Hlavní obsah

Natálie Grossová: Moje role nejsou o protekci

Zpěvačce Natálii Grossové dal první šanci její kmotr, producent František Janeček, už v sedmi letech. Posledním muzikálovým počinem, rolí Sáry v muzikálu Ples upírů, ovšem zaujala i odbornou kritiku natolik, že teprve patnáctiletá dívka získala nominaci na prestižní Cenu Thálie 2017. Dcera zesnulého politika Stanislava Grosse si kromě zpěvu a divadla vyzkoušela i natáčení seriálu a filmu.

Natálie Grossová: Moje role nejsou o protekci

Zpěvačkou jste chtěla být už odmalička?

Já zpívala asi od narození. Zpívala jsem ve školce i ve škole. Zpívala jsem i dětem, vymýšlela vlastní představení. Nikdy jsem nechtěla dělat nic jiného.

Opravdu jste od svého snu neuhnula a nechtěla být třeba doktorkou nebo modelkou?

Ne, opravdu mě to pořád drží. Furt si zpívám a strašně ráda hraju v divadle.

Ani rodiče vás nikdy neodrazovali a nechtěli, abyste se věnovala praktičtějšímu povolání?

Vůbec. Maminka věděla, že je to můj velký sen, a tak mi ho nechtěla kazit. Podporují mě v něm jak ona, tak i celá rodina. I táta mě podporoval, nic proti tomu neměl.

Otec se umění nevěnoval, maminka taky ne. Máte v rodině vůbec nějaké umělecké geny, anebo jste první?

Je pravda, že táta umělecky zaměřený nebyl, ale maminka ano. Má výborný hudební sluch, a když byla mladší, tak tancovala. Ale moje prababička dělala divadlo, tak jsem možná podědila něco po ní.

Jaké bylo vaše první veřejné vystoupení?

Moje první učitelka zpěvu byla Eliška Toperzerová a zpívala jsem na představeních pro děti. To jsem poprvé držela v ruce mikrofon. A pokud jde o divadlo, tak to bylo v pražské GoJa Music Hall, když jsem dostala roli malé Cosetty v muzikálu Bídníci. Bylo mi sedm, když jsme začali zkoušet, a o rok později byla premiéra.

To jste byla asi nejmladší Cosettou, jako jste teď nejmladší Sárou v Plese upírů, ne?

Myslím, že ano. I když jsme s ostatními alternacemi byly podobně staré, tedy spíš mladé. Určitě jsem byla jednou z nejmladších. Ale všechno se dá namaskovat, takže když to takhle půjde dál, možná budu jednou i nejmladší babička.

Na výsluní dostala Natálku role Sáry v muzikálu Ples upírů, za niž je nominována na divadelní Cenu Thálie 2017.

Foto: Michaela Feuereislová

Vaše starší sestra Denisa se věnuje také umění, tancuje v Plese upírů, kde zpíváte, a navíc fotí. Pomáháte si navzájem?

Vždycky jsme se podporovaly, i když Denisa teď především fotí. Více než já se ale věnovala tanci, a já zase zpěvu. Takže ona mi dávala hodiny tance a doučovala mě, a já jsem s ní zpívala.

Obě jste ale měly společný step, že?

Ano, stepujeme odmalička, když nás na step přihlásila maminka. Asi chtěla, abychom uměly něco navíc než jen normální tanec. A nás bavilo, jak stepařské střevíčky klapou. A baví mě to dodneška.

Dařilo se vám ale i v mezinárodním měřítku…

Každoročně je Mistrovství České republiky ve stepu, a když se dostanete mezi první tři, tak postupujete na celosvětovou soutěž. Já jsem tam vyhrála třikrát a Denisa asi pětkrát. Denisa už se stepem skončila, protože má hodně focení, ale já se mu věnuju dál. Každý pátek mám hodinu, i když tolik času, kolik jsem stepu věnovala dřív, už nemám.

Zkoušela jste dělat i nějaké sporty?

Na ty moc nejsem. Stačily mi hodiny tělocviku ve škole. Stačí mi tanec, herectví a zpěv.

Natálie Grossová je v patnácti hotovou zpěvačkou.

Foto: Denisa Grossová

Jiné koníčky kromě uměleckých jste nikdy neměla?

Ne, já si jdu za svým snem už od dětství. Ale možná ještě něco přijde.

Hodně holek se věnuje také blogování, Instagramu a dalším sociálním sítím. Můžeme se také na něco těšit?

Nějaká videa a fotky na Instagramu zveřejňuju, ale pokud jde o blogy nebo youtubering, tak to zatím nedělám. Baví mě sledovat ostatní, ale nemám na to moc času.

Jaké máte hudební vzory?

Mám jich spoustu, od nás i ze zahraničí. Pokud jde o české, tak určitě zpěvačky, jako je Monika Absolonová, Lucie Bílá, a pak všechny moje úžasné kolegyně z Plesu upírů, třeba Míša Gemrotová nebo Míša Nosková. Ty jsou nejen mým velkým vzorem, ale můžu se od nich i hodně naučit.

Ze zahraničí pak Sierra Boggessová, která hrála hlavní roli ve Fantomovi opery v Royal Albert Hall. Anebo Ariana Grande, tu taky úplně miluju. Anebo Beyoncé.

