafické podklady k předpovědím. Jak šel čas a relace se vyvíjela, zkusil jsem i moderovat a zjistil jsem, že mě to baví.

 Čím jste tedy chtěl být?

Nelákal mě ani popelář, ani policajt jako moje kamarády ve školce, ale líbily se mi vlaky a letadla. Takže asi strojvůdcem nebo pilotem.

 Měl jste někdy „okno“?

Stalo se mi. A na jedno do smrti nezapomenu. Při něm jsem úplně zapomněl na relaci o počasí. Měla běžet v Událostech, tedy v hlavní zpravodajské relaci. Byl jsem v maskérně a zapovídal se s maskérkou, co mě líčila. Seděl jsem v křesle, najednou se podíval na obrazovku a tam běžela znělka relace o počasí!

Maskérna je dvě patra pod zemí, studio bylo v prvním. Vyběhl jsem to, jak jsem nejrychleji mohl, znělka stála zamražená, já nastoupil před kameru, ta se rozjela… a já skoro nic neřekl. Byl jsem tak zadýchaný, že to zkraje vůbec nešlo. Spoustu kamarádů mi volalo, protože si mysleli, že mám infarkt.

Jste sportovec, jakému sportu jste se věnoval?

Před třiceti lety atletice. Běhal jsem střední tratě, 800 a 1500 metrů. Pak se ozvaly zdravotní problémy, jak to u vrcholových sportovců bývá, a já musel přestat. Když jsem se po pár letech dal dohromady, pohyb mi chyběl. Klouby už sice mám opotřebované, ale i tak jsem hledal alternativu. Našel jsem ji na kole.

Před šesti lety jsem na něj sedl a hned jel závod, což byl čirý nerozum, protože měl asi 65 km. Já ho jel asi pět hodin. Všichni už byli v cíli a čekali na mě. Myslel jsem, že to nepřežiju, ale přežil. Začal jsem trénovat, a závodím dodnes. Každý rok jezdíme s CT Author Cup. Letos bych chtěl zkusit i jiné závody.

Využívá vašich předpovědí i partnerka?

Ano, ptá se mě každou chvíli, a stejně mi nevěří. Připraví si oblečení podle sebe. (směje se)

Plánujete podle předpovědí dovolenou?

To už vůbec ne. Ačkoli kolegové tvrdí, že když si já beru dovolenou, je vždy hezky. Jakmile však dorazím na místo, hezky nebývá. Jezdil jsem hodně na Vysočinu a tam začátkem července napadl i sníh.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Myslel jsem si, že v televizi pobudu zhruba rok, říká po čtvrtstoletí na obrazovce.

U čeho si nejvíc odpočinete?

Při sportu. Vyčistím si hlavu a zaměstnám tělo. V létě kolo a v zimě lyže. Letos jsme vyjeli do italských Dolomit a moc si to užili. Počasí se povedlo, bylo modro, krásný sníh a žádné fronty na vlek.

Ideální den je pro vás asi modré nebe, ovšem s večerní bouřkou.

Bouřku mám moc rád, může přijít i během odpoledne. Ona umí pěkně osvěžit vzduch.

Anketa

Dáte na předpovědi počasí?
Ano, řídím se jimi
15,6 %
Ano, ale ne vždy se trefí
53,1 %
Jen občas
12,5 %
Ne, jejich úspěšnost je nízká
15,6 %
Ne, nemám na to čas
3,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 32 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám