Sám sobě koučem podle Mirzakarima Norbekova

Mezi příznivci alternativní medicíny Mirzakarim Norbekov proslul zejména technikami zlepšení zraku. Nabízí soubor cvičení, která mají lidi zbavit očních vad bez jakékoli operace. Umí prý také rozhýbat klouby, napravit páteř či omladit tělo.

Přestože v Rusku, kde rodák z Uzbekistánu úspěšně provozuje svou praxi již zhruba tři desítky let, je mezi specialisty na „zázračná“ uzdravení velká konkurence, je Norbekov respektovaná „značka“.

Jeho knihy s hravým názvem Zkušenost hlupáka aneb Klíč k prozření, jak se zbavit brýlí, se už začátkem století staly bestsellerem a své příznivce má v mnoha zemích včetně Česka.

O sobě přitom tvrdí, že žádný léčitel není. Lidi prý jen učí, jak si zajistit zdravý a blahobytný život. Sami se pak prý stávají „koučem“ svého štěstí.

Mezi Norbekovovými klienty jsou údajně oligarchové, politici a mnozí úspěšní lidé. „Nejsem žádný léčitel. Jsem jen specialista na analýzu úspěchu a prohry,“ komentuje svou pověst, která jej řadí mezi „celebrity“ alternativní medicíny.

„Říká se o mně, že jsem sportovec, ale vidíte, že mám bříško. Sport je vlastně hloupost... Člověk se musí naučit žít s postavou, kterou dostal do vínku,“ přibližuje svou teorii. V jeho centrech lidé trénují zrak, sluch, emoce i představivost. Díky tomu prý nejen odhazují brýle a berle, ale stávají se úspěšnými a bohatými. Chlubí se, že „vypěstoval“ stovky milionářů a také pár miliardářů.

„Umíme aktivovat lidi. Známe nástroje, jak je přimět k tomu, aby věnovali pozornost sami sobě, zkoumali se a zjistili, co od života chtějí a co si naopak nepřejí,“ říká Norbekov o svých praktikách, které prý pomohly miliónům lidí. Každá informace, byť sebevíc užitečná, může podle něj přijít vniveč, „když se ocitne v rukou lenivého debila“.

Svými výroky šokuje nepřipravené posluchače. S klienty se nemazlí a označuje je za „idioty“ a „hlupáky“, mezi které se prý řadí i on sám. Své rady ovšem nedoporučuje lidem, „kteří nemají smysl pro humor, mají vykastrovaný optimismus a jsou přehnaně urážliví“. Přiznává, že je to určitá nadsázka, která má člověka „nakopnout“.

„Jsem zcela bezmocný ve vztahu k lidem, kteří neustále hledají viníka svých nemocí a nezdarů. Mají ho přitom v sobě,“ tvrdí. Kritici mu vytýkají absenci vědeckých studií či výzkumů, které by potvrzovaly úspěšnost „léčby“, kterou se Norbekovova střediska chlubí. Tisíce lidí jsou nicméně ochotny platit za jeho lekce. Na seminář, který loni pořádal v sále Poslanecké sněmovny v Praze, přišlo přes stovku lidí. Mnozí přiznávali, že se akce účastnili v naději, že jim to pomůže stát se silnými, úspěšnými a zdravými.

Svými netradičními způsoby Norbekov prý dokáže „vyléčit“ leccos. Označuje se za súfistu a „putujícího derviše“ a na internetových stránkách inzeruje kurzy zaměřené na potíže se zrakem, sluchem či klouby. Slibuje ale také „probudit ženskou energii“ a mezi jeho praktiky patří i gynekologická a urologická „bezkontaktní automasáž".

Zdůrazňuje ovšem, že to není cíl: překonáním zdravotních potíží své klienty vede k „proměně osobnosti“. „Vyžaduje to velkou sebekázeň. Můžeme jen ukázat, vysvětlit a poradit. Člověk se musí uzdravit sám,“ tvrdí s tím, že se absolventům jeho kurzů otevřou zcela nové perspektivy.

Připouští ale, že zdaleka ne všichni dosáhnou svého cíle. „Jen silní jedinci se ve složité chvíli obracejí k sobě, zatímco slaboch očekává pomoc od jiných a sobě nevěří,“ tvrdí. Při svých kurzech prý lidi vede k tomu, aby zjistili, na co mají. „Umíme napovědět a snažíme se lidi přimět k tomu, aby se zkoumali a pochopili, co od života chtějí, a co si naopak nepřejí,“ říká. Podle něj děláme chybu, když se neřídíme vlastním citem a intuicí.

Své stoupence v Česku měl prý Norbekov dávno předtím, než do Prahy dorazil. „Dvacet let ho znám z knížek. Snila jsem o setkání s ním,“ přiznává paní Marie, která na parlamentní seminář cestovala až z Moravských Budějovic. Přestože se nedostala ke slovu, zklamána se prý necítí.

„Každý máme jinou misku přání. Čekala jsem hlavně na jiskru, kterou v sobě má. Přála bych si mít taky takovou,“ říká zasněně žena, která do Sněmovny nepřišla řešit zdravotní problém. „Těch je hodně, to není podstatné... Chtěla bych se naučit dívat se do sebe a přečíst tam, proč tady jsem, proč chodím po této zemi a čeho bych ještě mohla dosáhnout.“

Janu Fischerovou z německého Augsburgu přivedla prý na Norbekovův seminář v Praze touha po svobodě. „Má charisma, mluví mi ze srdce. Chtěla bych svůj život přizpůsobit jeho radám do života,“ přiznává žena po přednášce.

„Věnuji práci strašně moc času a nemám dostatek prostoru na to, abych mohla být svobodným člověkem. Je to spojené s vysokým stresem. To, co si vydělám, není ekvivalentní tomu, co do toho vkládám. Chybí mi osobní svoboda,“ říká s nadějí, že po přednášce má v ruce „klíč ke změně“.

Norbekov s posluchači žertuje, vypráví jim vtipy a humorné historky ze života. „Jste jako vysušené plotice. Usmějte se přece,“ nabádá rusky poněkud zaražené diváky při jednom ze svých seminářů. „Čechy vidím poprvé a vy máte asi stejný problém. Kdo z vás už někdy viděl živého Uzbeka?“ ptá se a sál reaguje smíchem. Dobrá nálada je podle Norbekova důležitá pro podnikání, ale také pro zdravé oči či klouby.

„Důležitější než samotná cvičení je váš vnitřní stav, ve kterém úkoly plníte,“ vysvětluje. Podle něj by člověk měl většinu pozornosti směrovat na emoce a jen zlomek věnovat technice cvičení. „Vytvořte si pocit, že jste silný člověk a udržujte se v obraze!“ radí s tím, že podmínkou úspěchu je zachovat si úsměv.

Boom léčitelství Rusko zachvátil už za sovětských časů. Masové seance se tam v 80. letech minulého století pořádaly na stadiónech a psychotronici na své „pacienty“ působili prostřednictvím státních televizí. Mezi uznávané „kouzelníky lidských duší“ patřil například novinář Alan Čumak, který svou energií „nabíjel“ vodu, pleťové krémy či potraviny. Na jeho představení chodily statisíce lidí.

V Rusku se prosadil rovněž Ukrajinec Anatolij Kašpirovskij, který působil také v Česku a později i v USA a stal se dokonce ruským poslancem. Jeho služeb využívali politici i umělci. Nakloněné službám senzibilů bylo i kremelské vedení. Známý polský psychotronik Wolf Messing, který prý předpověděl Hitlerovu smrt a kvůli tomu uprchl před pronásledováním nacistů do SSSR, pracoval pro sovětského diktátora Stalina.

Chřadnoucího komunistického vůdce Leonida Brežněva a pak i prvního ruského prezidenta Borise Jelcina prý dlouho udržovala při životě proslulá Gruzínka Džuna.

Také současný politický režim s protagonisty alternativních a okultních praktik zjevně sympatizuje. Letos v květnu dostala dolní komora parlamentu Státní duma k projednání návrh zákona, který by měl práci mágů, senzibilů, léčitelů a dalších lidí s „nadpřirozenými schopnostmi“ legalizovat. Pokud by byl schválen, „profesionálové“ v tomto oboru si budou muset obstarat licenci pro „magickou a okultní činnost“, platit daně a také nést odpovědnost za své služby.

Podle autorů zákona z vládní frakce Jednotné Rusko by to mělo zamezit nekalým praktikám, kdy pod rouškou senzibilů a šamanů působí podvodníci, a upřednostnit naopak „poctivé čaroděje“.