Článek
Finští odborníci zanalyzovali data získaná v rámci studie Child-Sleep, která skrz dotazníky monitorovala zdravotní a psychickou pohodu 699 dětí od narození do 5 let věku.
Podle jejich zjištění téměř čtvrtina všech dětí strávila sledováním obrazovek v 18 měsících věku více než jednu hodinu denně, v pěti letech se tak dělo již u 95 % všech dětí, přičemž čas u obrazovek se prodloužil až na průměrných 114 minut denně.
Doporučení odborníků přitom je, aby předškoláci u obrazovek netrávili více jak 60 minut denně. Pokud děti tráví u obrazovek delší čas, mohou se u nich objevit problémy se špatnou koncentrací, impulzivitou, hyperaktivitou či zhoršeným navazováním kontaktů s ostatními dětmi a utvářením přátelských vazeb.
Společné hraní s rodiči nenahradí sebelepší hračka
Problém odborníci především vidí v tom, že čas u obrazovek jde na úkor času, který by děti měly trávit hraním, interakcemi s rodinou či jinými dětmi a také čtením s rodiči.
Kolik času by měli u obrazovek trávit dospívající?
Jak ukázala nedávná studie amerických vědců ze San Diega, nejšťastnější dospívající jsou pak ti, kteří tráví v digitálním prostředí méně než dvě hodiny denně.
Čím déle se v něm pohybují, tím jsou méně spokojení se svým životem, mají nízkou sebeúctu a necítí se šťastní.
Sociální izolace trápí i teenagery aneb Jak jim pomoci se s ní vyrovnat