Některé z dívek, které začínaly hodně brzy jako vy, jmenujme například Britney Spearsovou, začaly mít ve vašem věku různé excesy a téměř spadly na dno. Vy jste pořád takový andílek?

Mám kamarády, kteří chodí po diskotékách a mejdanech, ale mě to vůbec neláká. Nebere mě to a nemyslím si, že začne. Maminka nemusí mít starost. Už mi sice začíná tak trošku puberta, ale myslím si, že jsem na ni nebyla nikdy drzá a snad ani nebudu.

Pod svá producentská křídla si vás vzal František Janeček. Máte s ním tak úzký vztah už od dětství, anebo to nastalo až po smrti vašeho tatínka?

Už odmalinka. František mě choval už jako malé miminko. Stará se o mě odmalička a mám ho moc ráda. Myslím si, že je skvělý producent, a je to on, kdo mi dal i první šanci si zazpívat v muzikálu. Jsem mu za to moc vděčná.

Myslíte, že kdyby nebyl váš kmotr, neudělal by to?

Já doufám, že ano. Ale to se musíte zeptat jeho. Věřím, že to nebylo o protekci, ale o talentu.

Zmínila jste, že jedním z vašich vzorů je Lucie Bílá. Nyní jste spolu s ní nominována na prestižní Cenu Thálie 2017. Jaký je to pocit?

Je skvělé se s takovými lidmi potkat, a když budeme na jednom pódiu, bude to super. Jsem za to moc ráda a to, že jsem spolu s ní nominovaná na Thálii, je pro mne velká čest.

Je nějaký zpěvák, s nímž byste si chtěla zazpívat duet?

Jeden sen se mi už vyplnil. Zpívám v Plesu upírů duet s Marianem Vojtkem. A zazpívat si duet s Karlem Gottem by bylo taky krásné.

Studujete první ročník konzervatoře. Jak vás to baví?

Mým hlavním oborem je zpěv, tanec a herectví, takže to mě pochopitelně baví strašně moc. Na té škole je fajn, že nesedíme celý den v lavicích, ale je tam zakomponovaná i praktická část. Zpěvu se věnuju asi nejvíc.

Máte za sebou ale i natáčení seriálu a filmu. Nechcete toho před kamerou vyzkoušet víc?

Když jsem natáčela seriál Přístav, bylo fajn potkat lidi, které jsem znala jenom z televize, a zjistit, že jsou strašně příjemní. Chovali se ke mně moc hezky. I zkušenost s kamerou byla obohacující a zase mě to někam posunulo. Určitě bych chtěla natáčet dál.

A teď by měla jít do kin filmová komedie Pepa, kde hraju dceru Michala Suchánka. Ta role byla docela zajímavá. Mám štěstí na to, hrát nějaké nány, a tady jsem zrovna představovala takovou emo (specifický životní styl - pozn. red.) holku, která byla drzá na tátu. Ale mě to baví, o to víc se na roli vyřádím. Je můj úplný opak, emo ze mě nikdy nebude.

Co vaše sólová kariéra? Kolik už máte vlastních písniček?

Vystupuju hodně s převzatými songy, svých zatím nemám moc. Takže třeba Léto, které zpívám, se asi nepočítá. Mám novou vánoční píseň, moje je Mám touhu a asi první písnička je Můj sen, kterou jsem natáčela zhruba v deseti letech.

A pak zpívám ještě jeden duet s Filipem Antoniem, který můžete najít na YouTube. Jmenuje se Zkoušej to dál a bylo nám tehdy asi dvanáct. Teď, když už je mi patnáct, mi přijde, že jsme byli ještě takoví roztomilí, klip jsme natáčeli ve škole.

Jak jste vůbec oslavila patnáctiny?

Oslavu mi uspořádala maminka, měla jsem tam karaoke, zazpívala mi Míša Nosková, byla i show s papoušky. A oslavu s dortem jsme měli taky v divadle po představení Ples upírů, o kterou se postaral zase František.

A co děláte, když se zrovna neučíte nebo nejste v divadle?

Poslouchám písničky, dívám se na videa mých oblíbených zpěváků, abych se od nich třeba mohla něco naučit. A taky na filmy, nejradši mám komedie.

Nelze si nevšimnout, že jste se od čtrnácti, kdy jste nastupovala do Plesu upírů, trošku i vizuálně změnila. Líčíte se a vypadá to, že jste i vyrostla...

Líčení mě baví celkově, v divadle se už maluji na roli sama a možná bych si zkusila i nějaký vizážistický kurz, sestra už ho má. V maskérně se opravdu vyřádím.

A pokud jde o výšku? Tak možná jsem vyšší, mám 160 centimetrů, ale to není zrovna moc, a teď už si můžu pomáhat podpatky. Průprava chůze na podpatcích je dobrá i do divadla.

A jaké jsou vaše další herecké a pěvecké plány?

Uvidíme, jestli přijde nějaký film, to by bylo úplně super. Líbila by se mi nějaká pohádka. Chystám se zase začít chodit na castingy. Dělala jsme konkurz na muzikál Fantom opery, tak uvidíme, jak to dopadne. Byla bych ráda, kdyby to vyšlo.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků