„Když nám poprvé vytiskli oddací list, měl jsem v kolonce příjmení Špaček Špaček,“ vzpomíná Silvestr Vandrovec Špaček, který si po svatbě nechal své původní jméno a zároveň přijal rodné jméno své vyvolené Terezy Vandrovcové. Informační systém na matrice totiž neuměl neobvyklý požadavek zpracovat.

„Měli z nás mrzení a škrábání hlavy. Matrikářkám naše rozhodnutí osobně nijak nevadilo, jen se nedalo zpracovat elektronicky, nakonec jedna z pracovnic vyplnila kolonku ručně,“ vzpomíná Silvestr.

Nenechám si do toho kecat

Pár měl se společným příjmením původně jiné plány. „Chtěli jsme si oba nechat obě jména jako prezident Masaryk a jeho žena Charlotte, ale to není právně možné,“ upozorňuje Silvestr. „No, já jsem taky chtěla být Vandrovcová Špačková,“ vstoupí do hovoru Tereza Vandrovcová. „Ale na druhou stranu by to bylo opravdu dlouhé jméno, už ty dvě přípony -ová,“ směje se.

„Na jednu stranu naši legislativu chápu z praktického hlediska. My bychom měli dvě jména, další generace už čtyři a tak dál. Na druhou stranu si říkám, proč bychom se tak nemohli pojmenovat my, když Masaryk mohl,“ podotýká Silvestr.

Pár je spolu pět roků a svatbu měl před necelými třemi lety. Mezi vrstevníky se jejich rozhodnutí setkalo s pozitivními ohlasy. „Některé kamarádky mi říkaly, že by se jim taky líbilo, kdyby budoucí manžel přijal jejich jméno, ale zase ne tak, aby si to prosadily. Zažila jsem si i obdiv, jak jsme nekonformní,“ říká mladá paní.

„Já jsem u kamarádů žádné negativní reakce nezaznamenal, maximálně pobavené. Bohužel naši to nesli trochu nelibě, ale já si do toho od nich nenechám kecat,“ tvrdí Silvestr s úsměvem. „Každopádně by mi nedělalo problém přejmenovat se pouze na Vandrovce, ale nechal jsem si i Špačka, aby moje rodina neměla pocit, že se jí zříkám.“

A co mladý pár k poměrně neobvyklému rozhodnutí vlastně vedlo? „Byl v tom takový feministický moment. Jsem zastáncem rovnosti mezi pohlavími, takže nebylo třeba dlouho přemýšlet, prostě jsem si ke svému příjmení vzal i Terezčino.“ Podle feministicky založeného Silvestra není spravedlivé „jet“ čistě po příjmeních mužské linie.

Vandrovcovi jako další důvod uvádějí i to, že jméno, které nosí, je dnes už vzácné, a přáli si, aby nevymřelo, pokud budou mít potomky.

„Moji dva bratři děti plánovali a jediná Terezina sestra zase ne,“ vysvětluje Silvestr, který patří mezi sedm a půl tisíce lidí nesoucích jméno Špaček nebo Špačková, zatímco Vandrovců jsou jen necelé tři stovky.

Jiné typy soužití

„Kromě toho je Tereza socioložka a už před svatbou vydávala odborné publikace a taky vlastní internetové stránky pod jménem Vandrovcová, takže vše dávalo i věcný smysl,“ ujasňuje manžel.

„Navíc jsem si někde uvnitř říkala, že by bylo hezké nechat si své jméno, které se pojí s mou identitou. Ale zároveň jsem si jako malá zkoušela nové podpisy, když jsem si vyhlídla nějakého potenciálního manžela,“ směje se.

Silvestr Vandrovec Špaček se za necelé tři roky manželství s příjmením manželky Terezy Vandrovcové sžil.

Silvestr Vandrovec Špaček se za necelé tři roky manželství s příjmením manželky Terezy Vandrovcové sžil.

FOTO: Milan Malíček, Právo

K otázce tohoto jevu se Tereza krátce vyjadřuje i ze sociologického hlediska: „Tradiční rodinu nahrazují jiné typy soužití. Máme tu nukleární rodinu (rodina základní, skládající se z matky, otce a dětí – pozn. red.), ale ten koncept se už taky rozpadá. Je vysoká rozvodovost, lidé uzavírají druhá manželství, nevlastní rodiče vychovávají děti z předešlých svazků a tak dál,“ vysvětluje mladá socioložka.

„Dnes už se většinou nepřiženíte nebo nepřivdáte do hospodářství, kde zůstanete celý život. Páry se například stěhují do zahraničí a dosavadní život nechávají za sebou,“ popisuje současnou situaci. „A s takovouto radikální proměnou rodinných forem se logicky mění i staré vzorce přebírání jmen.“

Já jsem u kamarádů žádné negativní reakce nezaznamenal, maximálně pobavenéSilvestr Vandrovec Špaček

Pro pár bylo i tak důležité říct si ano před zákonem. „Chtěla jsem dát najevo světu, že to myslím vážně a navždycky,“ odpovídá Tereza na otázku, proč pro ni byla tradice svatebního obřadu velmi významná a zároveň se poměrně nekonformně postavila k volbě společného příjmení.

Na to, že čas od času potkáme ženu se dvěma příjmeními, jsme si jako společnost už zvykli. U muže je to neobvyklejší. „Dřív si lidé hodně všímali toho, že mám zvláštní křestní jméno. Často se mě ptali, jestli si nedělám legraci, nebo se smáli, že se jmenuju jako Stallone. Od svatby si toho nikdo pomalu ani nevšimne,“ popisuje Silvestr.

„Nedávno jsem si šel do servisu vyzvednout kolo a paní za přepážkou se mě udiveně zeptala: To jste nějaký umělec? Překládám dětské knížky, takže jsem řekl, že vlastně jo,“ uzavírá manžel.

Feministický prezident

„Legislativa je samozřejmě stejná pro muže i ženy,“ vysvětluje Lenka Jelínková, vedoucí matrik Městské části Praha 1, kde se uzavírá nejvíc sňatků v České republice. „Mívali jsme tu i přes dva tisíce párů za rok, loni to bylo trochu míň, okolo patnácti set.“

„Příjmení manželky si ponechá tak kolem deseti párů ročně, je to opravdu malé číslo,“ tvrdí matrikářka. „Každopádně se s kolegyněmi shodujeme na tom, že manželovo původní příjmení většinou není nějakým způsobem hanlivé nebo nehezké, a proto by se ho rád zbavil a získal nějaké lepší. Spíš chce muž vyhovět manželce v tom, aby se její druhé jméno zachovalo,“ vysvětluje Lenka Jelínková.

Podle legislativy musí mít společní potomci příjmení jen jedno. „Český právní řád, respektive zákon o matrikách, určuje, že ten z manželů, který přijme nové jméno, může zároveň nadále používat i své původní, ale jejich potomci už musí mít jen to společné,“ uzavírá matrikářka.

Například hudebník dřív známý jako Ondřej Brzobohatý má v občanském průkazu napsáno jen Gregor po své matce, ale představuje se jako Gregor Brzobohatý, aby tak uctil oba své rodiče, i když český právní řád neumožňuje přijmout jména obou.

„Přitom v jiných zemích to možné je. Je to divné, když si můžete změnit příjmení na téměř jakékoli, ale přiřadit si jméno po matce ke svému stávajícímu po otci nejde,“ prohlásil nedávno hudebník.

Nejslavnějším českým mužem, který po svatbě přijal přímení manželky, byl jistě první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. S Charlottou tak demonstrovali svůj pozitivní postoj k feminismu.

I nejznámější člen Beatles si po svatbě ke jménu John Lennon přidal Ono podle novomanželky Yoko Ono.

Rozchod s rodinou

„Svoji jsme dva a půl roku a vzali jsme se po šesti letech chození,“ říká Jan Beran. „Od té doby, co se znám s Klárkou, jsem se postupně rozcházel se svojí rodinou.“ Vztahy s nejbližšími přestaly být ideální poté, co odešel ze studia práv a změnil obor na filozofii a anglickou filozofii.

„Někdy v té době jsem odešel mentálně a posléze i fyzicky. Klárčina rodina mě v té době přijala úplně automaticky, jakoby nic a naprosto úžasně, vůbec jsem to nečekal.“ Pro Honzu bylo tedy jasnou volbou, že si po svatbě vezme jméno Beran. „Nechtěl jsem, aby manželka měla jméno po mně a našich.“

Změny z Pirgla na Berana si v Honzově okolí prý nikdo moc nevšímal. „Nečekal jsem, že bude tak málo reakcí, nebo vlastně téměř žádné, protože jsem na magisterský obor nastupoval se svým původním jménem a v ročníku jsme se vlastně všichni znali, protože to byla malá třída, takže spolužáci změnu zaznamenali. Jen pár lidí podotklo, že jde o nezvyklý krok, ale to bylo všechno,“ doplňuje sedmadvacetiletý mladík.

„Moje kamarádky se mě ptaly, jak se mi to povedlo a jak by toho mohly docílit. No a moji rodiče byli neuvěřitelně šťastní, i proto, že rod Beranů bude pokračovat. Jsem totiž jedináček,“ popisuje pětadvacetiletá Klára Beranová.

Jan si vzal příjmení své manželky Kláry Beranové, protože si s její rodinou rozumí lépe než se svou.

Jan si vzal příjmení své manželky Kláry Beranové, protože si s její rodinou rozumí lépe než se svou.

FOTO: Petr Horník, Právo

Pár žije momentálně v Praze, ale svatba byla v Olomouci, kde oba studovali. „Co se úřadů týče, byla to asi svatba jako každá jiná, Honza jenom vyplnil jednu kolonku navíc,“ uzavírá Klára. Pár dostal od rodiny Pirglových jen e-mail s jednou větou, kde jim gratulovali ke svatbě.

Jediní Jedineční

Některé dvojice chtějí do manželství vstoupit s opravdu čistým štítem, a tak se přejmenují úplně. Ivo Jedinečný ze Znojma se narodil jako Kostrhoun.

„Naši jsou rozvedení, a proto jsem hledal příjmení v naší rodinné větvi,“ vysvětluje. „Zvažoval jsem Chromý po pradědečkovi, ale úplně se mi nelíbil význam. Nakonec jsme seděli s jedním kamarádem na Silvestra a vymýšleli hlouposti. Vsadili jsme se, že on se přejmenuje na Nejlepšího a já budu Jedinečný. Já Jedinečný už jsem a on Nejlepší ještě ne. Ještě si nezašel na matriku,“ směje se Ivo.

Před svatbou v roce 2014 si jeho snoubenka Iva Koláčková nechala změnit jméno právě na Jedinečnou, pár se vzal, takže Ivo přijal její příjmení. V době, kdy se brali, byli jediní dva lidé v České republice, kteří příjmení nesli.

„Moje okolí se nad tím moc nepodivovalo, ztratím se mezi Šťastnými a Veselými,“ myslí si Ivo a dodává, že humbuk nastal jen kvůli médiím: „Jediná nepříjemná věc byla, že bývalá manželka poskytla rozhovor nějakým novinám a naši společní známí si to přečetli a najednou měli spoustu dotazů,“ uzavírá.

Těžko říct, jestli neobvyklý trend zůstane jen raritou a „šachy“ s příjmeními budou nadále překvapovat, případně u známých osobností, jako je Ondřej Brzobohatý Gregor, vyvolávat vášně. Možná se stane obvyklou záležitostí, že se manželé na společném příjmení prostě dohodnou.