Bolesti hlavy nebo nevolnost, to jsou jen některé běžné symptomy hrozící školákům. Studie provedená univerzitou v německém Bielefeldu ukázala, že až každý pátý mladistvý trpí nadměrným stresem. Až dvě třetiny žáků pak dokonce přiznaly občasné bolesti či poruchy spánku. To vše by přitom mělo být varovným signálem pro rodiče, že jejich děti mohou trpět tzv. burn-out syndromem (vyhoření).

Ze studie bohužel také vyplývá, že mnoho rodičů si hrozící nebezpečí vůbec neuvědomuje. Devět z deseti totiž uvedlo, že si nemyslí, že by jejich ratolesti byly ve škole příliš zatěžovány. Čtyřicet procent z nich se dokonce obává, že jejich potomci nejsou dostatečně vytíženi.

Ve skutečnosti přitom svým dětem mnohdy plánují každou hodinu jejich času, a to bohužel na úkor jejich psychiky a často i pocitu štěstí. A to nezůstává bez následků.

„Jedním z hlavních faktorů pro stres mladistvých může být důraz na úspěch ve výchově rodičů,“ upozorňuje pro server Familie Holger Ziegler, jeden z autorů studie. V dnešní době je totiž kladen velký důraz na výkon dětí. Dobré známky zajistí, že dítě může dál pokračovat na dobré střední škole a následně získá dobře placené zaměstnání. Na jednu věc ale rodiče často zapomínají. Děti musí mít pro svůj správný vývoj i dostatek volného času. Je to prostor, který mohou strávit hraním a patří jen jim. To je pro dětskou osobnost velmi důležité.

Hrát si! Ale kdy?

Během her si mohou děti nacvičit i jiné činnosti, na které není ve škole kladen velký důraz.

„Během her také dochází k rozvoji dalších nervových spojů v mozku. Dítě například při hrách na schovávanou se svými vrstevníky objevuje svůj potenciál a vytváří si svoji vlastní osobnost. Je proto na rodičích, aby mu umožnili co nejvíce příležitostí, kdy může se svým volným časem nakládat tak, jak chce. Nejen tak, jak si přejí rodiče,“ radí psycholog Gerald Hüther. Sám je spoluautorem knihy, ve které nabádá rodiče, aby svým dětem umožnili si chvíli prostě jen hrát. Během dne na to ale často nezbývá místo.

Jak ukazuje studie z Bielefeldu, až dvě třetiny vystresovaných dětí mají problémy s návaly vzteku, agresivity nebo se samy neumí zabavit. Mají nižší sebevědomí a těžkosti se samostatným řešením problémů. Každé druhé dítě s vysokou hladinou stresu má navíc strach, že zklame své rodiče.

„Děti však nejsou žádní roboti, jsou to lidé, které musíme chápat s jejich pozitivními, ale i negativními vlastnostmi. Důležitá je hlavně láska a pozornost. Rodiče musí pochopit, že dítě má svoji vlastní osobnost a nemusí nutně naplnit všechna jejich očekávání,“ myslí si expert.

Všeho s mírou

Rodiče by měli svým dětem dát dostatečný prostor k rozvoji, ale přesto je stále vést. „Důležitá je míra a nepřeceňovat svá očekávání. Dětství je totiž časově omezené a je důležité jej nenaplnit jen povinnostmi, kterých si jako dospělí užijeme více než dost. Nejlepší dárek, který jim tak můžeme dát, je bezstarostné dětství,” radí Radek Mojžíš ze serveru Patalie.

U volnočasových aktivit pak stojí za zvážení, zda je opravdu nutné, aby dítě hrálo na klavír, kytaru, učilo se pět jazyků a hrálo vrcholově fotbal. Je důležité stanovit si priority a zacházet s volným časem tak, aby vždy nějaký zbyl.

„Klíčová je dobrá organizace času, která bude ale vždy záviset na vůli rodičů. Volnější režim pak prospěje nejen dětem, ale i celé rodině, která spolu může trávit více času. Pevnější vztahy a klidnější potomci jsou přeci důležitější než samé jedničky,” uzavírá téma Radek Mojžíš.