Někomu může připadat divné, že lékaři posílají pár na podrobnější vyšetření až poté, co se rok marně snaží, aby žena otěhotněla. To má ale svou logiku. Šance na otěhotnění je v průběhu tohoto roku u zdravého páru kolem 85 procent. S věkem toto procento klesá, a to zejména po třicítce. To platí pro obě pohlaví, nicméně u žen se vliv věku projevuje mnohem výrazněji.

Pro srovnání. V 80. letech minulého století rodila většina prvorodiček své děti mezi 20. a 25. rokem, dnes je to o osm až deset let později. A přibývá žen, které se rozhodnou mít dítě až mezi 35. a 40. rokem. Tento fakt vyžaduje obvykle větší počet pokusů a delší dobu, než se ženě podaří otěhotnět. Například ve čtyřiceti se jejich šance otěhotnět na první pokus pohybuje kolem pěti procent nebo spíše mírně pod nimi a dál se snižuje. Ve 45 letech je už na úrovni jednoho procenta.

Když specialisté začnou pátrat po příčinách potíží páru, vyšetřují jako prvního většinou muže. Vyšetření ženy jsou složitější, dražší a trvají déle. U mužů je obvykle zajímá hlavně spermiogram, tedy analýza ejakulátu. Hodnotí se jeho objem i fyzikální kvality. Ale hlavně se zkoumá počet a pohyblivost mužských pohlavních buněk, tedy spermií. Doporučuje se, aby muž absolvoval takových vyšetření spermiogramu více. A to tím spíš, pokud první analýza nedopadla úplně standardně.

V posledních letech vedou odborníci polemiky kolem hodnot spermiogramů. Velká část jich tvrdí, že se koncentrace spermií v ejakulátu mužů v posledních desítkách let stále snižuje. Nechybí ani katastrofické vize. Během několika desítek let prý nebude plodný skoro žádný muž. Jenže tyto panické prognózy jsou hodně vzdálené všední skutečnosti.

Věk sehrává zřejmě mnohem důležitější roli než hodnoty spermiogramu

Naše zkušenosti ukazují, že dnešní mladí muži mají hodnoty spermiogramu srovnatelné s hodnotami, které laboratoř Sexuologického ústavu registrovala před padesáti lety. A někdy jsou i vyšší. V absolutních číslech sice zaznamenáváme, že se u mužů zvýšil počet poruch plodnosti, nedochází však k tomu proto, že by se situace v celé populaci zhoršovala.

Důvod je jiný. Neplodné dvojice, které vyšetřujeme, jsou starší. Muži obvykle ještě o něco víc než jejich partnerky. A s věkem se samozřejmě vyskytuje víc poruch plodnosti, které se u lidí objeví kvůli různým nemocem i škodlivinám.

V sedmdesátých letech minulého století byl věk manželské dvojice, která přicházela na vyšetření plodnosti, nějakých 20 až 22 let u ženy a o několik roků více u muže. Dnešní klientela bývá v průměru starší, a to o více než deset roků.

Ženy, kterým je více než třicet, usilují o početí mnohem intenzívněji než ty dvacetileté. A obecně se dá říci, že dnešní páry vyžadují řešení, která budou rychlejší a účinnější. Proto u nich roste popularita moderních metod reprodukční medicíny. Konzervativní a trpělivé postupy lékařů, kteří se jim snaží pomoci s přirozeným početím, je tolik neoslovují.

Co může negativně ovlivnit plodnost mužů?

Výčet těchto faktorů je relativně dlouhý. Zárodečné tkáně ve varlatech dokážou poškodit chemicky toxické látky, radiace, úrazy nebo třeba záněty varlat. Kdysi jsme se setkávali s poruchami mužské plodnosti, které způsobily některé chemikálie používané hojně v zemědělství. Také v profesích, kde na muže působí sálavé teplo, dochází někdy k jejímu poškození.

Nebezpečné záněty varlat dokáže vyvolat virus příušnic. Ty mohou vypadat jako zdánlivě banální infekční choroba, ale v tomto případě jí rozhodně nejsou. Na plodnost může mít negativní vliv i varikokéla, tedy křečové žíly nad varlaty. Tuto poruchu většinou zlepší operace.

Další riziko představuje v současné době užívání anabolik. Přípravky, které je obsahují, neberou jen kulturisté, kteří se snaží co nejrychleji zvětšit objem svých svalů, ale i spousta mužů, kteří chodí do různých posiloven nebo fitcenter. Nevýhodou anabolických hormonů je to, že tlumí sekreci gonadotropinů z hypofýzy, tedy podvěsku mozkového. Mohou tak podstatně přibrzdit tvorbu spermií. Tento efekt trvá někdy i několik měsíců poté, co muži přestali brát zmíněné přípravky.

Negativně působí na mužskou plodnost také přílišná konzumace alkoholu a užívání některých nelegálních drog.

Spermie reagují velmi citlivě na znečištěné životní prostředí. Tedy třeba na přítomnost těžkých kovů a na chemické látky v potravě. Nepříznivě ovlivňují jejich tvorbu a kondici i stresy. Rizikové je rovněž sedavé zaměstnání, nošení nevhodného oblečení a přehřívání varlat, například v sedačce za volantem auta, což je častý problém řidičů z povolání, zejména v teplejších měsících.

Rizika léků a léčby

Mužskou plodnost dokážou poškodit i určité léky a léčebné výkony. A zdaleka nejde jen o hormonální prostředky. Nepříznivý efekt na spermiogram mužů mohou mít třeba některé léky na vysoký krevní tlak nebo na žaludeční vředy. Tady často stačí jejich výměna za léky, které tento efekt nemají.

Riziko představuje i onkologická protinádorová léčba. Pohlavní buňky, které se stále množí ve varlatech, na ni reagují stejně citlivě jako tkáň zhoubných nádorů. Dobrou zprávou je, že u protinádorových medikamentů se plodnost muže většinou po nějaké době znovu znormalizuje. Pokud však lékaři museli ozařovat postižené místo a ozařování se nevyhnulo varlatům, bývá neplodnost obvykle trvalá.

Kromě těchto negativních vlivů, které se dají z valné části ovlivnit, existují také vlivy vrozené a geneticky podmíněné. Ale i s nimi se moderní medicína umí někdy vypořádat. Pro muže, které porucha plodnosti překvapila v pokročilejším věku, bude myslím dobrou zprávou to, že dnešní reprodukční medicína, kterou praktikují v centrech asistované reprodukce, dovede často pomoci i párům, kterým lékaři ještě před několika desítkami let pomoci nedokázali.