Hlavní obsah
I děti podléhají fíglům obchodníků. Foto: Profimedia.cz

Jak dětem vysvětlit, že ne každá sleva v obchodě je skutečně výhodná

Obchodníci často používají na své zboží lákavé slogany, které mají lidi přesvědčit k nákupu. Často se tak děje formou nejrůznějších slev a akcí. Ve skutečnosti ale nemusí jít vůbec o výhodnou koupi, jak tyto slogany tvrdí. Jejich úkolem je často jen nalákat zákazníky, aby danou věc, kterou často ani nepotřebují, koupili. Takto oklamat se bohužel nechají často i dospělí, natož děti. Proto je tak důležité v tomto směru děti vzdělávat a vést je již od mala k finanční zdatnosti.

I děti podléhají fíglům obchodníků. Foto: Profimedia.cz
Jak dětem vysvětlit, že ne každá sleva v obchodě je skutečně výhodná

Češi obecně slyší na slovo sleva, proto jej mnozí obchodníci využívají i ve svém marketingu, a to ne vždy zcela oprávněně. Bohužel tento způsob marketingu je dnes cílený nejen na dospělé, ale i dětské zákazníky, kteří tyto výhodné nabídky vnímají ještě intenzivněji než dospělí a lze je i snadněji ošálit.

„Děti pak po těchto věcech touží a na dospělých si je vynucují, případně větší děti si je za své kapesné samy zakoupí,” upozorňuje pro MPR News profesorka Dina Borzekowkiová.

Rodiče by je tak měli i v tomto směru vzdělávat a poodhalovat realitu. Děti jsou učenlivé, a tak časem velmi snadno odhalí, kdy jde o skutečnou slevu, a kdy jen o vychytralý marketing.

Nejčastější obchodní fígle
Zatajování původní ceny - při slevách někteří prodávající strhávají cenu nebo ji přelepí novou tak, aby ji zákazník už neviděl a nemohl porovnat, zda je nákup skutečně výhodný.
Označení velkými písmeny (SLEVA) - přestože sleva bývá mnohdy jen korunová, sleva napsaná velkými písmeny může zákazníka natolik ošálit, že zboží nakoupí, aniž by ho třeba potřeboval.
Nadsazené původní ceny - rozšířené jsou i falešné astronomické slevy, kdy se cena nejdříve na několik dní výrazně zvýší a pak dá obchodník na zboží obrovskou slevu. Sleva 15, 20, 30, 50 % vypadá lépe než třeba jen 5 %.
Pouze dnes ušetříš, totální výprodej, likvidace prodejny - další způsob, jak zákazníky nalákat do prodejny, je napsat do výlohy tyto nápisy. Je to v podstatě forma nátlaku, jak lidi podvědomě ovlivnit k návštěvě prodejny. Ve skutečnosti tyto slevy mají dlouhodobý ráz, tudíž rozhodně neplatí déle než jeden den, a navíc mnohdy ani nejde o skutečné slevy, ale jednoduše zboží nevalné kvality. Samozřejmě někdy může jít o skutečný výprodej skladového zboží či rušení prodejny, nicméně často se stává, že obchod jen na čas změní nápisy ve výlohách.
Pouze v našem obchodě - věřit se dnes bohužel nedá ani častému tvrzení, že dané zboží lze právě v tomto jediném obchodě sehnat za bezkonkurenční cenu. Může jít o výhodnou nabídku, ale častěji je to opět jen trik, jak zvýšit prodeje. Někdy navíc dané zboží v obchodě vůbec nemají a prodavač jen s lítostí oznámí, že zboží již došlo a nabídne vám za něj něco jiného, což už výhodné být vůbec nemusí. Obchodník v ten okamžik zkrátka počítá s tím, že zklamaný zákazník nechce přijít domů s prázdnou, a tak zakoupí i cokoliv jiného.
4+1 ZDARMA - ne každé takové nabídky jsou skutečně výhodné, navíc skutečně byste si za normální situace koupili 5 takových věcí? Jde-li o potraviny, je sice hezké si věci kupovat do zásoby, ale mnozí výrobci ví, že když budou mít lidé tyto potraviny doma pod nosem, určitě je mnohem dříve sní a budou mít potřebu takový nákup provést opakovaně. Ve finále tak lidé ušetří málokdy.
Zdroj: Abeceda peněz České spořitelny

Jak se orientovat snáze v cenách? 

Pokud chcete snadno bez velkého počítání porovnat cenu, zda je nákup zejména potravin opravdu výhodný, je zapotřebí si všímat tzv. měrné ceny. Jedná se o cenu uvedenou za kilogram/litr/metr apod.

„Když si třeba vyhlédnete čtvrt litru ovocné šťávy za prodejní cenu 20 Kč, na cenovce musí být také uvedeno, že litr vyjde na 80 Kč. Pokud vedle v regálu najdete šťávu stejného složení od konkurence v třetinkovém balení (330 ml) za 22 Kč (66,7 Kč/litr), snadno si srovnáte, že konkurenční šťáva je ve skutečnosti cca o 13 korun na litr výhodnější,” uvádí příklad metodoložka Abecedy peněz České spořitelny Lenka Mužíčková.

Podobné je to ale i například při nákupu velkého balení např. toaletního papíru. Kromě ceny za celý balík naleznete na cenovce i cenu za 1 ks, tudíž i tuto cenu snadno porovnáte s ostatními baleními konkurenčních značek.

Nákup s rozumem a když má kvalita přednost před cenou

Kvalita výrobku se samozřejmě nedá zcela poznat podle ceny, mnohdy ale postačí obyčejný selský rozum. Třeba kuchyňský spotřebič vyrobený z kovu bude zřejmě trvanlivější než ten vyrobený z plastů, které obecně stárnou rychleji.

Při nákupu potravin se zase mohou hodit rady našich babiček a rodičů. Ti ještě spolehlivě vědí, že máslo nerovná se margarín z rostlinných tuků, nebo že čerstvé rajče voní a chutná jako skutečné rajče.

Mnohdy ale mohou pomoci i zkušenosti ostatních zákazníků a také nezávislé srovnávače a testy zboží, jako například pořad A Dost!

Čím kvalitnější zboží koupíte, tím nižší je pravděpodobnost zklamání v podobě jiné chuti či poruchy. Už naše babičky jednoduše věděly, že nikdo není tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci. A tím „levné“ se nemyslí málo drahé.

„Číst drobné údaje o složení potravin může být sice trochu otrava, ale je to ten nejlepší způsob, jak zjistit, co skutečně jíte. Samotný obal je jen pěkná vábnička. Nejvíce zastoupené složky bývají uvedeny na prvních místech. Pak už se vám třeba nestane, že koupíte místo zmražené ryby s trochou masa také velkou spoustu vody nebo místo libových párečků velkou spoustu kuřecího separátu,” upozorňuje Mužíčková.

Každý se může bránit

Klamavé nebo přehnaně agresivní jednání obchodníka, kvůli kterému se rozhodnete jinak, než byste se rozhodli s čistou hlavou a bez jakéhokoliv tlaku a ovlivňování, zákon zakazuje.

Klamat může obchodník přitom i tím, že zamlčí nějakou důležitou informaci. Zákon ale zakazuje i jakékoliv zastrašování - například v podobě přesvědčování obchodníka, když s ním zákazník neuzavře smlouvu, zaručeně ho zastihne strašlivá pohroma.

Zastrašování je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak výrobek nebo službu prodat.

Proto je zapotřebí se naučit bránit a zároveň na takové chování obchodníků upozornit dozorové úřady. Sice to zřejmě nevyřeší váš konkrétní případ, ale může to působit preventivně a zároveň díky tomu může dojít k postihu takového obchodníka.

Na koho se obrátit
Česká obchodní inspekce (ve všech případech) - www.coi.cz
Český telekomunikační úřad (telekomunikace, poštovní služby) - www.ctu.cz
Energetický regulační úřad (dodávky elektrické energie a plynu) - www.eru.cz
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (klamavá reklama v TV, rádiu a na internetu) - www.rrtv.cz
Krajské živnostenské úřady (tištěná klamavá reklama)
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků