Jen chvíli si připadám jako létající artista, ale opravdu jen chvíli. V závěsném systému redcord (red znamená červený a cord zase provaz, páska) přitahuji volně ležící nohu k té v popruhu. A výdrž. Tajím dech soustředěním. Můj mozek přestává myslet na povinnosti. Uvědomuji si svaly, na které jsem už dávno zapomněla. Po třiceti vteřinách mám dost.

„Nesmí vás to bolet,“ říká terapeut. „Ale ideální je vydržet v závěsu 120 vteřin. To je náš postupný cíl. Tehdy se začnou zapojovat hluboké stabilizátory, které nahrazujeme povrchovými svaly. Hodně zanedbáváme například svaly pánevního dna. Tak pokračujeme, přitáhnout nohu a jedna, dva, tři…“

Černý zázrak z Libišan Ve vanách se slatinou o teplotě 39 až 41 stupňů si klienti vyhřívají své bolístky. Léčba je vhodná i pro kardiaky, revmatiky nebo bechtěreviky. „Koupili jsme 15 van.

Černý zázrak z Libišan - Ve vanách se slatinou o teplotě 39 až 41 stupňů si klienti vyhřívají své bolístky. Léčba je vhodná i pro kardiaky, revmatiky nebo bechtěreviky. „Koupili jsme 15 van. Do každé se vejde 10 až 15 kg slatiny. Vozíme ji z nedalekých Libišan. Použitá hmota se recykluje, což trvá pět až osm let,“ vypráví primářka.

FOTO: archiv Lázní Bohdaneč

Naprosto mu důvěřuji. V závěsu se cítím bezbranná. Atilla Bogdany má na redcord speciální kurz a je zkušený. Narodil se v Tvrdošovicích u Nových Zámků, vystudoval rehabilitaci a na praxi byl v Piešťanech. Pak získával zkušenosti v Jánských Lázních a teď pracuje v Bohdanči, kde poznal svoji manželku, rovněž odbornici na redcord.

Pozdrav z Norska

Lázně Bohdaneč, kousek od Pardubic, se specializují na léčbu pohybového aparátu. Ke všem osvědčeným metodám - masáže, koupele, cvičení, zábaly - přibyl redcord. Tohle špičkové cvičební zařízení vymysleli v Norsku.

Využívají ho už léta vrcholoví sportovci, astronauti, preventivně i zdraví jedinci, a hlavně pacienti s chronickými bolestmi, které vznikají jednostranným zatížením části těla. Lidé se sedavým zaměstnáním, ale i ti, kteří jsou stále na nohou.

„Jezdí k nám také hodně pacientů, kteří dřív pracovali v zemědělství. Jsou udření a zanedbaní a teprve v důchodu se začínají léčit. Bývají vděční i za malý úspěch a za vlídné zacházení,“ říká Ljiljana Marič, rodačka ze Sarajeva, primářka a ředitelka léčebné péče.

Rodačka ze Sarajeva Ljiljana Marič je ředitelkou lázeňské péče. V Bohdanči žije už 20 let. S manželem Željkem mají již dospělou dceru Irmu.

Rodačka ze Sarajeva Ljiljana Marič je ředitelkou lázeňské péče. V Bohdanči žije už 20 let. S manželem Željkem mají již dospělou dceru Irmu.

FOTO: Michaela Feuereislová

Příspěvkových pacientů je nejvíc. Zůstávají dva týdny, což je podle primářky málo. Léčení a rehabilitace pooperačních stavů by měly trvat tři týdny až měsíc. Samoplátců je kolem 30 % a stále oblíbenější jsou víkendové relaxační pobyty.

„Nabízíme atraktivní program nejen kulturní, ale i wellness kúry pro zdraví a krásu a také koupání v písáku, projížďku na koni, kole, máme tu golfové hřiště s osmnácti jamkami. Kousek je Kunětická hora, kde se prodává výborná zmrzlina z Opočna, trolejbus vás doveze k pardubickému nádraží, je to jen osm kilometrů,“ láká Ljiljana Marič.