Nakupují luxusní zahraniční nemovitosti, sportovní auta, americké čistokrevné koně či třebas další „buržoazní přežitek“ - psy. Večeří v pětihvězdičkových restauracích a měli zálusk dokonce i na Zakázané město, kde si chtěli zřídit elitní klub. To vše za pragmatické vlády komunistické strany.

Říše středu dýchá USA na záda

Počet čínských dolarových miliardářů vyskočil loni ze 79 na 128. Jen Spojené státy jich mají více: 400. Mezera mezi počtem čínských a amerických superboháčů se přitom zužuje stejně rychle jako rozdíl mezi hospodářskou silou obou zemí. Ekonomika lidové Číny je už na druhém místě na světě za USA experti očekávají, že během deseti let nejspíš vyskočí na příčku nejvyšší.

Nejbohatším podnikatelem v pevninské Číně je Robin Li, šéf internetového vyhledávače Baidu. Jeho aktiva se odhadují na 11,6 miliardy dolarů. Počet Číňanů, jejichž majetek překročil hranici jednoho miliónu dolarů, je přitom už 960 tisíc. O 9,7 procenta více než před rokem.

Největší automobilový trh na světě si nemohla nechat ujít ani exkluzivní značka Rolls-Royce. Na nedostatek zájmu v Číně si nestěžuje.

Největší automobilový trh na světě si nemohla nechat ujít ani exkluzivní značka Rolls-Royce. Na nedostatek zájmu v Číně si nestěžuje.

FOTO: fotobanka Profimedia

To je velký skok: ještě v roce 2009 bylo superboháčů „jen“ 450 tisíc. Mnoho analytiků ale soudí, že ve skutečnosti jich musí být hodně přes milión, protože ne každý z nich je ochoten otevřeně deklarovat své bohatství.

A další poznatek: zatímco Čína je centrálně plánovanou ekonomikou, 55 procent jejích milionářů vydělává peníze v soukromém byznysu, 20 procent v obchodě s realitami a 15 procent na akciovém trhu. Podle studie šanghajské organizace Hurun, sledující bohaté konzumenty, je překvapivé, že 30 procent čínských milionářů tvoří ženy. Většina milionářů žije v Pekingu, následují Kanton a Šanghaj.

S novým trendem se v Číně pochopitelně mění spotřební návyky. Boháči už nechtějí tolik šetřit jako jejich rodiče, ale spíše utrácet.

Malí císařové

Donald Holdsworth, ředitel australské skupiny MatchPower, vidí vysvětlení v demografii. „Průměrný věk čínského milionáře je 39 let - to je o 15 let méně než v zahraničí,“ upozorňuje. „Tento jev se časově shoduje se začátkem Maovy politiky jednoho dítěte - roku Malých císařů. Rodiče jim zákonitě poskytovali to nejlepší.“

Takže Malí císařové vyrůstali obklopeni veškerým blahobytem, který mohli otec s matkou zajistit, a ekonomika se ve stejné době přesunovala od komunismu ke kapitalismu.

„Vyrůstáte-li v konformní společnosti, kde není svoboda slova, tak jakmile se objeví příležitost se svobodně vyjádřit, využijete ji,“ říká Holdsworth. „Je to, jako když povolíte uzávěr šumivého nápoje.“

Mladá Číňanka v hříšném městě, jak se před válkou Šanghaji přezdívalo, míří s maskou na obličeji na seznamovací večírek nezadaných dívek a milionářů. Vstupné není žádná lidovka: 58.800 jüanů (asi 153 tisíc Kč).

Mladá Číňanka v "hříšném městě", jak se před válkou Šanghaji přezdívalo, míří s maskou na obličeji na seznamovací večírek nezadaných dívek a milionářů. Vstupné není žádná lidovka: 58 800 jüanů (asi 153 tisíc Kč).

FOTO: fotobanka Profimedia

A přesně to se odehrává v Říši středu. Milionáři se předvádějí, jak to jen jde. Rebecca Marstonová z BBC líčí příběh, který jí vyprávěl jeden obchodník s vínem o zvlášť pamětihodném - a potenciálně instruktivním - večeru.

Skupina čínských byznysmenů se dohodla, že se večer sejde na skleničku. Každý měl přinést svoji nejlepší láhev vína. Na stole se tak ocitly jedny z nejznámějších značek. Chateau Lafite 1962, Chateau Latour 1970 - láhve, z nichž každá v Číně přijde na 1600 dolarů.

Při příchodu hostitel zvolal: „Džentlmeni, odzátkujte láhve.“ Což udělali. Pak ukázal na velkou stříbrnou mísu na punč a vyzval: „Džentlemeni, vylijte své víno.“ Provedli - do mísy na punč! Smíchaný obsah jedněch z nejluxusnějších vín na světě nato naběračkou rozlili do sklenek.

„Jako milovník vína mohu prohlásit, že je to hrozné, ale musíte brát ohled na lidi, kteří si přejí naložit s tím, co si koupí, zcela podle svého. Koneckonců pro boháče neexistují žádná pravidla,“ vysvětluje Alun Griffiths, ředitel exkluzivních nabídek firmy Berry Bros and Rudd, pravidla trhu, který se chce ukázat.

