Dobrý den, mám osmnáctiletou dceru s ADHD. Dříve navštěvovala Pedagogicko-psychologickou poradnu a byla i na dobrovolném výchovném pobytu, aby zjistila, že se věci nemají tak, jak by chtěla. Emočně je prý vyzrálá na 15 let. Studuje třetím rokem na kuchařku. Chci se optat, stále má všechny prvky ADHD - je neustále podrážděná, impulzivní, negativní... Jde i v tomto věku ještě nějak pomoci? Popřípadě, pomohly by nějaké léky?

Je moc dobře, že se ptáte, jak pomoci své dospělé dceři. I když „papírově” je dospělá, ještě neznamená, že ve všem dospěla. V mnohém ji můžete podporovat, i když chápu, že soužití může být někdy náročné. Moc oceňuji, že si nestěžujete, nejste negativní, zajímáte se.

Je skvělé, že dcera studuje na kuchařku, pokud ji tato práce nebo nějaká jiná bude bavit, tak to bude mít pozitivní vliv na její psychickou pohodu. Podpořte ji, aby dostudovala, přestože to nemusí mít jednoduché. Období dospívání je totiž pro mladé s poruchou ADHD velmi náročné.

Musí se naučit nějak kompenzovat příznaky, pracovat s impulzivitou, emočními výkyvy. Ve společnosti mohou zažívat velmi náročné situace, protože tím, jak jejich sociální neobratnost vyčnívá, vyčnívají i oni sami. Přitom se pouze neumí vyznat v sociálních situacích a vztazích. Často potřebují ohleduplnost od okolí. Bohužel té se mnohdy nedostává, protože odlišnost a odlišné prožívání těžko chápeme. Připojuji se ke sloganu: „Je OK nebýt OK.”

Nepíšete, v kolika letech dceři ADHD diagnostikovali, ale soudím, že s vámi tato porucha žije odmalička. I v dospělém věku ji lze vhodným přístupem zmírňovat.

Bylo by moc fajn, kdyby dcera co nejvíce využívala sociálně tréninkových skupin, ve kterých se mladí pod vedením odborníků učí, jak komunikovat, techniky sebeovládání, emoční trénink, zvládání konfliktů. Navíc se to děje mezi vrstevníky, takže se seznámí s dalšími mladými lidmi.

Vaše dcera nepotřebuje úlevy, potřebuje vytvořený režim, rituály a mít možnost se o vás opřít. Smyslem je ji co nejdříve připravit na samostatný život.

1. Potřebuje zažít pocit, že něco zvládne, že dojde k cíli a zažije úspěch ze sebe samé

Pomozte jí stanovit si drobný cíl - klidně to může být něco z jejího studijního oboru, například vám doma kompletně i s nákupem a úklidem navaří.

Stejně tak může být drobným cílem roztřídit prádlo, vyprat, usušit, vyžehlit.
Nepodporujte odkládání úkolů na potom, buďte důsledná, aby se jí podařilo dokončit vše započaté!

2. Jeden z velkých cílů je pro dceru dokončit vzdělání a najít si práci

Je to cíl, který se blíží a je důležité na něm pracovat. Může být v životě dcery důležitým mezníkem. Povídejte si s ní o tom, co bude dělat, kde bude bydlet. Na co se těší. Čeho se bojí. Co by zvládla už teď. Pomozte jí vytvářet její dospělost.

3. Dceru hodně oceňujte a chvalte, i za maličkosti

Nic vás to nebude stát, a přitom můžete dát to nejcennější, chvilku pozornosti. Dcera potřebuje cítit, že jste tu pro ni:

  • Je mi s tebou příjemně, jsem moc ráda, že si můžeme povídat.
  • Uvařenou večeří jsi mě moc potěšila.
  • Mám fajn parťačku, moc ráda s sebou uklízím, děkuji.
  • Je super, že se chystáš do školy a už to zvládáš sama. Fakt jsem z toho nadšená.
  • A spoustu dalších pochval

4. Řekněte dceři, čeho si na ní vážíte, v čem je dobrá

Když bych se vás zeptala: Čeho si na své dceři vážíte? Co jí jde? V čem je dobrá? Co byste se chtěla od své dcery naučit? Co mi odpovíte? Napište si to prosím, a pak to dceři řekněte nebo předejte.

5. Podporujte vyjadřování emocí

Když vidíte, že dcera prožívá emoce, pomozte jí, aby pojmenovávala to, co prožívá. „Vidím, že se něco děje. Vypusť to! Klidně si zakřič, co cítíš! Pojmenuj svou emoci, aby mohla ven!”

Vaše dcera se potřebuje naučit pracovat se svými emocemi, rozpoznávat, kdy přicházejí, co je podněcuje a jak reagovat.

6. Pokud dcera nemá koníčka, podpořte ji v nějakém

Najít si nějakého koníčka, co ji bude bavit, v čem se bude cítit užitečná, je hodně naplňující.

  • Může to být vše kolem zdravé výživy a vaření.
  • Péče o zvířátko
  • Scházení se v komunitě vrstevníků
  • Nějaký sport či zpěv, divadlo, kreslení

Jsou neziskové organizace, které pomáhají dospívajícím s ADHD překlenout náročné období plné změn. Zkuste nejen zde hledat pomoc a inspiraci, ale třeba i na internetu.

V případě užívání léků je nutné obrátit se na psychiatrickou ambulanci. Přeji hodně trpělivosti a nadhledu, vaše dcera má pestrý svět prožívání a potřebuje hodně pochopení a tolerance.

Může se vám hodit na Seznamu: