Hlavní obsah

Těžce handicapovaný Nikolas dělá díky péči maminky pokroky. Jeho osud je přesto nejasný

Mladá maminka se těšila na své první miminko, které se narodilo naprosto zdravé. Jenže když byl Nikolasovi jeden rok, odhalili u něj epilepsii, menší pravou mozkovou hemisféru, svalovou slabost končetin a mentální retardaci. Pro pětadvacetiletou Marcelu Šmudlovou to byl šok, ale i přesto, že je na dnes čtyřletého chlapce sama, zvládá péči dokonale. Budoucnost Nikolase je ale zatím nejasná.

Těžce handicapovaný Nikolas dělá díky péči maminky pokroky. Jeho osud je přesto nejasný

Narození Nikolase znamenalo pro celou rodinu radostnou událost. První rok nic nenasvědčovalo tomu, že by měl mít nějaké větší potíže. Pak si ale jednoho dne jeho babička všimla, že je něco špatně.

Chlapec byl najednou jako hadrová panenka, obracel oči v sloup a pravý koutek pusy mu padal. Rodiče tedy okamžitě vyrazili na pohotovost do Třebíče. Tam jim ale řekli, že dítěti nic není a že nechápou, proč vůbec jezdili. Rodičům to ale nedalo a raději se tedy sami obrátili na neurologa. Ten Nikolasovi natočil EEG a poslal je do Brna. Tam jim řekli, že přijeli za pět minut dvanáct.

Nikolas se narodil jako zdravé miminko, problémy se objevily až v jednom roce.

Foto: archiv M. Šmudlové

Nikolas prodělal těžký epileptický záchvat a po dalších vyšetřeních lékaři zjistili, že trpí kortikální dysplazií pravé mozkové hemisféry, tedy že pravá hemisféra je menší, než je obvyklé. K tomu má i hypotonii končetin a těžkou mentální retardaci. Pro maminku to byl obrovský šok.

„V tu chvíli se mi zhroutil svět. Neustále jsem brečela a vůbec si nedokázala představit, co bude dál a jak to všechno budu zvládat. Nakonec jsem ale vše přehodnotila a začala bojovat,“ popisuje nelehké začátky maminka.

Nikolásek s maminkou v Denním rehabilitačním stacionáři v Třebíči

Foto: Novinky

Teď jsou Nikolasovi čtyři roky a stále se zlepšuje.

„Určitě se zlepšil pohybově. Do roka byl vlastně ležák. Od roku, když jsme začali rehabilitovat, jezdit do lázní, tak se pohybově dost zlepšil. Takže krásně zkříženě leze, stoupne si sám s oporou a celkově je vnímavější vůči mně. Vůči okolí ani ne, ale se mnou se dokáže lépe domluvit. Podle grimas již vím, co od něj očekávat, co se mu líbí a nelíbí,“ popsala chlapcovo zlepšení maminka.

V rehabilitačním centru dělá velké pokroky.

Foto: Novinky

Vývoj Nikolase je zatím nejasný. „Na neurologii mi řekli, že pokud nastane samostatná chůze, že většinou přichází řeč. Přesně nikdo neví, jestli to přijde, nebo ne, jak se bude vyvíjet,“ popsala možné vize do budoucna.

Dnes je na vše sama

Největší oporou v péči o Nikolase byla mladé ženě její maminka, která ale před dvěma roky v pouhých 51 letech zemřela na rakovinu. Teď jí nejvíc pomáhají kamarádky a další maminky s postiženými dětmi. Poznala je hlavně díky stacionáři a facebookovým skupinám. S partnerem a otcem dítěte se před rokem a půl rozešli, protože si nerozuměli.

V týdnu je Nikolas od rána do odpoledne ve stacionáři. Poté si ho maminka vyzvedne, společně rehabilitují a chodí na procházky. I tak je to fyzicky, psychicky i finančně velmi náročné.

Finančně jim pomáhá nadace Dobrý anděl, díky které zvládají měsíčně uhradit léky, terapie, cesty k lékaři, mixovanou stravu a další zdravotnické výdaje. Měsíčně se podobné výdaje vyšplhají na zhruba 25 tisíc korun.

Chlapec by potřeboval nový kočárek.

Foto: Novinky

Jak Nikolas roste, je potřeba víc věcí a lepší vybavení, aby se mohl lépe pohybovat, cítil se dobře a byl v bezpečí. Potřeboval by hlavně nový polohovatelný kočárek, vhodný i na cestování do přírody, s odpruženými koly, který má větší nosnost, aby jim vydržel déle.

Vyjde ale na 55 tisíc korun, pojišťovna na něj bohužel nepřispívá. Proto se paní Šmudlová obrátila na charitativní projekt Patron dětí, která jí s vybráním financí pomáhá. Pomoci můžete i vy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků