Shodují se v tom, že právě v roli Joea Ransoma Cage potvrzuje, že jako herec je doslova americkým národním pokladem. „Měl by být na seznamu největších mužských herců už proto, že je při výběru filmů velmi odvážný, nebojí se ani rolí, v kterých se dává dobrovolně všanc kritikům. Navíc do každé z nich, ať je to velkofilm nebo nezávislý snímek, jde s největším nasazením. Jako Joe je úžasný…“ pějí na kalifornského rodáka chválu.

Na postavu drsného Jižana Joea byl Cage pro režiséra Gordona Greena jediným adeptem. „Joe je muž, který má velice temnou minulost, přesto zůstává v jádru dobrým člověkem. A Nick je ten, kdo umí nechat problesknout světlo snad i skrz brnění. A právě to dělá jeho představení tak zajímavé a skutečné. Nebojí se otevřít divákům to nejhlubší nitro. Je v něm lidskost a čestnost, síla i zranitelnost, které jsem v Joeovi hledal.“

V dramatu Joe dostal po delší době opět šanci ukázat své vyzrálé herecké umění.

V dramatu Joe dostal po delší době opět šanci ukázat své vyzrálé herecké umění.

FOTO: CinemArt.cz

Film vznikl podle stejnojmenného románu spisovatele Larryho Browna, který je oceňován především pro svou syrovost a autentičnost. Cage román četl několikrát.

„Znal jsem ho snad celý nazpaměť a mohl jsem bez problémů citovat celé pasáže. Příběh Joea přede mnou otevřel úplně nový svět. Cítil jsem z něho tvrdost, odvahu připomínající syrovou realitu Hemingwaye a byl jsem odhodlaný vnést do postavy celou svou životní zkušenost, obnažit se před kamerou i emocionálně,“ vysvětluje herec, který jak vzhledem, tak věkem přesně odpovídal režisérově představě.

Cage se pro Joea rozhodl i proto, že to byl nízkorozpočtový film. „Znamenalo to totiž, že jsme nebyli odkázáni na desítky dalších producentů, kteří vám pořád říkají, že jste už překročili další milión a že tuhle scénu už nesmíte opakovat, takže jsme mohli svobodněji dýchat a dělat si věci podle svého. Navíc duší příběhu je vztah, který je podobný vztahu otce a syna. A i když není příbuzenský, je velice silný, a to já mám rád,“ přiznává otec dvou synů - dnes už čtyřiadvacetiletého Westona a devítiletého Kal-Ela.

Cageova cesta od nezávislých filmů do hlavního proudu a zpět je známá. Na to, aby se z něho stala hvězda první velikosti, mu stačilo jen deset let. Už od prvních snímků svého slavného strýce Francise Forda Coppoly, jako byl Cotton Club (1984), přes akční komedii bratří Coenů Zmatky v Arizoně (1987), krimi Davida Lynche Zběsilost v srdci (1990) až po oscarového alkoholika se sebevražednými sklony v Leaving Las Vegas (1994), byl pro Hollywood nepostradatelný.

V dalším desetiletí pak přišly slavné mysteriózní thrillery Hadí oči, 8 mm a špičkové akční krimi Skála, Con Air, 60 sekund a strhující Obchodník se smrtí (2005). Od té doby natočil dalších pětadvacet snímků, zdaleka ne všechny na předešlé úrovni.

„Točím spoustu rozmanitých filmů, hraní prostě miluju. Nechci se ale ukazovat jen v rolích, které mi padnou a o kterých vím, že s nimi nebude ten nejmenší problém. Chci zkoušet stále něco nového, neobvyklého, všechny možné žánry i za cenu toho, že na mně za to kritici nenechají nit suchou. Záměrně jsem si proto v Hollywoodu vytvořil image podivína,“ vysvětluje letos v lednu padesátiletý Nicolas.

Zámky, rezidence, ostrov, ferrari, tryskáč…

K jeho abrahámovinám mu přály milióny fanoušků z celého světa. Shodují se v tom, že značná část úspěchu tkví v jeho osobním kouzlu. „A nikdo mu také neupře, že je jeden z nejproduktivnějších a nejpracovitějších herců, a to zdaleka nejen své generace. Ne nadarmo také jeho filmy vydělaly skoro pět miliard dolarů,“ vypočítávají. Zlí jazykové ale říkají, že Cage kdysi tolik točil i proto, aby mohl hodně utrácet - a teď aby mohl splácet dluhy.

Jak se ale jednomu z nejlépe placených herců, který jen v letech 1996-2011 vydělal sto padesát miliónů dolarů, podařilo málem zbankrotovat? Potíž byla v tom, že stejně tak, jak rostly jeho honoráře, rostly jeho výdaje a závislost na utrácení. Za sedm let do roku 2007 utratil tolik, že by se za to nemusel stydět ani sultán z Bruneje.

V té době koupil patnáct rezidencí včetně osmimiliónového hradu v Anglii, do jehož oprav dal další milióny dolarů, ale nestrávil v něm jedinou noc, zámek v Bavorsku, miliónové usedlosti v New Orleansu, v Bel Air, v Malibu, v Las Vegas, také ostrov na Rhode Islandu a pozemek na Rajském ostrově na Bahamách.

K tomu čtyři luxusní jachty a řadu exotických aut, jako bylo devět Rolls Royceů, Lamborghini a miliónové Ferrari Enzo, třicet motocyklů a za dalších třicet miliónů dolarů osobní tryskáč. Nešetřil ani na umění. Jeho sbírka čítá na padesát cenných obrazů, desítky šperků, šedesát sedm miliónů let starou lebku dinosaura a dvě velice vzácné albínské královské kobry.

Nick si tedy léta žil nad poměry a přitom neplatil řádně daně. Když v roce 2009 dosahoval jeho dluh na daních 13 miliónů dolarů, začal se zbavovat nejdříve domů. To ale nepomohlo, protože v hospodářské krizi byla nejhorší doba na prodej nemovitostí. Jedinou možností bylo opět vydělávat na filmech, což se mu od povedené akční komedie Kick-Ass (2010) opět daří. Naštěstí s jeho reputací dříče pro něj není problém vydělat rychle další milióny, diář má Cage plný až do roku 2016.

Nicolas Cage a Emma Stoneová namluvili postavy v animovaném filmu Croodsovi.

Nicolas Cage a Emma Stoneová namluvili postavy v animovaném filmu Croodsovi.

FOTO: Foto Reuters

Když netočí, vychutnává si život v anglickém hrabství Somerset se svou třetí manželkou, o dvacet let mladší korejskou servírkou Alicí, a Kal-Elem. Už tu sice musel prodat hrad Midford i viktoriánský dům v městečku Bath, ale menší příjemná rezidence na pohodový život stačí. Teď mu udělal velkou radost jeho prvorozený syn Weston, když mu prozradil, že bude dědečkem. „Není to báječné? Bude to u nás v rodině třetí kluk. A to je nad všechny poklady světa. Nic jiného už ke štěstí nepotřebuju,“ končí Nicolas Cage.