„V mládí ženy problémy s početím neřeší, byť je ve svém okolí vnímají. Děti obvykle odsouvají na pozdější dobu kvůli studiu, zaměstnání či absenci správného partnera. Zlom přitom nejčastěji přijde právě s příchodem kvalitního partnera, případně se zjištěnými zdravotními problémy. Silný vliv mají také tikající biologické hodiny, partnerova touha po dítěti, vyšší věk partnera či názor, že dítě je naplněním partnerského vztahu,“ vysvětluje MUDr. David Rumpík, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

Často se tak u žen děje kolem třicátého roku věku, kdy se ale začíná šance na otěhotnění a donošení miminka snižovat, ke zdárnému úspěchu je zapotřebí minimálně trpělivost.

Pokud žena neotěhotní po šesti měsících až jednom roce pravidelného nechráněného pohlavního styku, pak je dobré navštívit odborníka. Až na základě jeho zjištění je doporučováno konkrétní řešení.

První variantou je umělé oplodnění

Většina mladých lidí za prvotní možnost řešení své situace považuje umělé oplodnění. Nejpřijatelnější variantou samozřejmě je, když žena dítě porodí a oba partneři jsou biologickými rodiči. Naopak nejméně přijatelnou možností je ta, kdy dítě porodí náhradní matka. Pro ženy je důležitý prožitek z těhotenství a mateřství, pro muže je zásadní dědičnost.

Dárcovství pohlavních buněk je snesitelnějším řešením spíše pro ženy než pro muže. Obávají se ale, že variantu darovaných spermií partner odmítne, nebo pro něj bude obtížné ji akceptovat. V případě darovaného vajíčka a darované spermie pak často přichází v úvahu spíše adopce.

„Statistiky říkají, že každý rok se pomocí umělého oplodnění v Česku narodí zhruba pět až šest tisíc dětí, což tvoří 5 až 6 % ze všech novorozenců. U zhruba desetiny jsou použity darované pohlavní buňky, případně embrya. V mezinárodním srovnání se tak řadíme k zemím jako Finsko, Norsko nebo Švédsko, kde jsou více než 3 % dětí narozených za pomoci metod asistované reprodukce,“ upozorňuje Ing. Vlastimil Weber, vedoucí oddělení laboratoře pražské IVF kliniky Gennet.

Metoda social freezing se zatím v Česku příliš neuchytila

Social freezing neboli preventivní zmražení vlastních zdravých vajíček či spermií se v Česku zatím příliš neuchytilo.

„Z výsledku průzkumu jsme zjistili, že ženy mají o této možnosti minimální nebo zkreslené informace, primárně vyvolává spíše negativní reakce. Na druhou stranu, pokud ženy k social freezing vedou zdravotní důvody, vnímají ho jako jednoznačně přijatelnou možnost,“ popisuje MUDr. David Rumpík.

Celé tři čtvrtiny respondentek preferují vlastní uchovaná vajíčka před vajíčky dárkyně. Jen pouhá 2 % by upřednostnila vajíčka dárcovská před vlastními.

A jaká je ochota darovat vlastní nevyužitá vajíčka? Celých 56 % žen by je darovalo jiné ženě, 20 % žen by je poskytlo na vědu a výzkum a čtvrtina by vlastní vajíčka cizímu páru nedarovala.

Ukázalo, se že finanční kompenzace není pro dárcovství vajíček dostatečnou motivací. Ochotnější darovat za peníze jsou ženy bez maturity a ženy, které již mají vlastní děti. Oproti tomu vysokoškolačky a ženy, které ještě vlastní děti nemají, ale chtějí je, darování vlastních vajíček odmítají častěji.