Hlavní obsah

Proč je sledování růstu dítěte důležité

Novinky, das

Růst je zrcadlem zdravotního stavu dítěte. Proto jej od narození sledují dětští lékaři a hodnoty zaznamenávají do tzv. percentilových grafů, z nichž jsou patrné růstové křivky dítěte, které lze porovnávat s vrstevníky.

Foto: Profimedia.cz

O poruchu růstu jde i tehdy, když je růstová rychlost nižší, než jaká odpovídá danému věku.

Článek

Jednotlivá období růstu zahrnují jednak dynamický nitroděložní růst a navazující rychlý růst v 1. a 2. roce života, ale také klidný růst během dětství, na nějž navazuje opět růstové zrychlení během dospívání.

Každé z těchto období růstu se řídí svými zákonitostmi. Během nitroděložního života hrají významnou roli faktory ze strany matky (výživa, užívání návykových látek včetně kouření, infekce, funkce placenty).

Od druhého roku života růst závisí na dědičných růstových předpokladech a ovlivňuje ho zejména růstový hormon. V období dospívání se na růstovém tempu podílí především pohlavní hormony.

Za malý vzrůst se považuje výška dítěte pod 3. percentilem pro věk a pohlaví. O poruchu růstu jde i tehdy, když je růstová rychlost nižší, než jaká odpovídá danému věku. V těchto případech je zapotřebí udělat celkové vyšetření dítěte.

Na co se vyšetření zaměřuje?
Chronická onemocnění – porucha růstu může být prvním projevem chronického onemocnění. Typickým příkladem je intolerance lepku (celiakie), dále chronické zánětlivé onemocnění střeva, závažnější nemoci ledvin, srdce apod.
Snížená funkce štítné žlázy, nedostatečná tvorba růstového hormonu – za poruchou růstu může být snížená funkce štítné žlázy nebo nedostatečná tvorba růstového hormonu v podvěsku mozkovém. Příčinou nedostatku růstového hormonu mohou být například vrozené poruchy utváření podvěsku mozkového nebo jeho získané poškození (úrazem, nádorem, ozařováním).
Turnerův syndrom – u dívek s poruchou růstu je nutné vyloučit také Turnerův syndrom, tj. chromozomální odchylku, kdy chybí jeden ženský pohlavní chromozóm X nebo jeho část. U těchto dívek se malý vzrůst pojí s poruchou dospívání v důsledku nedostatečné činnosti vaječníků a s dalšími projevy.
Familiární malý vzrůst – u některých dětí je menší vzrůst daný jejich rodinnými dispozicemi, často v kombinaci s konstitučním opožděním růstu a puberty (pomalejším biologickým zráním organismu).

Na základě výsledků vyšetření pak lékař nasadí léčbu. Například u dětí s celiakií je nasazena bezlepková dieta, u poruch štítné žlázy vhodné léky. Pokud je problémem nedostatečná tvorba růstového hormonu, dodává se přímo ten.

Růstový hormon je látka tělu vlastní, také proto je léčba bezpečná a zdravotní problémy spojené s jeho podáváním zcela ojedinělé. „Biosyntetický růstový hormon se vcelku nebolestivě podává speciálními aplikátory nebo pery každý večer před spaním do podkoží v oblasti stehna. Denní aplikaci růstového hormonu může usnadnit i moderní elektronický, inteligentní aplikátor, přesně monitorující léčbu k dosažení ještě lepších výsledků,“ upozorňuje MUDr. Eva Al Taji, Ph.D. z Kliniky dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV v Praze.

Léčba růstovým hormonem příznivě ovlivňuje také růst u dívek s Turnerovým syndromem, u dětí s poruchou SHOX genu (gen podílející se na řízení růstu kostí) nebo u dětí s růstovým selháním navazujícím na nitroděložní opoždění růstu.

„Efekt léčby růstového hormonu závisí na délce jejího trvání, proto je důležité, aby podávání hormonu bylo zahájeno co nejdříve. Bohužel většina dětí s růstovou poruchou bývá rozpoznána poměrně pozdě, v průměru mezi 8. a 10. rokem věku. Tím je délka léčby limitována, protože tělesný růst končí po pubertě (u dívek obvykle mezi 14. a 15. rokem, u chlapců mezi 15. a 17. rokem věku), kdy ho již nelze nijak ovlivnit,” varuje prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., FCMA, přednosta Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha.

Zásadní role růstové chrupavky
Nové výzkumy ukázaly, že hlavní strukturou v lidském těle, která řídí růst, je růstová chrupavka dlouhých kostí končetin. Růstová chrupavka se nachází jen u rostoucího dítěte. Na prahu dospělosti nezralé zásobní buňky (chondrocyty) zanikají a zaniká také chrupavka. Růst člověka je definitivně ukončen. Růstovou chrupavku mají děti na obou koncích stehenní i lýtkové kosti. Je také na dlouhých kostech paží, které se prodlužují paralelně s růstem dolních končetin, ale na tělesnou výšku nemají přímý vliv.
„Růstová chrupavka je zásobárnou nezralých buněk zvaných chondrocyty, které se působením řady faktorů množí, postupně vyzrávají a stávají se základem definitivní kosti. Všechny děje uvnitř růstové chrupavky jsou harmonicky řízeny. Chrupavka přijímá signály, které k ní proudí krví. Krev k růstové chrupavce přivádí růstový hormon, hormony štítné žlázy, hormony nadledvin a pohlavní hormony. Každý z těchto hormonů má vliv na zmnožování a zrání chondrocytů. Chrupavka přijímá také informace o stavu výživy a celkovém zdravotním stavu dítěte. Pro zmnožení a zrání chondrocytů a růst kosti jsou pak také určující i geny,“ vysvětluje profesor Lebl.

Tělesná výška není nezbytným předpokladem úspěšného a šťastného života, ale u mnohých lidí může být nedostatečný vzrůst například příčinou psychických problémů. Nelze proto tento problém bagatelizovat.

Víte, že růstová rychlost:

  • je nejvyšší během nitroděložního života – kolem 50 cm za 9 měsíců,
  • v 1. roce dosahuje asi 25 cm za rok – dítě tedy vyroste zhruba o 50 % svojí porodní délky, 
  • v 2. roce je v průměru 12 cm za rok – dítě tak dosáhne asi poloviny své dospělé výšky,
  • v dětství pak mírně klesá ze 7,5 cm za rok ve 3 letech na 5 cm za rok před nástupem pubertálního výšvihu,
  • v období dospívání opět stoupá asi na 9 cm za rok u dívek a cca 10,3 cm za rok u chlapců.
  • v 18 letech dosáhne mladý muž výšky v průměru 180,2 cm a mladá žena 167,3 cm.

Reklama

Výběr článků

Načítám