Například na Praze 9 dokonce zorganizovali společné výběhy maminek s kočárky, které se ujaly, a počet jejich příznivkyň se rozrůstá. V jejich popředí stojí Simona Vlašimská, matka tří dětí, která začala běhat před pár lety.

„Přišlo to tak nějak samo. Čtyřicítka na krku a malá dcerka. Začaly mě honit myšlenky typu 'jsi stará matka'. Vzhledem k tomu, že jsem musela nastoupit do práce už po šesti měsících, abych zaplatila hypotéku, nechtěla jsem Terezku opouštět už pak ani na minutu. Běhání se tedy nabízelo jako ideální řešení. A tak jsem s Terezkou v kočárku začala podnikat své první běžecké výpravy. Ráda na ty časy vzpomínám, hodně jsme s Terezkou povídaly, zpívaly… Jen v kopcích mi občas došel dech. Když se mi pak narodila dvojčátka, přirozeně jsem se opět s kočárkem rozeběhla. Kluci už teď začínají breptat a je s nimi legrace, Terezka nás doprovází na kole,“ vypráví Simona.

Později se seznámila s Milošem Škorpilem z Běžecké školy a oba napadlo, že by mohli organizovat výběhy pro ostatní: „Když se na mě v loňském roce obrátil Miloš Škorpil, abych se účastnila výběhů na Praze 14, byla má odpověď jasná - budu vybíhat dopoledne s kočárkem, třeba se najdou maminky, které to ocení.

Chvilky strávené běháním spolu s mými dětmi patří k mým nejkrásnějším. A chci, aby toto zakusily i další maminky. Sešly jsme se bezva parta, holky mi hodně přirostly k srdci, prožívám teď šťastné běžecké období. Nemám žádný výkonový běžecký cíl, chci si jen užívat a ukázat dalším holkám, že běhání je fajn a že je pro něj prostor, i když mají doma mrňousky,“ vzkazuje Simona, která organizuje společné běhání pro maminky dvakrát týdně.

Být fit pro své dítě

Účastnice společných výběhů jsou z této aktivity nadšené. „Běhání s kočárkem je nejjednodušší cesta k pohybu, organizačně a finančně nenáročná,“ tvrdí třeba maminka Alexandra Lesche.

„Moje děti jinak než při běhu neusnou. Při běhu mohu zároveň vyvenčit psa, který je dost akční, a taky se trochu dostat do kondice po dětech. Navíc nejsem vázaná na hlídání,“ přidává další maminka Petra Píchová.

I Helena Košťálková říká, že chce zůstat fit pro svého malého synka: „Chci pro něj  zůstat v jakési kondici. Nemám hlídání a na druhou stranu mohu být s ním při této sportovní aktivitě. Je sranda, když nespí, jak se mi chechtá, kdo je ten funící člověk tlačící kočár. Běhání je super, že dává volnost a můžeme vyběhnout kdykoliv. Velký bonus je, že jsme ještě potkaly prima holky, které nás motivují svými výkony, a skládám jim hold.“

Nehledejte v tom nic složitého

Na běhu s kočárkem přitom není nic extra složitého: „Je důležité neviset na kočárku, neopírat se o něj. Střed těla je zpevněný, stejně tak pánevní dno, pánev je lehce podsazená. Kočárek držíme jednou rukou, druhou standardně hýbeme, ruce pravidelně vyměňujeme. Případně držíme kočárek oběma rukama, zde si více hlídáme, abychom se na kočárek nevěšely. Kroky jsou o něco kratší, došlapujeme přirozeně,“ radí Simona.

A jak dosáhnout toho, aby se dítě nebouřilo a společný běh si také užívalo? „Základem je naslouchat zejména děťátku. Někdy se stane, že váš prcek nemá na běhání chuť, je nevrlý, nechce se mu do kočárku, zkrátka nemá náladu. Pak raději zůstaňte doma a užívejte si společné chvilky jinak. U nejmenších je vynikající nastavit si čas výběhu na dobu, kdy je děťátko v útlumu a spinká. U těch starších záleží na náladě dítka. Čas spánku je pokaždé pro vaše běhání příhodný, zajímavé jsou však také chvilky, když si spolu povídáte, sledujete okolí,“ radí Simona.

Na děti je třeba být připravený a přizpůsobit se jim: „Pochopitelně je nutné myslet na komfort zejména dětí, tzn. zařazovat přestávky, být vybaven svačinkami a pitím, nezapomenout na hračky. Důležitý je také výběr terénu, který je vždy nutné přizpůsobit typu kočárku. Bezpečnost dětí musí být vždy na prvním místě,“ apeluje Simona.