Důvody, proč partner nechce děti, mohou být různé. Může si připadat ještě příliš mladý či málo finančně zabezpečený nebo se jen bojí, že se bude muset vzdát svého volného času či ohrozí svou kariéru.

"Současné zaměření na individualitu, na to, aby každý jedinec měl kvalitní vzdělání, našel si kvalitní práci a mohl dokonale využívat svůj volný čas například cestováním nebo věnováním se různým koníčkům, plánování rodiny úplně nepřeje," vysvětluje Kateřina Hollá ze Sexuálně.cz a dodává:

"Když už se přeci jen pár rozhodne pro miminko, velmi často mají jen jedno. S jedním dítětem se v současné „baby-friendly“ společnosti dá podnikat téměř cokoli. S více dětmi už je situace přeci jen komplikovanější."

Přání mít dítě je především emoční záležitostí, která může mít svůj vliv na pohodu a spokojenost obou partnerů. Pro někoho je téma dětí natolik závažné, že ve chvíli, kdy není možné s partnerem najít rozumný kompromis, partnerský život opouští. Nicméně obvykle se partneři nakonec dohodnou.

Důležité přiznání si problému

Předně je nutné danou věc označit za problém, o kterém je důležité mluvit. Vždy je dobré vyjasnit si, proč o děti jeden z partnerů zájem ještě nemá, co mu v tom brání či jaké má představy o načasování apod.

Řešením může být, když se muž přizpůsobí ženě a začne s ní o dítě usilovat. Otázkou je, z jakého důvodu se muž přizpůsobil. Pokud je vše dáno nátlakem ženy, může vzniknout v budoucnu mnoho komplikací.

"Muž může po porodu dítě odmítat a to se tak stane zdrojem partnerských konfliktů, mnohdy i jejich příčinou, protože odmítající partner nebude ochoten svůj život dítěti uzpůsobit. Co teprve, jestliže se dítě nenarodí zcela zdravé. Potom výčitky typu 'vidíš, ty jsi to chtěla' mohou být velmi zraňující," dodává Hollá.

Někdy se ale přizpůsobí žena a dítěte se vzdá, alespoň prozatím. I zde to nakonec může vyústit v rozchod. Žena se s tímto faktem nedokáže vnitřně srovnat, bude citově strádat a raději zvolí odchod.

Jak situaci co nejlépe vyřešit?

Občas může být rozdílnost v přáních natolik odlišná, že i přes veškerou snahu druhého pochopit, rozumět mu či vyhovět by rozhodnutí bylo na úkor vašeho vlastního já. V tento okamžik většinou zvítězí to, co je pro jedince důležitější.

Podle Hollé je v těchto případech dobré požádat o radu někoho třetího - nejlépe psychologa či terapeuta, kteří dokážou daný problém rozebrat a nalézt řešení. Často totiž až odborník přijde na podstatu problému.