Do pěti let největší luxusní trh světa

Tato pozoruhodná anekdota nicméně ilustruje, jak čínská nová smetánka přistupuje k luxusnímu zboží. A jak se převážně jeho evropští výrobci musejí snažit, aby jim takovýto lukrativní trh neproklouzl mezi prsty.

Čínský trh s luxusním zbožím roste nejrychleji na světě a podle odborníků by do roku 2015 mohl být největším na světě. Číňané jsou již nyní největším zákazníkem módní firmy Louis Vuitton, zajišťují 40 procent jejího zisku. Na tržbách Gucci se podílejí 18 procenty, u firem Bulgari 14 procenty a Hermés 11 procenty, nosí se tu i móda Burberry a jezdí ve vozech Audi.

I Škoda cílí na Číňany, kteří jí zaručují největší odbytiště. Prodlouží kvůli nim terénní model Yeti o šest centimetrů.

Forbes má pro specifické nároky čínských zákazníků jednoduché vysvětlení: prodloužená luxusní auta mají větší zadní sedadla, protože se předpokládá, že majitele bude vozit osobní šofér.

K vyhledávaným artiklům milionářských show v Číně patří pejsci. Jejich cena šplhá - jak jinak - do miliónů.

K vyhledávaným artiklům milionářských show v Číně patří pejsci. Jejich cena šplhá - jak jinak - do miliónů.

FOTO: fotobanka Profimedia

Čína loni díky silnému růstu prodeje vystřídala USA na pozici největšího automobilového trhu světa a přední světoví výrobci se snaží expanzí v nejlidnatější zemi světa kompenzovat pokles prodeje na rozvinutých trzích.

Agentura AP upozornila, že na seznamu luxusu, který nosí v hlavě nejbohatší Číňané, přibyla další položka. Velký, uslintaný, chlupatý pes, přeborník ve shánění ovcí: tibetský mastif. V Číně se prodává za desetitisíce dolarů a jeho konečná cena může překročit i 100 tisíc USD (téměř 1,9 miliónu Kč). Jednoho z nich si podle agentury Nová Čína loni za více než půl miliónu dolarů koupila jistá žena, která pro něj na letiště vypravila 30 mercedesů.

„Značky luxusního zboží v Číně posilují fenomenálním tempem a mít tibetského mastifa je dalším způsobem, jak zvýšit svou důvěryhodnost a blýsknout se svým bohatstvím,“ říká Rupert Hoogewerf, šéf skupiny Hurun.

Nedávno například jeden čínský zbohatlík zaplatil za tibetskou dogu, také hlídače, v přepočtu neuvěřitelných 26 miliónů korun. Tím se tento zástupce plemene, které podle pověstí sloužilo už Čingischánovi, stal nejdražším psem planety.

Poslední hit: superjachty

Branou k čínským zákazníkům jsou velká jména. Jak upozorňuje Holdsworth, v 80. letech byl pojmem bohatých v Británii rollsroyce. Než ustoupil střídmější značce Bentley či nynějším modelům Audi nebo Mercedes.

„Něco podobného se pravděpodobně stane v Číně, podobně jako předtím v Japonsku. Tam si dodnes cení svých luxusních značek, ale v méně okázalém provedení.“
Čínští multimilionáři se ovšem také vrhli na jachty.

„Mají chuť vyrazit na oceán a předvést se. Vzít klienty VIP, jet s nimi na ryby nebo jednat o kontraktech,“ říká šéf čínské asociace jachtařského a loďařského průmyslu Čeng Wej-chang.

Největší jachetní přístav právě vzniká v Tiencinu, vzdáleném od Pekingu po dálnici něco přes hodinu jízdy. Bude mít 750 kotvišť, které uspokojí i 90 metrů dlouhá luxusní plavidla. S ostrovem Chaj-nan na jižním pobřeží se už počítá jako s čínskou Riviérou. Čching-tao (se svými koloniálními kořeny německého piva), Siamen a další přístavy podél pobřeží o délce 14 500 km rovněž procházejí úpravami, aby přilákaly jachtařskou klientelu.

Stavbou superjachet se v Číně zabývá 20 společností, z toho 11 podporovaných zahraničním kapitálem. Hongkongské loděnice Kinship Marine dokončují v jihočínské provincii Kuang-tung jachtu dlouhou 44 metrů. Pro plavidlo s cenovkou na 27 miliónů dolarů kupce ještě nemají, ale ředitel Roger Liang se nějakého nedostatku zájmu neobává.

Šanghaj, finanční megapole Číny, střídá jednu show za druhou. Na snímku zve na mezinárodní prodejní výstavu osobních lodí - nového symbolu superluxusu.

Šanghaj, finanční megapole Číny, střídá jednu show za druhou. Na snímku zve na mezinárodní prodejní výstavu osobních lodí - nového symbolu superluxusu.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Čína je jako Rusko před pěti lety. Z Ruska se náhle stal velmi důležitý hráč a to samé se může stát s Čínou,“ řekl v narážce na miliardáře typu Romana Ambramoviče, který vlastní nejméně tři jachty.

Loděnice Samuela Wonga prodaly nedávno plavidlo jednomu podnikateli z pevninské Číny, který platil několikamiliónovou zálohu v hongkongských dolarech v hotovosti. „Nedokázali jsme to dostatečně rychle spočítat, tak jsme si museli koupit sčítací stroj na bankovky,“ podotkl Wong.

Bezpochyby nejde o poslední překvapení, které čínští pracháči mohou přichystat.