"Nárůst počtu evidovaných týraných dětí je ovlivněn také zvyšujícím se povědomím veřejnosti, a tím i počtem hlášených případů, nicméně se stále jedná o alarmující údaje," uvádí se v materiálu.

"Cílem koncepce je vytvořit metodiku, která by vytvořila kvalitnější systém sociálně právní ochrany dítěte. Problém je v tom, že vedle státu v této oblasti působí i obce, neziskové organizace a soudy. Máme tedy snahu sladit jejich spolupráci. Chceme zvýšit i kvalitu vzdělávání odborníků, kteří se zabývají těmito problémy a více informovat veřejnost o problému. Velmi často vznikají problémy, kvůli lhostejnosti okolí," řekl Právu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.

Trauma na celý život

Psychické trauma, které děti týráním utrpí, si s sebou nesou dlouhá léta, mnohdy i po celý život, upozorňují odborníci. Minimalizovat dlouhotrvající důsledky zneužívání či zanedbávání lze především včasným rozpoznáním týrání a rychlým zahájením terapie.

Nejúčinnějším prostředkem snižování počtu dětí ohrožených syndromem týraného dítěte je prevence. "Je nutné především informovat širokou veřejnost o problematice syndromu CAN (týraného dítěte) a zvyšovat všeobecné povědomí o povinnosti hlásit každé podezření na týrání a zanedbávání dítěte v nejbližším okolí," je jedním ze závěrů, ke kterým vládní materiál dochází.

Pokud již k týrání nebo zneužívání dítěte došlo, je na místě především včasné zahájení sociálně-terapeutické práce s dítětem, rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a s dalšími osobami, které mají vztah ke konkrétnímu případu, uvádí se dále v materiálu.

Syndromem týraného dítěte jsou ohroženy děti žijící v nestabilním rodinném prostředí, děti rodičů závislých na návykových látkách, děti v rodinách s nízkou sociálně-ekonomickou úrovní nebo v rodinách společensky uzavřených vůči majoritní společnosti.

Uzavřenost těchto rodin způsobuje, že jevy, jako je týrání, zneužívání a zanedbávání, je velmi obtížné odhalovat. Mezi ohrožené děti je však nutné zařadit i děti zanedbávané. "Přestože se v definici CAN uvádějí až na posledním místě, praxe dokazuje, že okruh těchto dětí je největší," připomíná se v materiálu.

Stejně tak jsou ohroženy i děti traumatizované vymáhaným kontaktem s rodičem přes odpor vyvolaný předchozími negativními zážitky, ale také děti manipulované proti jednomu z rodičů bezdůvodně. Vláda v materiálu konstatuje, že je zapotřebí posílit spolupráci sociálních pracovníků s dětskými lékaři při odhalování případů týrání a zaměřit se na práci s dětmi ohroženými týráním.

Počet zjištěných trestných činů týrání svěřené osoby
2006 (do 31. 7.)                           - 103
2005                                              - 202
2004                                              - 185
2003                                              - 137

Zdroj: ministerstvo vnitra

Svazoval dítě, aby mohl žít ze sociálních dávek
Šestileté Vendulce z Prahy otec zakazoval chodit, přivazoval ji na kočárek, všude ji vozil nebo přenášel. Když se pokusila chodit, stačil jediný krůček, zmlátil ji páskem. Důvod? "Chtěl inkasovat na ,invalidní‘ dceru co nejtučnější sociální dávky. To se mu podařilo. Nepracoval, žil jen z dávek," popisuje smutný příběh Fond ohrožených dětí (FOD). Záměrné mrzačení dcery vyšlo najevo po roce. Vendulku zachránilo to, že otec dlouhodobě neplatil nájem. Při exekučním stěhování bez náhrady vykřikoval, že nemá kam jít, a skočí proto i s dcerou z Nuselského mostu. Vendulka mu proto byla odebrána a znovu začala chodit. Zprvu nejistě a jako batole, později už se mohla zapojit do dětských her.  
Otec přestal trestat
Jiný příběh si prožila zdravotně postižená Dana. Docházela do zvláštní školy, kde byla terčem posměchu a často i šikany. Bez kamarádů se její život stával jen těžko snesitelným. Neuměla se smát a téměř nekomunikovala s okolím. Otec ji navíc často bil. Bezútěšný osud změnily až nové kamarádky. Dana se jim svěřila a ty ji po jednom otcově výbuchu vzteku odvedly na pohotovost. Výsledkem otcova řádění byl rozsáhlý edém nosu po úderu pěstí, podlitiny po ranách řemenem. Domů se už dívka vrátit nechtěla, ale nakonec musela. S podmínkou, že rodiče nebudou dceři bránit dál se kamarádit s oběma děvčaty, která jí pomohla. Otec navíc pod hrozbou trestního stíhání slíbil, že se zdrží jakýchkoliv trestů. Příběh měl nakonec šťastný konec. "Dana, s níž jsme byli dlouho v kontaktu, zcela rozkvetla. Už se umí smát a nabyla na sebevědomí," uzavírá FOD.
Týrají bohatí i chudí
Právě kamarádi hrají velkou roli v odhalování případů týrání. "Především jim se děti s ubližováním svěřují. Nelze očekávat, že půjdou za dospělými," uvedla Eva Sovová z Nadace Naše dítě a dodala, že děti týrají všechny skupiny dospělých. "Praxe ukazuje, že týrání se dopouštějí vysokoškolsky vzdělaní i prostí lidé, bohatí i nemajetní. Nezáleží ani na etnickém původu," doplnila.